Šéf německého domácího zpravodajství hájil zastavená obvinění z vlastizrady, která byla kontroverzně vznesená proti reportérům Netzpolitik.
V tom, na co se pohlíželo jako na útok proti svobodě tisku v post-Snowdenovském světě, byl Netzpolitik poté, co zveřejnil „tajné“ dokumenty, vyšetřován, aby se tak zajistilo nerušené pokračování „boje proti extremismu a terorismu.“
O tomto útoku na svobodu tisku se tu lze dočíst třeba zde:Svoboda tisku? Novináře očekává vyšetřování z ,,vlastizrady“
Šéf domácího zpravodajství Hans-Georg Maaßen (vyobrazený výše) hájil ve svém interview s německým týdeníkem Bild am Sonntag trestní obvinění proti reportérům Netzpolitik Andre Meisterovi, Markusu Beckedahlovi a „neznámé straně.“
Tato obvinění se vztahují ke dvěma článkům, v nichž publikovali citace z vysoce důvěrné zprávy parlamentní komise o nové jednotce, která bude hromadně sbírat data ze sociálních sítí jako Facebook, Twitter a YouTube. Jednotka „Rozšířené podpory Internetu od specialistů“ financované z tajného rozpočtu 2,75 milionů € měla mít 75 přidělených operativců špehujících on-line chatování.
Deutsche Welle hlásí, že president německé Spolkové kanceláře pro ochranu ústavy (FfV) řekl, že „kvůli pokračování boje proti extremismu a terorismu je nezbytností zabraňovat publikování dokumentů klasifikovaných jako důvěrné nebo tajné.“
Spolkový prokurátor Harald Range ale v pátek Maaßena ztrapnil, když vyšetřování bloggerů Netzpolitik zastavil. Řekl, že jeho kancelář prozatím nebude zahajovat trestní stíhání „s přihlédnutím k velké přínosnosti svobody tisku a vyjadřování.“ Ministerstvo spravedlnosti bude místo toho v první řadě vyšetřovat, zda byl tento materiál správně klasifikován jako tajný.
Noviny Frankfurter Allgemeine hlásí, že Range řekl: „Dokud nepřijde expertní posudek, bude to vyšetřování zastaveno.“
Německá ministryně spravedlnosti Heiko Maas veřejně vyjádřila své pochybnosti, zda byly ty uniklé dokumenty takovým „státním tajemstvím“, že by jejich publikace ohrozila národní bezpečnost.
Spolu-dopisovatelka Netzpolitik Anna Biselli na této webové stránce konstatovala: „Od samého počátku byla ta obvinění proti našim údajným zdrojům politicky motivovaná a zaměřená na rozdrcení nezbytné veřejné debaty o dohledu nad Internetem po Snowdenovi. Vynašeči potřebují ve veřejném zájmu ochranu, nikoliv stíhání za ‚vlastizradu‘.“
Meister a Beckedahl byli o tomto kontroverzním vyšetřování oficiálně informováni 24. července. Původní obvinění ze „zrady“ široce kritizovala jak obecná veřejnost, tak média. Svaz žurnalistů DJV to označil za útok na svobodu tisku v Německu.
The Local referuje, že Meister varoval, že tyto požadavky by mohly být jen začátkem pokusů o rozdrcení úniků dokumentů od bezpečnostních služeb. Vyjádřil domněnku, že spolkový prokurátor rovněž uvažuje o vyšetřování proti novinám Süddeutsche Zeitung na podobném základě.
Deutsche Welle včera referoval, že v Berlíně se shromáždilo více než 2 000 protestujících na podporu těchto reportérů. Pochodovali pod zastřešující zástavou „za základní práva a svobodu tisku“ s individuálními transparenty nesoucími taková poselství jako „odpočívej v pokoji zesnulá demokracie“ a s výpady „Zrada? Kdo reaguje takto panicky má určitě hodně co skrývat!“
Protestující vyvíjeli nátlak zvláště na spolkového prokurátora Rangeho. Opoziční strany jako Sociální demokraté a Strana levice popisovali možné stíhání jako „prostě trapné“ a volali po jeho rezignaci.
France 24 referuje, že to byl první případ obvinění z vlastizrady v Německu proti médiím od 60. let.
V roce 1962 vydal v Hamburgu sídlící týdeník Der Spiegel reportáž poukazující na nedostatky v německých ozbrojených silách. Do kanceláří těchto novin udělala policie razii a redaktoři byli zatčeni, což vyvolalo pouliční protesty na jejich podporu. Soud později rozhodl ve prospěch Der Spiegel a ministr obrany odstoupil, na což se pohlíželo jako na vítězství demokracie.
I teď se němečtí právníci dožadovali zrušení obvinění těchto žurnalistů z vlastizrady.