Velký Reset (NWO) znamená transformaci společnosti vedoucí k trvalým omezením základních svobod a masovému dohledu, neboť celá odvětví jsou obětována, aby se posílil monopol a hegemonie farmaceutických korporací, high-tech/big data gigantů, Amazonu, Googlu, velkých globálních řetězců, sektoru digitálních plateb, biotechnologických koncernů atd.

Využitím lockdownů a omezení kvůli COVIDu-19 k prosazení této transformace se tento Velký Reset odehrává pod rouškou „čtvrté průmyslové revoluce“, v níž mají být starší podniky dohnány k bankrotu nebo pohlceny monopoly, čímž se v podstatě uzavřou obrovské části hospodářství, jež existovaly před COVIDem. Ekonomiky jsou „restrukturalizovány“ a mnoho pracovních míst budou zajišťovat stroje řízené umělou inteligencí.

V krátkém videu níže WEF předpovídá, že do roku 2030 „nebudete vlastnit nic a budete šťastní“. Je zobrazen šťastný usměvavý obličej, zatímco dron dodává výrobek do domácnosti, nepochybně objednaný online a zabalený robotem v obřím amazonském skladišti: „Žádní lidé se nepodíleli na výrobě, balení nebo dodávání tohoto výrobku“; buďte si jisti, že je bez virů a bakterií – protože i v roce 2030 budou potřebovat udržet vyprávění o strachu při životě a v dobrém stavu, aby si udrželi naprostou kontrolu nad obyvatelstvem.

Nezaměstnaní (a bude jich mnoho) by mohli být zařazeni do jakéhosi univerzálního základního příjmu a jejich dluhy (zadlužení a bankrot v masovém měřítku je záměrným důsledkem blokací a restrikcí) by mohly být odepsány výměnou za to, že svůj majetek odevzdají státu nebo přesněji finančním institucím, které budou tento Velký Reset řídit. WEF uvádí, že veřejnost si „pronajme“ vše, co potřebuje: zbaví se vlastnického práva pod rouškou „udržitelné spotřeby“ a „záchrany planety“. Samozřejmě, maličká elita, která tento Velký Reset provedla, bude vlastnit všechno.

Stovky milionů lidí po celém světě, kteří jsou považováni za „nadbytečné požadavky“, mají být okrádány (v současné době jsou okrádány) o své živobytí. Každý náš pohyb a nákup bude monitorován a naše hlavní jednání budou online.

Plán pro jednotlivé občany by mohl odrážet strategii, kterou je třeba aplikovat na národní státy. Například prezident skupiny Světové banky David Malpass uvedl, že chudším zemím bude po různých lockdownech, která byla provedena, „pomoci“ postavit se na nohy. Tato „pomoc“ bude poskytována za podmínky, že budou provedeny neoliberální reformy a podkopání veřejných služeb a že budou dále zakotveny.

Na oplátku za odpuštění dluhů či „podporu“ budou globální konglomeráty spolu s lidmi jako Bill Gates moci dále diktovat národní politiky a vydlabávat zbytky státní suverenity.

Co se stane s naší sociální a osobní identitou? Má to být vymýceno ve snaze komoditizovat a standardizovat lidské chování a všechno, co děláme?

Třída miliardářů, kteří prosazují tuto agendu, si myslí, že mohou vlastnit přírodu a všechny lidi a mohou ovládat obojí, ať už geoinženýrstvím atmosféry, například genetickou modifikací půdních mikrobů, nebo tím, že vyrábějí biosyntetizované falešné potraviny v laboratoři, odvádějí lepší práci než příroda.

Myslí si, že mohou přiblížit historii a otočit kolo přetvořením toho, co znamená být člověkem. A myslí si, že toho mohou dosáhnout do roku 2030. Je to chladná dystopická vize, která chce vymýtit tisíce let kultury, tradic a postupů prakticky přes noc.

A mnohé z těchto kultur, tradic a postupů se týkají jídla a toho, jak ho vyrábíme, a našich hluboce zakořeněných vazeb na přírodu. Uvědomme si, že mnohé z prastarých rituálů a oslav našich předků byly postaveny na příbězích a mýtech, které jim pomohly vyrovnat se s některými nejzákladnějšími otázkami existence, od smrti po znovuzrození a plodnost. Tyto kulturně zakotvené víry a postupy sloužily k posvěcení jejich praktického vztahu k přírodě a její úloze při udržování lidského života.

Vzhledem k tomu, že zemědělství se stalo klíčem k přežití lidí, byla pro tyto zvyky klíčová výsadba a sklizeň plodin a další sezónní činnosti spojené s produkcí potravin. Freyfaxi označuje začátek sklizně například v norském pohanství, zatímco Lammas nebo Lughnasadh je oslavou první sklizně obilí v pohanství.

Lidé oslavovali přírodu a život, který zrodila. Starověké víry a rituály byly prodchnuty nadějí a obnovou a lidé měli nezbytný a bezprostřední vztah se Sluncem, semeny, zvířaty, větrem, ohněm, půdou a deštěm a měnícími se ročními obdobími, která živila a přinášela život. Naše kulturní a společenské vztahy s agrární produkcí a s ní spojenými božstvy měly pevný praktický základ.

Profesor Robert W. Nicholls vysvětluje, že kulty Wodena a Thora byly překryty mnohem starší a lépe zakořeněnou vírou spojenou se Sluncem a zemí, plodinami a zvířaty a střídáním ročních období mezi světlem a teplem léta a chladem a temnotou zimy.

Nemusíme hledat dále než v Indii, abychom docenili důležitý vztah mezi kulturou, zemědělstvím a ekologií, v neposlední řadě zásadní význam monzunové a sezónní výsadby a sklizně. Venkovské víry a rituály prosáklé přírodou přetrvávají i mezi městskými Indy. Ty jsou vázány na tradiční znalostní systémy, kde živobytí, roční období, jídlo, vaření, zpracování, výměna semen, zdravotní péče a předávání znalostí spolu vzájemně souvisejí a tvoří podstatu kulturní rozmanitosti v samotné Indii.

Přestože v důsledku průmyslového věku se zmenšilo propojení mezi potravinami a přírodním prostředím v době, kdy se lidé stěhovali do měst, tradiční „potravinářské kultury“ – postupy, postoje a přesvědčení, které provázejí výrobu, distribuci a spotřebu potravin – stále prospívají a zdůrazňují naše trvající spojení se zemědělstvím a přírodou.

Vrátíme-li se do padesátých let, je zajímavé si povšimnout firemního příběhu Union Carbide založeného na sérii snímků, které znázorňovaly firmu jako „boží ruku“, která sestupuje z nebe, aby „vyřešila“ některé problémy, jimž lidstvo čelí. Jedním z nejznámějších záběrů je ruka nalévající agrochemikálie firmy na indické půdy, jako by tradiční zemědělské postupy byly jaksi „zaostalé“.

Navzdory dobře propagovaným tvrzením o opaku nevedl tento přístup založený na chemických látkách k vyšší produkci potravin podle dokumentu New Histories of the Green Revolution (Nové dějiny zelené revoluce), který napsal prof. Glenn Stone. Má však dlouhodobě zničující ekologické, sociální a ekonomické důsledky (viz kniha Vandany Shivové „Násilí zelené revoluce“ a dnes již slavný a velmi zasvěcený otevřený dopis Bhaskara Save indickým úředníkům).

V knize Food and Cultural Studies (Bob Ashley a kol.) vidíme, jak před několika lety reklamní kampaň Coca Cola TV prodala svůj výrobek publiku, které spojovalo modernost se sladkým nápojem a líčilo starobylé aboriginské víry jako škodlivé, nevzdělané a zastaralé. Kola a ne déšť se staly darem života vyprahlým. Tento typ ideologie tvoří součást širší strategie diskreditace tradičních kultur a jejich vykreslování jako nedostatečné a potřebné pomoci od „božských“ korporací.

To, čeho jsme svědky v roce 2020, je zrychlení takových procesů. Pokud jde o potraviny a zemědělství, tradiční zemědělství v místech, jako je Indie, bude pod rostoucím tlakem velkých technologických gigantů a agrobyznysu, aby se otevřelo potravinám pěstovaným v laboratořích, GMO, geneticky upraveným půdním mikrobům, nástrojům pro sběr dat a dronům a dalším „rušivým“ technologiím.

Velký Reset zahrnuje farmy bez zemědělců obsluhované stroji bez řidiče, monitorované drony a polité chemikáliemi, které produkují komoditní plodiny z patentovaných geneticky modifikovaných semen pro průmyslovou „biohmotu“, která se zpracovává a skládá do něčeho, co připomíná potravu. Co bude s farmáři?

Světová banka hovoří o postcovidové době jako o pomoci zemím vrátit se na správnou cestu výměnou za strukturální reformy. Mají být desítky milionů drobných zemědělců vylákány ze své půdy výměnou za individuální oddlužení a všeobecný základní příjem? Vysídlení těchto zemědělců a následné zničení venkovských komunit a jejich kultur bylo něco, po čem kdysi volala nadace Gatesových a cynicky to nazvala „mobilitou půdy“.

Projdeme-li eufemismy, je jasné, že Bill Gates – a další neuvěřitelně bohatí jedinci stojící za Velkým Resetem – je staromódní kolonialista, který podporuje časem prověřené likvidační strategie imperialismu, ať už se jedná o těžbu, přivlastňování a komoditizaci farmářských znalostí, urychlení převodu výzkumu a semen na korporace nebo o napomáhání pirátství duševního vlastnictví a semenných monopolů vytvořených prostřednictvím zákonů o duševním vlastnictví a předpisů o osivu.

V místech, jako je Indie – stále agrární společnost – bude půda těchto již (před COVIDem) silně zadlužených zemědělců poté předána technologickým gigantům, finančním institucím a globálním agrobyznysu, aby chrlily svůj high-tech, daty řízený GM průmyslový kal? Je toto součástí „nevlastnic nic a být šťastní“ nevýrazného nového světa, který WEF propaguje?

Vzhledem k tomu, že vazba mezi produkcí potravin, přírodou a kulturně zakotveným přesvědčením, které dávají životu smysl a výraz, je zcela přerušena, zůstane nám jedinec, který žije na laboratorní potravě, je odkázán na příjem od státu a je zbaven uspokojivého produktivního úsilí a opravdového sebenaplnění.

Technokratické vměšování již zničilo nebo podkopalo kulturní rozmanitost, smysluplné sociální vazby a agrární ekosystémy, které čerpají ze staletých tradičních znalostí a jsou stále více uznávány jako platné přístupy k zajištění potravin (viz např. Food Security and Traditional Knowledge in India in the Journal of South Asian Studies). Rozsáhlá technokratická transformace, s níž se v současnosti počítá, považuje lidi za komodity, které je třeba kontrolovat a monitorovat stejně jako bezživotné technologické drony a umělá inteligence, jež se prosazují.

Ale nebojte se – ve vašem otevřeném vězení masové nezaměstnanosti, závislosti státu, zdravotních pasů na kolejích a čipech, bezhotovostnosti, hromadného očkování a odlidštění budete bez majetku a „spokojení“.