• Vybrat den

    Listopad 2024
    Po Út St Čt So Ne


    PODPOŘIT STALOSE BTC ETH LTC

    Zbořil: „Ustoupit nelze, za námi Moskva!“

    28-1-2022 První Zprávy 203 572 slov zprávy
     

    28. ledna 2022 - 20:04



    Tento týden očekávalo Rusko nějaké odpovědi od Spojených států na své bezpečnostní požadavky. Nějaké odpovědi dostalo, ale byly „neuspokojivé“, navíc se stále mluví  o „červených liniích“. A my vlastně nevíme ani kudy vedou. Určitě to nebudou jen hranice mezi Ruskem a Ukrajinou.



    Co nám k tomu můžete říct pane Zbořile?



    „Je to nový pojem, který rychle zdomácněl v mezinárodních vztazích. Pokud se nemýlím,  tak na konci minulého roku to několikrát opakovaně použil osobně Vladimír Putin, který upozornil, že Rusko nemůže jít za červené linie, které někdo vyznačil, které zřejmě mělo vyznačit vedení Ruské federace.



    Ale pojem se dostal do jazyku států Evropské unie a samozřejmě ho převzali i ti američtí vyjednavači. Mně to trošku připomíná, což si možná  lidé na Západě  už nepamatují, mně to připomíná zvolání a heslo z let Velké vlastenecké války: „Ustoupit nelze, za námi Moskva!“ To bylo rozhodné vyjádření, že se musí čelit útoku ze Západu, tedy nejenom Německa, ale všech těch s Německem spojených 13-14 států, které poslaly své armády do války proti Rusku,“ uvedl Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.


    Červená čára, červená hranice, je už o ní rozhodnuto?



    „Ustoupit nelze, za námi Moskva!“ ,  je také metafora, která se dá používat pro vyjádření všech možných vyjednávacích postojů a já si myslím, že tentokrát je to skutečně červená čára, která je nakreslená na nějaké mapě střední a východní Evropy. Dokonce si myslím, že už na její podobě, na její délce a  hloubce došlo k jakési dohodě. To, že se Rusko odmítá bavit o Ukrajině, respektive o té červené čáře s někým jiným než se Spojenými Státy, že odmítá účast OBSE nebo Evropské unie na vyjednávacím procesu,  že spoléhá jenom na dohodu s americkou novou administrativou a že se tomu dostalo i váhy nebo slyšení v Německé spolkové republice i mezi některými spojenci, je docela zajímavé. A je to také zajímavé, protože často ani nevíme, kolikrát už se na území dnešní Ukrajiny jakési někdy fiktivní, někdy reálné hranice objevovaly. Bylo to při trojím dělení Polska v 18. století, bylo to při obsazování pobaltských republik a při udílení jim jejich nezávislosti, bylo to v letech občanské války 1918 až 1919, kdy bylo několik intervenčních armád v konfliktu s Rudou armádou v  dnešní oblasti Ukrajiny. Nebo tam někde v areálu Šolochovova  Tichého Donu?“,  pokračuje Zdeněk Zbořil.



    Takže červené čáry už jsou dohodnuté?



    Na mě současná situace dělá dojem, že se k té dohodě o červených čarách nebo červených hranicích, už také dospělo. Já tím nechci říct, že se plánuje nějaké rozdělení Ukrajiny do  třech velkých celků, o kterých snila Velkoněmecká říše a vojenské velení německých armád už na začátku 1941, ale protože ta hranice, jak správně na to upozorňoval Václav Havel, je pohyblivá nejenom na Východě, ale i na Západě, tak si myslím, že bychom se měli podívat na  mapy, které mohou mít nejen diplomati, ale  i generálové před sebou na stole a zkusit si představit kudy ty čáry vedou, kudy už v minulosti vedly a kde se mohou objevit v budoucnosti. To heslo „Ustoupit nelze, za námi Moskva!“ je příliš fascinující, abychom si mohli dovolit na něj zapomenout,“ dodává Zdeněk Zbořil.
    Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz






    Zpět Zdroj Vytisknout Zdroj
    Nahoru ↑