Erika Hájková informuje o střetu mezi ozbrojenou domobranou a federálními jednotkami, kde zdaleka nešlo jen o jednu divokou želvu a pár správných kovbojů. Již dlouhou dobu mnozí významní komentátoři hovoří o tom, že se Amerika pohybuje na hraně sebezničení. Dobře informované zdroje mluví o narůstajících tendencích řady států k odtržení od federace, nebo dokonce o hrozící občanské válce. Je to nesmysl? Není vyloučeno, že se právě stalo něco, co by k takovému výbuchu mohlo vést. Napohled, drobnost. Maličkost. Trochu western, trochu thriller. Zárodek?

Erika Hájková

Pušky a horká brambora

Američané si přes mnohé pokusy centrální vlády dosud nenechali sáhnout na právo nosit zbraň. Zřejmě si dobře si pamatují výrok Thomase Jeffersona: „Zákony, které zakazují nosit zbraně (…) odzbrojí pouze ty, kteří nejsou ani nakloněni páchání zločinů, ani k němu rozhodnuti. (…) Takové zákony zhoršují postavení obětí a brání útočníky. Slouží spíše k podpoře, než prevenci vražd, protože na neozbrojeného muže je možno zaútočit lépe, než na ozbrojeného.“

Následkem toho není „moc lidu“ v USA teoretickou koncepcí z právnických a politologických fakult, ale horkou bramborou, kterou prezident Obama a další představitelé „establishmentu“ dost možná už nedokáží udržet v ruce. A její teplota stoupá.

Patrioté vyhlašují na internetu „Americké jaro“ a plánují pochodovat na Washington. Prý jich budou miliony. S puškami.

Známý komentátor a „Health Ranger“ Mike Adams dokonce spolu s dalšími píše o tom, že revoluce již začala. Jak to tak bývá, docela nenápadným střetnutím, pro mainstreamová média zcela nezajímavým. Jak to známe z westernů, na začátku byly ukradené krávy. A daně.

Želva a federálové

Úřad pro správu půdy (Bureau of Land Management, BLM) nemá mezi americkými farmáři zrovna dobré jméno. Založen byl na základě zákona ze  třicátých let dvacátého století. Ten reagoval na likvidaci krajiny, kterou spásala obrovitá stáda dobytka.

Ne, že by dokonalé „vypasení“ země dobytkem byla věc neznámá – právě to  se stalo například v Mexiku. Jenže úřad známý pod zkratkou BLM se nezastavil u údajného „cíle“ své existence. Postupně přerostl v mocnou agenturu, disponující vlastní armádní technikou včetně vrtulníků a ozbrojenců a vybírající vlastní daň: pastevní poplatek.

To se sice rančerům pochopitelně nelíbilo, nicméně většinově se podřídili. Až na „pár správných chlapů“. Ti odmítli bezdůvodně platit za pozemky, na nichž pásli dobytek od doby, kdy na západ přišli jejich pradědové. Posledním z nich je nevadský Cliven Bundy. S BLM vede spor o pastevní poplatky již přes dvacet let a odmítá uznat, že by se měl nechat dirigovat centrální vládou jen kvůli tomu, že na jeho pastvinách žije divoká pouštní želva.

Bitva u Bunkerville

Před nedávnem spor přerostl v otevřený střet, v němž šlo o život. Doslova. Poté, co „federálové“ Bundyho „zločinný“ dobytek nahnali do ohrady s tím, že jej prodají, neboť „ohrožuje pouštní želvu“, zasáhli místní, jimž federální vláda už dlouho leží v žaludku.

Bundyho přišli podpořit, někteří ozbrojení a na koních. Následovala scéna jak z podivného westernu: BLM mělo na místě také „svou“ armádu, včetně po zuby ozbrojené zásahové jednotky SWAT, helikoptér a agentů s puškami. Střet se zdál nevyhnutelný.

„Byli jsme mezi pěti sty členy improvizované sousedské milice, kteří se shromáždili u brány (ohrady BLM). Milice a dvousethlavé jednotky BLM na sebe vzájemně mířily. Prsty na spouštích, zbraně odjištěné. Řekli jsme jim, že neustoupíme, a že jsme ochotni za své principy zemřít,“ popsal situaci jeden z rančerů. BLM, které nechtělo riskovat naopak životy svých agentů, se nakonec stáhlo. Bundyho dobytek je volný.

Bod, z něhož není návratu

Libertariáni oslavují drobnou šarvátku z nevadské pouště jako „bitvu u Bunkerville“, kterou začala druhá válka za nezávislost. Přehnané? Dost možná. Možná ani trochu. I slavné Bostonské pití čaje, podle něhož se jmenuje stále vlivnější americká (a odtud i naše „protiproudní“) Tea Party, bylo vlastně rovněž takovou „malou šarvátkou“. A američtí patrioté už vyhlásili na 16. května Pochod na Washington.

Tvrdí, že má jít o akci s účastí jdoucí do milionů „na ochranu americké Ústavy před těmi u moci“. Zhruba jeden milion „demonstrantů“ má pak ve Washingtonu setrvat „tak dlouho, dokud Obama, Biden, Reid, McConell, Boehner, Pelosiová a Nejvyšší státní zástupce Holder nerezignují a neopustí své úřady.“  Celá akce chce být mírumilovná, ale účastníci hodlají být ozbrojeni (legálně drženými) střelnými zbraněmi.

„Kachnu nezměníte v lišku, slona v blechu. Přirozené přírodní zákony to nedovolí. Stejně tak nepřikážete národu, ustavenému podle principů přirozeného zákona, suverénnímu, svobodnému, který hlásá svobodu pro každého jednotlivce, aby se změnil v národ, jemuž se vládne pomocí prezidentských dekretů a tyranie elitářských, hrabivých a sobeckých zločinců. … Věci dospěly za bod, z něhož není návratu. Musíme jednat v zájmu záchrany našeho národa. … Musíme přivést do Washingtonu deset milionů či více patriotů, aby zastavili Bílý dům a Kongres, než zcela zničí Spojené státy. Teď, nebo nikdy. Bůh nám pomáhej.“ 

Tak praví prohlášení hnutí, které si říká Operace Americké jaro.

Majdan po texasku

Opravdu se může stát, že rozhořčení farmáři a jejich sympatizanti svrhnou „po majdansku“ prezidenta Obamu a dosadí na jeho místo například Rona Paula? Taková myšlenka vypadá pohledem ze střední Evropy poněkud bláznivě, nebo přinejmenším hodně nepravděpodobně.

Amerika je ale jiná – a o té skutečné, „nehollywoodské“, víme vlastně žalostně málo. Není proto vyloučeno, že si Barack Obama výbušnou situaci ve své zemi uvědomuje a nepodceňuje. Vysvětlovalo by to množící se zprávy, že vyzbrojuje armádu tanky, schopnými operovat ve městech, a naopak – pod záminkou rozpočtových škrtů – cíleně odzbrojuje Národní gardu.

Jak píše server Daily Sheeple, nedávno například „obral“ gardisty o všechny bojové vrtulníky Apache, jež dal k dispozici pravidelné armádě. Garda dostala pouze vrtulníky transportní.

„S nedávným záborem Bundyho rodinného ranče, kterého se účastnilo před dvě stovky ozbrojených federálních agentů včetně odstřelovačů, si můžeme být jisti, že Obamova administrativa se neštítí použití vojenské síly proti vlastním občanům,“ tvrdí Daily Sheeple.

Má se Barack Obama obávat „svého Majdanu“? Naplní se přísloví, že kdo s čím zachází, s tím také schází? Uvidíme. Z reakce rančerů je nicméně evidentní, že počínání federální vlády už nehodlají nechat projít bez povšimnutí. Opakují, že pohár trpělivosti již přetekl.

Každý, kdo viděl v životě jakýkoli western, dobře ví, co se stane, když se americký kovboj spravedlivě rozzuří. Nebo je to jen klasická hollywoodská mystifikace?

Zdroj: protiproud.cz