Rusko může v budoucnu obnovit trest smrti, napsal předseda Ústavního soudu Ruské federace Valerij Zorkin ve své knize „Ústavní spravedlnost: Postup a význam“.

Vysvětlil, že rozhodnutí Ústavního soudu, které v Rusku v této historické fázi vývoje znemožnilo uplatnění trestu smrti, nevylučuje možný krok k obnovení trestu smrti v budoucnosti.

„Dokud se bude jednat o úkladnou vraždu, otázka použití trestu smrti nemůže být zcela uzavřena,“ napsal v knize Valery Zorkin, předseda Ústavního soudu.

„Doufám, že přechod od práva k morálním a náboženským názorům, které stojí na postojích principiálního odmítání trestu smrti, bude pro Rusko úspěšný,“ uzavřel a vyjádřil svůj osobní postoj k této otázce.

Otázka nutnosti obnovení trestu smrti se v ruské společnosti objevuje pravidelně.

Po téměř každém ostře sledovaném zločinu mnozí požadují, aby byl zrušen zákaz poprav pachatelů.

Mnoho běžných občanů a řada zákonodárců navíc obhajuje popravy teroristů, vrahů a pedofilů.

V roce 2019 více než polovina Rusů (68 procent) uvedla, že pachatelé by měli být popraveni za sexuální zločiny spáchané na nezletilých a také za vraždu (57 procent).

Celkem 69 procent respondentů považuje trest smrti za přípustný. Mnozí souhlasili s tím, že je možné žádat trest smrti:

terorismus (53 procent),

znásilnění (52 procent),

obchod s drogami (26 procent),

velezrada a vyzrazení státního tajemství (17 procent),

úplatkářství (14 procent),

špionáž (9 procent),

znesvěcení náboženských svatyň, krádeže, loupeže (6 procent),

daňové úniky (1 procento).

Poslední trest smrti v Ruské federaci byl vykonán v roce 1996. 16. dubna 1997 Rusko zavedlo moratorium na trest smrti – platí od vstupu země do Rady Evropy. 19. listopadu 2009 přijal Ústavní soud rozhodnutí, podle něhož již nelze v Rusku ukládat a uplatňovat trest smrti. Jedinou zemí v Evropě a SNS, která praktikuje trest smrti, je Bělorusko.