Kazachstán je od počátku roku po prudkém zvýšení cen plynu v zemi sužován násilnými protesty. Jejich požadavkům na snížení cen plynu vláda rychle vyhověla, stejně jako požadavkům na odvolání kabinetu ministrů. Navzdory tomu protesty, po nichž často následovaly projevy vandalismu a rabování, pokračovaly.

Bývalý kazašský ministr energetiky, průmyslu a obchodu a uprchlý exbankéř Mukhtar Ablyazov prohlásil, že se považuje za „vůdce“ probíhajících protestů v Kazachstánu. Tvrdil také, že běžně konzultoval taktické otázky s lidmi na místě ve městě Almaty.

„Vidím se jako vůdce opozice. Každý den mi protestující volají a ptají se: „Co máme dělat? Stojíme tady: Co máme dělat?'“

Bývalý bankéř, který v současnosti žije v Paříži kvůli obvinění z krádeže šesti milionů dolarů z kazašské banky, dodal, že je připraven vrátit se do vlasti a vést prozatímní vládu, jakmile protesty dosáhnou správného rozsahu.

Ablyazov odmítl nařčení, že protesty jsou financovány ze zahraničí, a dodal, že za tímto účelem nedostal od Západu žádné peníze.

Předtím se nikdo nepřihlásil o titul vedoucího protestů, které v současnosti sužují Kazachstán. Nepokoje začaly v několika městech, včetně toho největšího v zemi – Almaty – poté, co místní ceny plynu vzrostly přibližně o 100%. Vláda rychle snížila ceny a slíbila, že je bude kontrolovat nejméně půl roku, ale protestující brzy přidali na seznam svých požadavků rezignaci kabinetu. Prezident Kassym-Jomart Tokajev odvolal vládu za to, že nedokázala zabránit lidovým protestům.

Navzdory tomu, že vláda splnila požadavky protestujících, nepokoje v zemi pokračovaly a demonstranti začali obsazovat, plenit a zapalovat veřejné budovy v několika městech, včetně místních správ a policejních oddělení. Také se jim údajně podařilo zabavit zbraně z ukořistěných arzenálů místních bezpečnostních složek. Po protestech následovalo rozsáhlé rabování, vandalismus a podle předběžných odhadů škody na veřejném i soukromém majetku v hodnotě milionů dolarů.

Prezident Tokajev označil násilné demonstranty, kteří odmítli ukončit svou činnost a zahájit dialog, za „teroristy“ slibující, že se s nimi tvrdě vypořádají, nasazením armády k potlačení nepokojů a obnovení pořádku. Tokajev rovněž oslovil spojence v rámci Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO), aby mu poskytli pomoc.

Členové CSTO souhlasili s vysláním malých kontingentů mírových jednotek do Kazachstánu. Nebudou se účastnit žádných aktivit souvisejících s potlačením protestů v zemi. Místo toho se budou věnovat ochraně zařízení kritické infrastruktury, jako jsou elektrárny.