„Došlo k zázračnému setkání. Syrský šéf kanceláře domácí bezpečnosti generál Ali Mamlouk navštívil Rijád a sešel se v důsledku Ruskem zprostředkované iniciativy se saúdským zastupujícím korunním princem Mohamedem bin Salmanem (synem současného krále). Diskutovali o rozdílných přístupech.
19. června přijal president Putin saúdského ministra obrany zastupujícího korunního prince. Tato schůzka s „nekorunovaným králem“ projednávala mnohé záležitosti: dohody o zbraních pro Jemen, jaderné reaktory, ceny ropy a to nejdůležitější Sýrii a terorismus.
Putin se na tuto schůzku jasně připravil velice dobře, jelikož od té doby:
- Rusové předpovídali, že jaderná dohoda s Íránem je připravena, což pro Rijád znamená „špatné zprávy“.
- Bylo jasné, že ISIS vyhlásila vzpouru proti svým původním mecenášům a přeměnila se na mezinárodní nebezpečí, zvláště pro Saúdskou Arábii, uvážíme-li její status domoviny islámu. Nebezpečím je rovněž i pro Rusko, uvážíme-li, že mnoho z jeho bojovníků pochází ze Střední Asie.
- Jasně se ukázalo, že Jemen nebude procházka růžovou zahradou a mohl by skončit jako dlouhá vleklá válka. Saúdská Arábie už vysílala signály nespokojenosti s neadekvátní americkou podporou a nabyla přesvědčení, že jakékoliv urovnání bude vyžadovat zapojení Ruska, zvláště když Rusko vetovalo Araby iniciovanou rezoluci RB OSN usilující o zařazení Jemenu do režimu podle Kapitoly sedm, což by zakazovalo dodávky zbraní Houthiům a vnutilo sankce proti jejich vůdcům.
Nesmíme zapomínat, že předchozí saúdský ministr zahraničí Saud Al-Faisal byl jedním z nejzanícenějších zastánců této nezdařilé rezoluce spolu s princem Bandar Bin Sultanem, který byl před tím 29. dubna vyhozen.
Moskva se chopila příležitosti tohoto okamžiku a Putin Mohamedu Bin Salamanovi předestřel svou vizi situace v Sýrii: Po čtyřech letech bojů došlo k hmatatelné změně mezinárodní nálady. Ženeva 3 už není na stole, ani Moskva 3 ani Moskva 4. Mezi tím se terorismus plíží i do vaší domoviny. Mezi tím se zlepšuje i pozice Syrské armády v poli a už nezůstaly žádné strany, které by byly přesvědčeny, že syrský „režim“ by měl padnout, kromě Saúdské Arábie a Turecka. Není jiná možnost než s ním (s Assadem) spolupracovat na boji s terorismem, který ohrožuje všechny.
Saúdský princ vypadal přesvědčený, ač velice zdráhavý, kvůli tomu, že podstatou Putinova kázání bylo to, že syrský „režim“ tu je, aby tu zůstal. To jeho hostitele povzbudilo k tomu, že zašel o krok dál a navrhl schůzku mezi tímto princem a syrským činitelem bez jakýchkoliv předběžných podmínek.
O deset dnů později 29. června do Moskvy dorazil syrský ministr zahraničí Walid Mouallem se svým náměstkem Faisal Al-Makdadem a Buthainou Shaaban, která je poradkyní syrského presidenta. Putin zopakoval své odhodlání stát za „syrskou vládou a jejím lidem“. Navrhl zformování čtyřstranné proti-teroristické koalice sestávající ze Sýrie, Saúdské Arábie, Turecka a Jordánska. Írán z toho byl vyloučen, jelikož Rusové byli opatrní, aby nevystrašili Saúdy. Syrští vyslanci nebyli schopni skrývat překvapení a bylo to cosi, o čem když Mouallem později mluvil, tak řekl, že „to bude vyžadovat zázrak.“ Putin však trval na tom, aby byl tento návrh přednesen presidentu Assadovi a ten (tj. Assad) s ním souhlasil. Návrh zůstal důvěrný mezi Assadem, Mouallem a šéfem domácí bezpečnosti generálem Ali Mamloukem.
Ruská tajná služba dostala za úkol zajistit komunikaci s Mamloukem. Pak došlo k další komunikaci s Rusy, v níž se říkalo, že Saúdové trvají na tom, že schůzka by se měla uskutečnit v Rijádu, a Damašek proti tomu nic nenamítal. O několik dnů později přistál v Damašku náměstek ruského šéfa rozvědky a odletěl i s generálem Mamloukem na palubě do Rijádu. Schůzka proběhla za účasti saúdského šéfa zpravodajství Saleh Al-Humaidana.
Toto je konec skutečného překladu z arabštiny. Vše výše uvedené včetně úvodního odstavce je skutečný překlad původního textu z Al Akhbar. Zbývající část původního článku zabíhá do podrobností rozhovorů, ale samotná podstata je zachycena už úvodním odstavci.
Obě strany se vzájemně odsoudily a obvinily jedna druhou z eskalace situace. Nebyly žádné náznaky, že to proběhlo v rámci diplomatických norem. Schůzka skončila, aniž by bylo dosaženo nějakého výsledku, ale ledy byly prolomeny.
Význam tohoto setkání s extrémně velkým historickým významem je nesmírný. Má potenciál být bodem obratu, ať se od tohoto okamžiku už bude dít cokoliv. Je velice důležité si všimnout přinejmenším následujících možných důsledků, následků a závěrů.
Není pochyb, že mnozí cynikové budou na tento krok pohlížet se svým běžným krátkozrakým cynismem. Budou argumentovat, že je to to zaprodané, stejně jako to dělali při dohodě o chemických zbraních. Mnozí nebudou schopni číst mezi řádky, a protože z této schůzky nevznikl žádný výsledek sám o sobě, nespatří v tom předzvěst nové a velice světlé kapitoly pro blízkou a dost možná velice blízkou budoucnost.
Není vůbec nerealistické na tuto schůzku pohlížet jako na začátek konce. Na cestě bude ještě mnoho překážek k překonání, ale cesta pro nějaké velké vítězství je už čistší a hladší.
Překlad z arabštiny do angličtiny z Al Akhbar spolu s interpretací a analýzou Ghassan Kadi
http://www.al-akhbar.com/node/238963
Článek, v němž jsou postřehy, že musí docházet teď kolem Sýrie k nějakým zvláštním zákulisním dohodám, od Terezy Spencerové: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Tereza-Spencerova-Ukrajina-to-jsou-zpravy-jak-z-cerne-kroniky-Blizi-se-velmi-zly-scenar-Smutna-pravda-o-NATO-a-ty-nejhorsi-vzkazy-fanouskum-USA-387205
By Ghassan Kadi
Global Research, August 01, 2015
Intibah Wakeup 31 July 2015