Může se zdát, že otázka masové imigrace je odbytá, imigrantů z muslimských zemí je u nás málo. Těch pár znásilnění a vražd jen zbytečně zveličují extrémisté a k zneklidnění není důvod. Současná vláda určitě bude chtít klid na práci, ale netřeba se obávat, problémy vyřeší Evropská komise, Rada a Parlament a peníze, které jsme jim dali, a jimi placené neziskovky.
Bezpečné cesty

Již vloni bylo jasné, že se snadno skoncuje s nelegální migrací, protože Evropská komise a Evropský parlament volaly hlasy svých úřadníků a poslanců, že je třeba zajistit pro imigranty bezpečné cesty do Evropské unie. Nemají být při tom kontrolováni z hlediska věku a původu a nemají být vyžadovány osobní doklady, protože je to nedůstojné. Zasahovat nemají státní orgány na vnitrounijních hranicích, zejména, jde-li o děti, sexuálně zneužívané osoby, atd. Sporné případy mají řešit neziskové organizace.

Řešení demografické výzvy

Čím zdůvodňují svoji iniciativu unijní úředníci a poslanci? Úředník, jehož přednášku pro delegaci českých europoslanců jsem vyslechl, argumentoval například tím, že „Evropa bude potřebovat jen v následujícím desetiletí půl miliónu IT odborníků, které nebude mít, pokud nebude přijímat imigranty“. No nevím, ale indičtí softwaroví inženýři pracují pro evropské a americké firmy na dálku z indického subkontinentu. Myslím, že IT odborníci, kteří chtěli do Evropy, už zde jsou.

Na sklonku loňského roku předložila svoji Zprávu o politice a právu v oblasti legální migrace (A9-314/2021) dánská poslankyně Abir Al Sahlani za frakci Renew, v níž působí také poslanci zvolení za ANO. Tato Dánka soudí, že „vytvoření dalších legálních cest do EU by mohlo pomoci členským státům vytvořit nástroj na řádné řešení budoucích demografických výzev“. Stručně řečeno se očekává, že imigranti zajistí rozmnožování namísto původních obyvatel. Mají se tím „splnit požadavky trhů práce, které nemůže uspokojit domácí pracovní síla“. Dosavadní „nízká míra vydávání povolení k pobytu“ nestačí. Proto je třeba zrevidovat dosavadní směrnici 2003/109/ES.

Fond talentů

Stejného názoru je i známá švédská sociálně demokratická komisařka pro „vnitřní věci“ Ylva Johansson, která soudí, že nedostatek pracovních sil vede k dvouprocentní ztrátě produktivity EU každý rok. „Chybí pracovníci s různými dovednostmi od kuchařů a řidičů kamiónů až po lékaře a učitele.“ Zdejší talenty asi raději působí v neziskovkách.

Kvůli nedostatku imigrantů hrozí, jak soudí, ztráta konkurenceschopnosti EU. Z toho důvodu podporuje jako vhodný nástroj řešení vytvoření „unijního fondu talentů“ pro státní příslušníky třetích zemí, kteří se chtějí ucházet o práci u zaměstnavatelů usazených v Unii.

„Trhy práce v Unii potřebují rovněž pracovníky s nízkou a střední kvalifikací“, píše dánská poslankyně liberální frakce Abir Al Sahlani v předložené zprávě. O pár stránek dál se domnívá, že Unie potřebuje „přilákat více osob samostatně výdělečně činných a podnikatelů a že musí posílit inovace, například prostřednictvím programů pro mobilitu mládeže a pro nomády; s cílem zajistit, aby Unie zůstala důležitým a konkurenceschopným hráčem na globálním trhu“.

Otevřené dveře pro každého

Zkrátka podle této dánské poslankyně Evropská unie potřebuje každého, kdo do ní bude chtít vstoupit. A aby byli uchazeči sociálně stabilizováni, musejí dostávat sociální dávky ve všech zemích stejné (jak ostatně schválila už předchozí vláda ČR), aby měli sociální jistotu kamkoli na svých cestách unií zavítají. K jejich sociální stabilizaci má přispět také imigrace jejich rodinných příslušníků.

Jak dopadlo hlasování o Zprávě Abir Al Sahlani? Zpráva byla schválena. 497 poslanců z 695 hlasovalo pro návrh, mezi nimi poslanci Zdechovský a Šojdrová za KDÚ-ČSL, Polčák za STAN, Niedermayer z TOP09, Maxová za ČSSD a Piráti Peksa, Kolaja a Gregorová .

Jsem docela zvědav, čím imigranty za dvacet let kulturně obohatí národnostní menšina původních obyvatel Evropy. A ostatně jak pak bude vypadat konkurenceschopnost a výkonnost Evropské unie, pokud ještě bude existovat. Ale to už tady možná nebudu.

Zítra jedu na jednání pléna Evropského parlamentu do Štrasburku, abych mimo jiné přihlížel zvolení nové předsedkyně EP Roberty Metsola z Malty, bojovnice za lidská práva v Polsku a Bělorusku, posilování transatlantických vztahů a další ušlechtilé cíle.

Už se těším, až mě při příjezdu do Štrasburku opět uvítá nová mešita.