Nedávné rozsudky polského ústavního soudu stanovily, že vnitrostátní právo může mít přednost před právem EU, což zvyšuje napětí s Bruselem a podněcuje EU k právním krokům. Evropská komise oznámila, že zahajuje proti Polsku řízení pro porušení práva EU a nezávislost jeho vnitrostátního soudnictví.

Znamená to, že Evropská komise nechce kompromis, ale kapitulaci. Požaduje stále více a vytváří nové fronty a konflikty. Jejím cílem je proměnit Polsko a později i další země – s výjimkou těch nejsilnějších, které je řídí – ve skutečné kolonie institucí EU.

Nyní se Komise zaměřila na polský Ústavní soud. Učinila tak proto, že tribunál buduje „ústavní štít“, který má zabránit zvnějšku inspirované anarchii v soudnictví a chránit Polsko před soudním imperialismem Evropského soudního dvora (ESD).

Podle Komise polský tribunál „již nesplňuje požadavky nezávislého a nestranného soudu zřízeného zákonem, jak požaduje Smlouva o EU“.

Jak by mohlo tyto požadavky splnit, když činilo rozhodnutí, které činilo?

Vše, co se EU nelíbí, co je pro ni překážkou, „nesplňuje požadavky“. Není-li překážkou a dodržuje-li jasné a skryté pokyny, pak je to právně evropské a příkladné.

Těžko nevzbudit dojem, že se Komise, podrážděná nezávislostí polského Ústavního soudu (který má povinnost bránit suverenitu!), mstí. Chce dát tvrdou lekci celé Evropě, která spočívá v zajištění toho, že nikdo jiný nesáhne po ústavním štítu. Oběť má mlčet a nemá právo se bránit.

V rozhodnutí Komise je však ještě něco jiného: správné tvrzení, že tribunál hraje v polském státním systému naprosto klíčovou roli. Takto byl koncipován během posledních dnů komunismu v Polsku v 80. letech. Měla to být třetí komora parlamentu, schopná zablokovat jakékoliv hlubší pokusy o reformu země. Právě proto získal polský tribunální soud tak mocnou autoritu.

Když soud vypadl z rukou polského liberálního establishmentu, jeho okraj se obrátil proti jeho předchozím nositelům. Tribunál dokáže účinněji měnit fungování země než parlament, který je vždy ohrožen prezidentským vetem, a proto je tribunál klíčovou baštou v boji za nezávislost.

Nyní bylo proti Polsku vytaženo nejtěžší dělostřelectvo.

Naše vlastní zbraně jsou menšího kalibru. Proto se Poláci nedají zastrašit, když chtějí vyhrát. V to Brusel doufá, neboť věří, že Poláci budou konečně chtít být sami, i za cenu své nezávislosti.

Poláci tedy musí bojovat – na ústavním bojišti i na každém jiném. Polská pravice se nemůže vzdát polské nezávislosti, i kdyby to znamenalo zaplatit za ni velmi vysokou cenu.