Západní média, stejně jako mnoho amerických představitelů, v posledních několika měsících opakovaně varují před bezprostřední ruskou invazí na Ukrajinu a vyhrožují Moskvě přísnými sankcemi, pokud k tomu dojde. Washington a jeho spojenci uvádějí pohyb ruských jednotek na rozsáhlém západním území Ruska jako „důkaz“ takových plánů. Moskva tato obvinění důsledně popírá a trvá na tom, že má právo provádět vojenské manévry v rámci svých hranic, jak se jí zlíbí.
Nicméně USA i EU mají ruskou invazi pouze za otázku času. Možná mají zajištěny ukrajinské Glivice, těžko říct. Americký prezident Joe Biden tudíž ve středu pohrozil, že zablokuje přístup ruských bank k americkému dolaru, pokud Rusko podnikne agresivní vojenskou akci proti Ukrajině, což by zemi mohlo odříznout od mezinárodního finančního sektoru. Řekl to na tiskové konferenci u příležitosti svého prvního roku v úřadu. Pohrozil řadou „vážných ekonomických důsledků“ pro Rusko, pokud by napadlo Ukrajinu, přičemž prý sankce zajdou dále než kdy předtím. Bílý dům upřesnil, jaká konkrétní opatření jsou na stole.

„Uvidíte, že to bude mít vážné ekonomické důsledky. Například cokoli, co zahrnuje dolarové nominální hodnoty. Pokud napadnou, zaplatí. Jejich banky nebudou schopny obchodovat v dolarech,“ řekl Biden ve středu večer v projevu z Bílého domu.

Jak by ruská ekonomika v případě horkého konfliktu reagovala, se snaží rozebrat web RT. A klade si otázky:

Jakým dalším sankcím by tedy Rusko mohlo čelit?

Washington a jeho spojenci slíbili „tvrdé důsledky včetně sankcí proti předním bankám země, zákazu obchodování s vládním dluhem, možného, ale nepravděpodobného odpojení od globálního mezibankovního platebního systému SWIFT, embargo na americké čipové technologie a důsledky pro plynovod Nord Stream 2.

Jak si povede Rusko, pokud budou tyto sankce schváleny?

USA a EU již dříve uvalily sankce na ruské banky a společnosti kvůli Ukrajině. Ruský ministr financí Anton Siluanov minulý týden prohlásil, že další sankce by byly „nepříjemné“, ale země se s tím vypořádá. "Myslím, že naše finanční instituce to zvládnou, pokud se tato rizika objeví," řekl.

Co se stane s rublem?

Vojenská eskalace na Ukrajině a tvrdé sankce by mohly vést k oslabení rublu a v důsledku toho ke zpřísnění politiky centrální banky a devizových intervencí k zajištění finanční stability, říkají analytici Renaissance Capital. „V tomto případě očekáváme, že odliv prostředků z dluhopisů a především akciových trhů se může přiblížit ukazatelům z let 2014-2015 – tedy do doby počátek a akutní fáze konfliktu na východní Ukrajině – kdy došlo ke znehodnocení rublu až o 20 %. Podle analytiků je také možné zvýšení rizikové prémie země o 200 bazických bodů a srovnatelné zpřísnění měnové politiky centrální banky,“ uvedli. Přitvrzení podmínek by se týkalo dluhů soukromých firem – ať již dluhopisů, nebo bankovních úvěrů. Ruský státní rozpočet je přebytkový a během Putinovy éry Rusko splatilo všechny zahraniční státní dluhy.

Co se stane s cenou ropy a plynu?

Analytici varují, že krize by mohla být pro energetický trh „seismickou událostí“. Podle Capital Economics ceny plynu v Evropě pravděpodobně překročí rekordní hodnoty 180 EUR za MWh zaznamenané koncem loňského roku. „Zatímco rusko-ukrajinská krize přímo ovlivňuje regionální ceny zemního plynu, ceny ropy jsou obecně rezervované, protože přes Ukrajinu prochází jen málo ruské ropy,“ řekl MarketWatch Manish Raj, finanční ředitel Velandera Energy Partners. "Přesto je možnost ozbrojeného konfliktu vážným vývojem a má široké geopolitické důsledky, což zvyšuje prémie za cenu ropy," dodal. Napětí zvyšuje vyhlídky na přerušení dodávek ropy, přičemž cena ropy tento týden vzrostla na sedmileté maximum na téměř 90 dolarů za barel. Z toho samozřejmě profituje i ruský státní koncern Rosněft, který ve spolku s čínským a indickým protějškem v roce 2019 vytvořil největší těžební alianci na světě. Na zvýšeném výběru vývozních cel a poplatků vydělává i ruský státní rozpočet, který přebytky ukládá do Fondů strategických investic. Z nich byl financován vývoj vakcíny Sputnik.

Dokáže se Rusko přizpůsobit nebo minimalizovat dopady sankcí?

V posledních sedmi letech ruská vláda a centrální banka snížily expozici země vůči americkému dolaru, přesunuly aktiva z USA a prodaly menší podíl dluhu cizincům. Rusko přetváří své mezinárodní podíly ve prospěch jiných měn a zlata. Mezinárodní ratingové agentury dříve uvedly, že ruské finanční rezervy umožní zemi vyrovnat se s negativními dopady sankcí. Podle ruské centrální banky nyní devizové rezervy země dosahují rekordních 630 miliard dolarů, přičemž jen v loňském roce vzrostly o 30 miliard dolarů.

Jak bude globální ekonomika reagovat, pokud bude Rusko přísně sankcionováno?

Rusko tvoří asi 1,7 % světového hrubého domácího produktu. Je však hlavním obchodním partnerem pro mnoho zemí, zejména v EU. Odříznutí Ruska by poškodilo evropské ekonomiky, které mají s Moskvou významný obchod. Stávající sankce se již ukázaly jako neúčinné a evropské podniky utrpěly obrovské ztráty. Po letech, kdy byla EU největším obchodním partnerem Ruska, se EU loni propadla na druhé místo po Číně. Přibližně třetina ruského dovozu stále pochází z Evropy a zhruba stejné množství vývozu, převážně energie, směřuje do EU. Celkový obchod se zbožím mezi Ruskem a EU v roce 2020 činil 174,3 miliardy eur.

Tolik web RTcom. Ekonomické sankce tedy Rusko nepochybně postihnou, ale Evropu zřejmě ještě více, to přiznávají i evropští ekonomové. V situaci, kdy diplomatické vztahy mezi EU a Ruskem prakticky skončily a evropská politika vůči Rusku se určuje ve Spojených státech a NATO, je EU jen pasivním hráčem, vláčeným nebezpečným směrem k válečné eskalaci a nestabilní ekonomice. Všechna výhrůžná prohlášení od různých evropských politiků na tom nic nemění. Svůj osud v rukou nemáme a dalšími sankcemi na tom nic nezměníme. Sankce vyčerpaly svůj potenciál a jiné nástroje západní Evropa už v rukou nemá, diplomaticky upadla do bezvýznamnosti. Rusko pokračuje v přesouvání své ekonomické konektivity na východ, protože EU je nevypočitatelný partner nejen kvůli sankcím, ale také neustálým vyhrožováním, že odstoupí od uzavřených smluv.

Dobrým příkladem závislosti politiky EU na Spojených státech je sabotáž plynovodu Nord Stream 2 – když vy napadnete Ukrajinu, my za trest necháme Evropu zmrznout.

Protiruské sankce ve skutečnosti ruskou politiku enormně posílily. Před jejich zavedením a ruskými protisankcemi na dovoz potravin bylo Rusko potravinově nesoběstačnou zemí. Již po dvou letech sankcí ruská zemědělský výroba vzrostla natolik, že Rusko začalo potraviny vyvážet. Dnes je jedním z největších exportérů potravin na světě.