23. 1. 2022
Tisk článku
Redakce Protiproud přináší shrnutí rozhovoru belgického profesora provedené biskupem Richardem Williamsonem, v němž zaznívá klíčová charakteristika covidového šílenství
U „profesorů“ psychologie na moderních západních „univerzitách“ je téměř jisté, že budou říkat progresivistické nesmysly. Doktor Mattias Desmet, profesor klinické psychologie na universitě v Gentu v Belgii však dokládá, že výjimka potvrzuje pravidlo. Ve svých internetových vyjádřeních (zde) se pokouší vysvětlit, „proč se tolik lidí ztotožnilo s covidovým narativem“. Upozorňuje na duchovní rozměr celého problému. Je to, jak Dr. Desmet vysvětluje, problém prázdných a úzkostlivých lidí, kteří se chytli falešného naplnění prezentovaného korporátními médii. Jeho myšlenky stojí za zaznamenání:
Většina světové populace se dostala pod určitý druh fascinace – „masového utváření“ či spíše masové hypnózy. Masové utváření je specifickým typem skupinového utváření, které ve společnosti může vyvstat za určitých podmínek:
Za těchto podmínek lidé spojí svou všeobecnou úzkost se specifickým objektem obav, který jim prezentují korporátní média. Ta se zaměřují nejen na obavu z neznámého - v našem případě covid - ale poskytnou také konkrétní strategii, jak se s ní vypořádat (lockdowny atd.). Zmanipulovaní se postupně začínají na této strategii podílet, aby se s vlastní úzkostí vypořádali. Vytváří se nový způsob, jak být společenský.
V Anglii jde například o absurdní bouchání na rendlíky na ulicích každý čtvrtek ve 20 hodin, jako uznání „hrdinům“ z National Health Service [NHS, Národní zdravotní služba – čtyři veřejně financované zdravotní systémy ve Velké Británii – pozn. překl.], jež „bojují“ s údajně „ohromnou hrozbou“ covidu. Všichni se však mohou cítit dobře v nové skupině s příjemným pocitem solidarity ve zdánlivě smysluplné akci: „Zachraňte naši NHS.“
V rámci této masové hypnózy se všichni musejí podílet na lockdownech, nošení roušek nebo očkování. Kdo se neúčastní, nedává najevo solidaritu s touto novou skupinou. Covidová opatření jsou přitom sestavena tak, aby identifikovala, kdo je částí této nové společenské skupiny, která se podobá sektě. O nic víc nejde. Vládní drastická opatření nemají oporu ve vědě a ani nemají schopnost porazit tuto „pandemii“.
Covid je psychologická, nikoliv biologická či zdravotní krize. Umělé zaměření na obavy vede k extrémnímu zúžení pole pozornosti. Lidé jsou si vědomi jen malé části reality, na něž mediální narativ zaměřuje jejich pozornost. Jakékoliv argumenty, jež spadají mimo toto malé pole pozornosti, jsou záměrně opomíjeny, takže "hypnotizovaní" lidé jsou schopní vidět „pandemii“ jen skrze tuto úzkou optiku, jako by na ničem jiném už nezáleželo. To současně umožňuje, aby se slabí politici znovu dostali do pozic vůdců. Mohou každodenně s jediným tématem rezonovat v médiích, což jim umožňuje hypnotizovat velkou část populace.
A snaha hledat pravdu? Zapomeňte! Zapomeňte na vše, co tento narativ narušuje. Umělé narativy však vyžadují definovaného nepřítele. Při covidu to jsou neočkovaní, kteří jsou přímo či nepřímo viněni za šíření infekce a úmrtí. Jsou nejprve marginalizováni, pak odlišťováni – a nakonec očkováni, když vše ostatní selže, očkováni násilím. To má způsobit pocit sjednocení, a prokázat, že všechna "opatření" měla smysl a jen díky nim se nakonec "pandémie" zvládne. Nikdo už nezkoumá, že o žádnou pandémii ve skutečnosti nešlo.
Jenže pocit úzkosti se tím nevyřeší, a brzy propukne jinde. Jde totiž o problém duchovní, nikoli zdravotní. A tak jediná rada, kterou však většina hypnotizovaných už nevnímá, zní: Když vše ostatní selže, modlete se růženec, abyste Matku Boží zmocnili zastavit ďáblovy služebníky!
Ona je zastavit může.