„Vyhrajete s němčinou. Udělejte to.“

Výraznější povzbuzení k osvojení si německého jazyka by sotva mohlo být vyjádřeno na reklamních plochách, které podněcují k osvojení si německého jazyka a které se náhle, téměř zázračně, objevily v ulicích Budapešti.

Ne že by znalost německého jazyka nebyla užitečná, ale zatím je význam učení mnohem zdrženlivější.

Jako by nadešel čas setřást ze sebe skromnost. Sebevědomé mužské tváře – alespoň jsem je viděl jen na plakátech – mě vyzývají, abych se naučil německy. Není známo, zda náhlé spuštění plakátové kampaně je náhodnou nebo záměrnou akcí, která může souviset s inaugurací nové berlínské vlády s údajným záměrem vytvořit německou Evropu pod rouškou vytvoření federální Evropy. V každém případě je ta náhoda pozoruhodná.

Podstatu federální Evropy snad nejsilněji formuloval předseda polské vládnoucí strany Jaroslaw Kaczyński.

„Německo pracuje na přeměně EU ve federální německé čtvrté impérium. Kdybychom my Poláci souhlasili s takovou novodobou kapitulací, byli bychom vlastně degradováni,“ prohlásil. Dodejme, že se to týká nejen Poláků, ale i všech ostatních států EU.

Je to utopická a nebezpečná myšlenka – pokus, který Evropskou unii neudrží pohromadě, ale rozbije ji. V pozadí vzniku Evropy, jíž dominují Němci, se však ozývají stále střízlivější hlasy. Navzdory tažení Berlína proti Polsku a Maďarsku je pravděpodobné, že se objem nelítostných útoků EU a Německa vedených šílenými ideologickými úvahami ztenčí. Už bylo naznačeno, že nože z Bruselu a Berlína zaútočí na Polsko a Maďarsko.

Nová německá vláda se nyní musí vyrovnat s faktem, že po změně režimu dosáhla střední Evropa, která má vlastní sféru zájmů, do jisté míry vzájemné hospodářské závislosti s Německem. Přinejmenším třetina dodavatelské kapacity německého průmyslu je již v tomto regionu, významná část je v Polsku, které je největší částí regionu, a významná část je v Maďarsku i v Česku. Pokud by tyto dodavatelské řetězce utrpěly újmu v důsledku ideologicky motivovaného společného postižení Berlína a Bruselu, německý průmysl by se cítil stejně. Zvláště nyní, kdy epidemie způsobila nedostatek dílů v Německu, musely být továrny a závody uzavřeny.

Maďarský premiér Viktor Orbán popsal maďarsko-německé hospodářské vztahy. Proces slučování se stále nemění, ale ukazuje na určitou rozporuplnou situaci. Zatímco hospodářský růst v Německu kvůli epidemii zpomalil, v Maďarsku a Polsku roste HDP přibližně o 5 až 6 procent.

Dobrý výsledek je způsoben mimo jiné tím, co Evropská unie a Berlín nechtějí vidět: obě konzervativní vlády nedovolí, aby se zisky vyvážely bez omezení. Teoreticky je pro Berlín samozřejmě velmi dobré, že se polským a maďarským dodavatelům daří dobře. Kromě ideologických útoků jsou však nízké zisky jedním z hlavních důvodů, proč proti oběma zemím pořádají hon na čarodějnice, aby jejich vlastní velké korporace mohly pokračovat v okrádání těchto zemí

To je osud, který čeká každou zemi, která shledá německou Evropu dobrým nápadem.