• Vybrat den

    Listopad 2024
    Po Út St Čt So Ne


    PODPOŘIT STALOSE BTC ETH LTC

    Zdeněk Zbořil: O atentátu na předsedu vlády

    4-1-2022 První Zprávy 181 554 slov zprávy
     

    5. ledna 2022 - 03:20





    Co nám k tomu můžete říct pane Zbořile?



    „Nejenom atentát na Karla Kramáře, ale vlastně osud Karla Kramáře je nebo byl mnohokrát popisován. Někdy méně zajímavě, někdy až s nadneseným patosem, protože Karel Kramář byl významnou postavou domácího odboje proti Rakousko-uherské říši. Byl také zatčen, vězněn a odsouzen k smrti  (1916), byl mu snížen trest na dvacet let a nakonec  dostal  amnestii (1917) od císaře Karla I., nástupce zesnulého Františka Josefa I..



    Karel Kramář byl zcela spontánně přijat českou veřejností a československými politiky vracejícími se po  roce 1918 do vlasti. Byl přijat jako první předseda československé vlády a ve své funkci vydržel jenom relativně krátkou dobu,  do prvních svobodných československých  voleb. K tomu vzpomínaném  atentátu došlo záhy po jeho nástupu do funkce a dost často se uvádějí různé legendy a smyšlené interpretace o tom, zda nešlo také o boj zahraničního odboje s domácím odbojem. Zda  nedošlo k prvním konfliktům mezi lidmi, kteří měli kredit v zahraničí a těmi, kteří naopak byli jenom produktem národního a nacionalistického vzepětí domácího odboje v rámci bourání Rakousko-uherské monarchie.“ říká Zdeněk Zbořil v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.


    Anarchismus…



    „Že atentátník Alois Šťastný byl anarchista je samozřejmě známé, ale musíme si také představit, co  český anarchismus, který popsal ve své knize mj. Ondřej Slačálek, co to vlastně bylo. Jiný anarchismus byl anarchismus S.K.Neumanna, někdy na počátku 20.století, jiný byl po roce 1918 a jiný byl na konci republiky a samozřejmě úplně jiný,  byť si  je vědom svých kořenů, který vzniká a organizuje jako  anarchistická strana v létě 1989. Ještě v Československé socialistické republice,“ přibližuje Zdeněk Zbořil.



    Kramář a jeho panslavismus…



    „Kramář byl přes svou nesmírnou popularitu neustále někým kritizován. Dokonce se mu dostalo i pozornosti u paní eurokomisařky Jourové, která upozornila na panslavismus jako jakýsi defekt české a československé historie. Karel Kranář skutečně byl panslavista, téměř v tom rusomanském „novoslovanském“ pojetí. Představoval si, že vznikne slovanské Impérium v čele s ruským carem a tato jedna z jeho idejí ho postupně dostávala do izolace. Takže když změnili Národní stranu svobodomyslnou -  Mladočeskou na stranu Národních demokratů, tak už tato strana vlastně umírala nebo odcházela do minulosti a Karel Kramář si to nechtěl připustit.  



    Byl velmi štědrý, pokud mohl být, k ruské emigraci po roce 1918, udržoval styky s ruskými emigranty u nás i ve Francii, ale  jeho pomoc nemohla být tak štědrá jako v jiných případech.  Dokonce se dostal do konfliktu, řekněme ideového, se svými přáteli nebo politickými přáteli z sob na začátku století, mezi které patřil Josef Svatopluk Machar, který se nakonec stal jeho kritikem, ačkoliv měli oba blízko k předválečnému Tomáši Garrigue Masarykovi a s kterým se potom v letech první republiky oba rozcházeli,  někdo více radikálně, někdo méně.



    Naštěstí , jak říkají jeho kritici, Karel Kramář „zavčas zemřel“ a nebyl svědkem rozporů a přerodů Národní demokracie ve stranu, která  ztratila kredit. Ten nezachránil ani Alois Jirásek a jiní významní členové této strany, kteří měli za tzv. první republiky svou základnu i v tělovýchovné a národní organizaci Sokol,“ dodává Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.


    Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.







    Zpět Zdroj Vytisknout Zdroj
    Nahoru ↑