Útok na Kazachstán z 2. ledna 2022 se týkal dvou nezávislých hlavních skupin spojených se stejným zahraničním velením. Účastnilo se ho asi 20 000 bojovníků, jak zahraničních, tak kazašských. Tito příslušníci byli vycvičeni pro džihád v Sýrii, případně Afghánistánu. Kazašská a ruská armáda byly zaskočeny, ale během týdne se jim podařilo znovu získat kontrolu nad situací.

Prvním krokem k vyřešení problému bylo pochopit, jakým silám musí kazašské úřady čelit.

Dauren Abajev, zástupce šéfa kazašské prezidentské administrativy, řekl, že protesty v zemi začaly pokojně a že se vše náhle dostalo pod kontrolu provokatérů. Využití tajné komunikace demonstrantů bylo nezbytné při současné koordinaci násilných akcí zaměřených na předem stanovené cíle. Tedy využití přijímacích stanic řízených nejmodernějšími servery umístěnými mimo Kazachstán. Komunikace, které tajné služby a národní armáda nebyly schopny zachytit. Přípravu a řízení celé teroristické akce koordinovalo jediné velitelské středisko. Kazašský prezident Kassym Jomart Tokajev to uznal v projevu k národu 7. ledna. Řekl, že „donucovací orgány a armáda nedodržely své sliby“. „Ukázalo se, že nám chybí speciální jednotky, speciální vybavení a speciální prostředky.

Ozbrojenci měli ve svých řadách specialisty PsyOps (psychologické válečné operace), kteří byli schopni manipulovat s postoji lidí. Přednostně vysílali živé dezinformace, které již byly připraveny z televizních studií. Naštěstí pro úřady nebyli teroristé, kteří obsadili budovu televizní stanice Mir, schopni kontrolovat televizní věž Koktobe v Almaty, kde je umístěna vysílací anténa. Závěrem lze říci, že neschopnost zmocnit se médií v Almaty hrála obrovskou roli v neúspěchu převratu.

Plánování akcí bylo typické pro operace komanda pod jedním velením

Velká skupina (Alfa) sestávající z několika podskupin jednala současně v Almaty a ve městech v jižním a západním Kazachstánu s cílem terorizovat civilní obyvatelstvo, rozptýlit ho a zabránit zásahu orgánů činných v trestním řízení. Úkolem skupiny Alfa byla okupace a vypalování administrativních budov, rabování obchodů a bank, zřizování barikád ve všech čtvrtích a pokus o obsazení letiště v Almaty. Dauren Abajev poznamenal, že mezi teroristy s vysokou úrovní bojové pohotovosti a brutální krutosti, kteří stříleli členy bezpečnostních sil, byli odstřelovači.

Taktickým cílem skupiny Alfa byla ve skutečnosti krvavá diverze na krytí druhé skupiny (Bravo), která provedla cílené útoky na desítky obchodů se zbraněmi, armádní a policejní muniční sklady atd.

Bývalý poradce prezidenta Nazarbajeva, Jermuchámet Jerťsejbajev, se domnívá, že teroristé měli v zemi komplice. „Zrada řady úředníků a strážců zákona znemožnila zmařit plány teroristů. Podle něj byl 40 minut před útokem na letiště v Almaty vydán rozkaz ke stažení bezpečnostního aparátu. Pan Jertybajev může mít pravdu, zejména proto, že kazašské zpravodajské služby nenašly žádné důkazy o tajných přípravách teroristických útoků, i když jen v Almaty operovalo 20 000 specializovaných útočníků.

Důsledky

Teprve po třech až čtyřech dnech chaosu byl do jisté míry ve všech regionech obnoven ústavní pořádek, správní budovy a strategická infrastruktura byly osvobozeny a umístěny pod vojenskou ochranu. Hranice byly uzavřeny a v zemi bylo zřízeno 70 zátarasů. Mnoho úředníků regionálních správ a orgánů činných v trestním řízení bylo odvoláno ze svých funkcí. Kazašský prezident Kassym Khomart Tokajev však uvedl, že „ozbrojenci nesložili zbraně a pokračují v páchání zločinů nebo se na ně připravují. Je nezbytné zastavit jejich akce. Bojovou operaci s cílem zbavit Almaty teroristů provádějí zvláštní služby Kazachstánu.

Kazašské ministerstvo vnitra oznámilo, že bylo zatčeno 3 811 násilných účastníků nepokojů, 26 lidí, kteří zaútočili na orgány činné v trestním řízení střelnými zbraněmi, bylo zabito a 26 dalších bylo zraněno. Agentura RIA Novosti citovala zdroje z kazašské prokuratury, které tvrdí, že „mezi teroristy zadrženými v Kazachstánu je mnoho cizích občanů, kteří jsou placeni za páchání trestných činů“.

Na žádost prezidenta Kassyma Khomarta Tokajeva poslalo Rusko 3 000 vojáků do Kazachstánu, Bělorusko 500, Tádžikistán 200 a Arménie 70. Více než 70 letounů Il-76 a 5 An-124 přepravilo ruský mírový kontingent sil CSTO do Kazachstánu. Jedná se o podjednotky 45. brigády, 98. divize a 31. zvláštní brigády, které všechny patří k výsadkovým silám.

Role ruské armády

Mandát udělený Organizací smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) nepředpokládá účast na bojových operacích v Kazachstánu, úkoly mírových sil jsou v podstatě ochrana životně důležitých zařízení. Podjednotky 98. výsadkové divize kontrolují mezinárodní letiště v Nur-Sultanu, velitelství generálního štábu ozbrojených sil a budovu televizního centra Kazmedia.

Nezávislá podjednotka ruských sil pro zvláštní operace sleduje prezidentský palác v Nur-Sultanu, Centrální banku a Kazašský výbor pro národní bezpečnost. Podjednotky 45. brigády pro zvláštní účely byly rozmístěny v jihovýchodním Kazachstánu, kde střeží mezinárodní letiště v Almaty, společné operační středisko protivzdušné obrany Ruské federace a Kazachstánu v Almaty. Další podjednotky 45. brigády byly rozmístěny do Šymkentu, třetího největšího města s 1,1 milionem obyvatel, kde střeží 602. leteckou základnu a další administrativní cíle ve městě. Podjednotky 31. výsadkové brigády byly rozmístěny ve východní části Kazachstánu, do města Usť-Kamenogorsk, správního střediska těžební zóny Východního Kazachstánu. Další podjednotky 31. brigády zajišťují bezpečnost zařízení Kazatompromu na severu země, národní jaderné společnosti Kazachstánu.

Samostatně, na podporu místních protiteroristických jednotek, mohou působit i malé ruské jednotky jako PsyOps, psychologická válka a průzkumné jednotky. Například ruská výsadková průzkumná skupina používá systém RB-341V Lieer-3. Drony (bezpilotní, tiché průzkumné letouny a vrtulníky) zachycují a přenášejí videosnímky 24 hodin denně nebo sbírají data na širokém spektru frekvencí – SIGINT (signalizační zpravodajství), a dokonce i GSM sítě. Když je odhalena podezřelá síť, jsou rušeny jen určité vysílače v síti. To zabraňuje přenosu rozkazů teroristům po řetězci velení. Blokovací zóna je zaměřena na cílené cíle v okruhu 6 km. Ruské výsadkové platformy slouží také jako rádiová relé pro kazašskou armádu operující v městských oblastech, kde je přenos chráněn budovami. Ruské výsadkové jednotky mají také další pozemní systém na vozidle 8×8: RP-377LA Lorandit, který se skládá z výkonných stanic pro sledování kmitočtových zdrojů a selektivních rušících stanic, vše v rozsahu 3 MHz-3 GHz.

Další ruská skupina se specializuje na speciální průzkum, prováděný vysoce vyškoleným vojenským personálem. V našem případě je ruský vojenský personál cvičen v tajné infiltraci mezi teroristy ke shromažďování HUMINT. Umožňuje předvídání budoucích akcí, detekci sítí nebo prostředků přenosu hierarchického uspořádání, sledování teroristických vůdců a umístění trvalých sledovacích zařízení.

Stejně jako kontingent v Sýrii je i kazašský kontingent integrován do sítí centralizovaného systému MK VTR-016 ruského ministerstva obrany, který využívá systém Auriga-1.2V. Stovky přenosných minivideostanic v oblastech odpovědnosti přidělených ruské armádě v Kazachstánu přenášejí tajné informace v reálném čase do Moskvy prostřednictvím ruských vojenských komunikačních satelitů. Díky serveru společnosti Huawei, nejsilnějšímu na světě, jsou tyto přenosy obtížně zachytitelné a rušivé. Auriga-1.2V umožňuje vysoce zkušeným důstojníkům optimalizovat akce svých podřízených v terénu z operační místnosti ruského výsadkového štábu, a to bez rušivých faktorů.

Po okupaci Iráku se americké okupační jednotky musely vypořádat se sunnitskými povstaleckými skupinami, které unášely západní občany. Aby pronikly do těchto skupin, americké jednotky zvláštních operací zahájily cílenou operaci a vytvořily vlastní skupinu „únosců“, v níž byli „uneseni“ zpravodajští důstojníci zakotvení v amerických spojeneckých médiích. Možná si vzpomínáte na novinářky Marii Jeanne Ion (Prima TV, Rumunsko) a Florence Aubenas (Libération, Francie). Jakmile se tato skupina proslavila vysíláním videí, která zachytila irácká a mezinárodní média, přitáhla pozornost skutečných povstaleckých skupin, které se nabídly, že se o „unesené“ postarají. Tímto způsobem byly odhaleny a zatčeny skutečné povstalecké skupiny v Iráku.

Ruská armáda dokazuje, že se poučila z amerických inovací v boji proti povstalcům v Iráku. Ruští specialisté na psychologické operace dospěli k závěru, že je snazší navnadit teroristické buňky, než je hledat a neutralizovat. Proto podle amerického vzoru založili falešnou „Kazachstánskou osvobozeneckou frontu“, která zveřejňuje videa na sociálních médiích a povzbuzuje teroristické buňky, které se podílely na povstání v zemi, aby se připojily.

Valentin Vasilescu