Dle údajů prvního online sčítání lidu přibylo v České republice 87,6 tisíc obyvatel oproti předchozímu sčítání. Průměrný věk se zvýšil o 1,7 let a vzrostl počet osob s vyšším stupněm vzdělání. Na dobrovolnou otázku o národnosti odpovědělo 68,4 % obyvatel, z nichž se kolem 84 % přihlásilo k české národnosti.Pozoruhodným fenoménem ovšem je, že se za Čechy považuje stále méně obyvatel republiky. Zatímco v roce 2001 bylo v České republice 9 249 777 Čechů, v roce 2011 se k nim hlásilo jen 6 711 624 obyvatel. Dle antropologa a profesora Iva Budila tendenci lze vysvětlil procesem globalizace a náhrady národní identity identitou kosmopolitní.„V této dekádě byla završena hospodářská, sociokulturní a mentální integrace české společnosti do globální civilizace. Země prošla rychlou a viditelnou modernizací a zejména Praha se stala celosvětově vyhledávanou a oblíbenou metropolí. Lidé proto vnímali především pozitivní stránky globalizace a plně si neuvědomovali, že v rámci světového hospodářského systému se Česká republika ocitla v postavení využívané periférie se všemi nevýhodami, které z tohoto statusu vyplývají. Zdálo se, že Pax Americana potrvá věčně. Objevovaly se sice již varovné signály, například sporná americká intervence do Iráku a Afghánistánu nebo hospodářská krize po roce 2008, ale nebyly většinou považovány za počátek zásadního přehodnocení světového řádu,” vysvětlil antropolog.K největšímu poklesu počtu osob hlásících se k české národnosti (2,5 milionu) došlo mezi lety 2001 až 2011. Zeptali jsme pana profesora Budila, zda to může mít souvislost se vstupem České republiky do Evropské unie a se začátkem eurointegrace. Dle slov experta to pravděpodobně sehrálo také určitou úlohu, ale role globalizace a pocit příslušnosti k Západu jako celku zahrnujícího i Severní Ameriku, Austrálii a Nový Zéland byla bezpochyby větší. „Češi se vždy pokládali za Evropany, ale poprvé prožívali euforii z nabytého světoobčanství,” podotkl.Profesor Budil si nemyslí, že pokles počtu Čechů je vážným důvodem pro obavy a česká vláda by podle něho neměla nějakým způsobem čelit této tendenci vzhledem k tomu, že plní jiné úkoly. Vysvětlil to slovy: „Vláda by měla především dobře spravovat zemi a hájit národní zájmy, nikoliv mluvit lidem do jejich sebeidentifikace. To je jejich soukromá záležitost a svobodné rozhodnutí. Jestliže bude Česká republika rozvinutým a prosperujícím státem s vysokou kvalitou života, lidé se s českou etnicitou rádi ztotožní.”Pozoruhodné údaje z pohledu antropologaZjištění loňského sčítání lidu svědčí o příznivé socioekonomické situaci v České republice, která se vesměs blíží západoevropským státům, domnívá se Budil. Týká se to ekonomických i demografických ukazatelů.„V zásadě lze konstatovat, že česká populace vykazovala podobný vývoj jako společnosti západní a severní Evropy. Překvapivé je srovnání se situací v meziválečném Československu, které je stále prezentováno jako jistý civilizační vzor. První republika se nicméně vyznačovala vyšší nezaměstnaností, významnou emigrací a zanedbatelnou imigrací. Pro Českou republiku je charakteristická prakticky trvale nízká nezaměstnanost způsobující, že nedostatek pracovníků je vážnou překážkou ekonomického rozvoje, nižší emigrací a relativně vysokým přistěhovalectvím. V České republice žije oficiálně přibližně sedm set tisíc cizinců (dle údajů ČSÚ z roku 2020 se jedná o 633 tisíc obyvatel - pozn. red.). To ukazuje, že v zemi došlo k zásadní strukturální a socioekonomické změně, která zatím nebyla náležitě studována a objasněna,” vyjmenoval profesor Budil.Pokud jde o národnostní složení jiné, po moravské a slezské následuje národnost slovenská (1,3 %), ukrajinská (1,1 %) a vietnamská (0,4 %). Oproti minulému sčítání lidu se více obyvatel hlásilo ke dvěma národnostem, zejména česko-moravské, česko-německé nebo česko-evropské. Cizinci činí 4,7 procent obyvatel státu. Růst počtu obyvatel je přitom zajišťován pomocí přistěhovalců. Dle ČSÚ od počátku roku 2011 do konce roku 2020 za růstem populace stálo kladné migrační saldo.Zmínil také pokračující sekularizaci společnosti. „Proces sekularizace byl během uplynulých třiceti let výraznější než v době reálného socialismu, a to navzdory tehdejší ateistické propagandě. Zdá se, že komunistický režim v zásadě zakonzervoval určité tradiční struktury a normy chování, které odstranila až modernizace probíhající od devadesátých let dvacátého století,“ konstatoval antropolog.Závěrem profesor Budil předpověděl příznivý vývoj české populace v příštích deseti letech: „Jestliže se Česká republika bude relativně příznivě ekonomicky rozvíjet, můžeme očekávat mírný populační růst, který ale nebude dán přirozeným přírůstkem, ale převážně přistěhovalectvím.”Sledujte náš kanál na jedné z nejbezpečnějších chatovacích aplikací Telegram, na kterém vám budeme přinášet aktuální zprávy a zajímavá videa.