Jak se rok 2021 chýlil ke konci, po celé Evropě se v nejednom ohledu konaly ohňostroje, neboť návrh Evropské komise odhalující záměr bloku klasifikovat některé jaderné a zemní plyny jako „zelené“ vyvolal v některých členských státech hněv.

Zatímco většina států návrhy uvítala jako pragmatické a realistické a pochopila, že v dohledné budoucnosti je třeba takové energetické zdroje přijmout, levicoví ministři za Zelené uvnitř nově jmenované německé vlády vybuchli nad plány rozhořčením.

Pracovní dokument Komise objasňuje, že na tyto zdroje by se mělo pohlížet pouze jako na prostředek hladkého přechodu k budoucí zelenější energii, a uvádí: „Je nutné si uvědomit, že odvětví fosilních plynů a jaderné energie mohou přispět k dekarbonizaci hospodářství Unie.“

Podle plánů by některé elektrárny na zemní plyn a jaderné elektrárny, které splňují nejpřísnější normy účinnosti a ochrany životního prostředí, mohly od EU získat zelenou značku, a pokud by s plány souhlasila většina členských států EU, mohl by být návrh ratifikován do práva EU do roku 2023.

Německé Zelené návrh příliš nenadchl a považují ho za zradu zelené transformace EU. Tamní ministryně životního prostředí Steffi Lemkeová prohlásila za „absolutně nesprávné, že Evropská komise hodlá zahrnout jadernou energii do taxonomie EU pro udržitelné hospodářské činnosti“, a rovněž vyjádřila obavy z jaderného odpadu a možných jaderných katastrof. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck k tomu dodal, že plány Komise by „zmírnily dobrou nálepku udržitelnosti“ a nazval je „zeleným praním“.

Ještě před měsícem by podobná prohlášení nyní odvolané vlády Merkelové znamenala pro podobné plány téměř jistý rozsudek smrti, ale nová vláda nemá v celé Evropě takovou páku a autoritu jako její předchůdkyně. Aby toho Scholzova vláda neměla málo, návrh do značné míry pocházel od úhlavního rivala Německa, Francie, která se na jadernou energii spoléhá ze 70 procent své elektrické energie, a není pravděpodobné, že by věnovala velkou pozornost obavám německých radikálních levicových politiků – nemluvě o tom, že na konci roku byly vyřazeny z provozu tři německé jaderné elektrárny, což znamenalo pro národ vysoce problematickou otočku o 180 stupňů.

Německo také drží plynovod Nord Stream 2 jako rukojmí ve prospěch polských politiků, kteří považují ruská fosilní paliva za nástroj hybridní války a politického vměšování Moskvy. Blokování ruského plynovodu však přichází uprostřed podráždění ze strany spotřebitelů, kterým kvůli nedostatku topných paliv nadále raketově stoupají účty za energie, a ze strany vlád, které podpořily nové trasy ruského plynovodu obcházejícího politicky nestabilní Ukrajinu.

Není tedy divu, že Balázs Orbán, maďarský státní tajemník pro strategii, uvítal návrh Komise na „zelený seznam“ některých zdrojů energie vyráběné z jaderného a zemního plynu. V komentáři k plánům v příspěvku na sociálních sítích Orbán zdůraznil skutečnost, že Komisí navrhovaný systém ekologického označování otevře dveře novým investicím do energetického sektoru.

Orbán dále zdůraznil, že jaderné elektrárny by měly být považovány za udržitelné, pokud mohou zajistit, že nezpůsobí významné škody na životním prostředí, což zahrnuje bezpečné ukládání jaderného odpadu – tento krok následuje po společném usnesení deseti členských států z října, které zdůraznilo význam a legitimitu jaderné energie.

Hlavním zastáncem jaderné energie je Francie, která v současnosti předsedá Evropské radě. „Členské státy V4, včetně Maďarska, jehož čtyři reaktory produkují 48 procent elektřiny v zemi, také sehrály významnou roli při poznání, že jaderný sektor může přispět i k čisté energii potřebné k dekarbonizaci hospodářství EU,“ vysvětlil Balázs Orbán.

Maďarský státní tajemník na závěr prohlásil, že návrh by se stal v několika ohledech pozitivním vývojem, neboť přijetí jaderné energie nejen umožní dosáhnout klimatické neutrality, ale bude hrát také důležitou roli při snižování vysokých cen energie a při zmírňování energetické závislosti EU.