Proč se bývalý premiér zabývá vytvořením exilové vlády? „Газета.Ру“ s odkazem na tiskového tajemníka Azarova Sergeje Zavorotného informovala, že 3. srpna bývalý předseda ukrajinské vlády Nikolaj Azarov představí v Moskvě „alternativní vládu Ukrajiny“.

 

Na tiskové konferenci v hotelu „Ukrajina“ má Azarov představit tzv. „Výbor pro záchranu Ukrajiny“, který je ve skutečnosti exilovou vládou. Jejími členy jsou bývalí poslanci Ukrajiny za Stranu regionů Igor Markov a Vladimír Olejnik. V čele této exilové vlády může být samotný Nikolaj Azarov. Krom toho „Výbor“ představí i alternativního kandidáta na prezidenta – podle informací „Газета.Ру“ jím má být Vladimír Olejnik.

 

Oznámení o vytvoření „Výboru“ vyvolalo bouřlivou reakci na Ukrajině. Odborníci agentury UNIAN jej nazvali „zábavným“.

 

Připomeňme, že Azarov řekl, že dosud má ukrjinské občanství. Přitom potvrdil, že v současnosti žije v Rusku. Krom toho nejednou prohlásil, že současná kyjevská vláda je nelegitimní.

 

„Jak mohu tuto vládu pokládat za legitimní, když se k moci dostala ozbrojeným převratem, svoje konání doprovázela strašlivými zločiny, nyní pokračuje v bratrovražedné válce a nic nedělá k zastavení tohoto konfliktu?“ řekl v únoru na prezentaci své knihy, zdůrazniv přitom nezbytnost vytvořit na Ukrajině prozatímní vládu.

 

Tehdy bývalý premiér vyjádřil svůj vztah k myšlence federalizace Ukrajiny: „Ukrajinu vidím jako federální stát, v němž se v maximální míře bere ohled na zvláštnosti, mantalitu a kulturu obyvatelstva, které žije v jednotlivých regionech Ukrajiny.

 

Podle informací „Газета.Ру“ Azarov a jeho tým zkoordinovali svůj projekt s ruským vedením. Zdroje vydání blízké Kremlu už v únoru tohoto roku hovořily o tom, že Azarov může stanout v čele ukrajinské exilové vlády. „Náš zdroj tehdy řekl, že v Moskvě se zkoumá myšlenka vytvoření „vlády národní důvěry“, kabinetu ministrů v exilu. „Když Kreml hovořil o propadu ukrajinských politiků, nepředpokládal alternativu. Nyní se však taková alternativa objevila, Azarov se stane regulerním mluvčím a bude dávat dohromady svůj tým,“ – uvádějí noviny.

 

Jeden ze zdrojů „Газета.Ру“ již dříve informoval, že revoluce na Ukrajině natolik šokovala bývalou elitu země, že se dlouho nemohla zorientovat v plánech na další činnost. V mnoha ohledech tak touto skutečností bylo způsobeno zpoždění programového vystoupení Azarova. Nicméně podle jeho slov bývalý premiér i další „regionálové“ naprosto počítají s návratem na Ukrajinu.

 

Nedávno ukrajinská média rozšířila informaci o tom, že bývalí představitelé režimu Viktora Janukoviče – nyní političtí emigranti – připravují zahájení činnosti nového politického projektu. Podle agentury UNIAN se předpokládá, že bude vytvořena strana s pracovním názvem „Alternativa“, jejímiž členy budou Nikolaj Azarov, Andrej Ključev, Artěm Pšonka a Igor Kaletnik. Protože jmenovaní politici jsou novou ukrajinskou vládou pronásledováni (Nikolaj Azarov je stíhán za „zneužití moci“ apod.) a nemohou se objevit na území země, očekává se, že zpočátku budou vřejně politickou činnost v rámci Alternativy provádět pověřené osoby.

 

Stojí za zmínku, že na jaře bývalý spolupracovník Azarova ze Strany regionů, nyní v Opozičním bloku, už organizovali „alternativní kabinet“ pod názvem „opoziční vláda“ v čele s Borisem Kolesnikovem, který v kabinetu Nikolaje Azarova zaujímal post vicepremiéra. Do stínové vlády vstoupili také Jurij Bojko, Natálie Korolevská, Vadim Rabinovič a další. Podle slov místopředsedy parlamentní frakce OB Sergeje Levočkona Opoziční blok bude zaměřen na vytvoření mohutné politické strany, která se bude účastnit voleb na všech úrovních, pročež se předpokládá svolat kongres opozičních sil.

 

Upozorňuji, že ve vytvořeném „Výboru“ není bývalý prezident Ukrajiny Viktor Janukovič. Nehledě na to, že on sám se nejdenou nazval legitimním prezidentem a sliboval se na Ukrajinu vrátit, jeho jméno nikde nefiguruje a soudě podle všeho ani neudržuje se svými bývalými kolegy kontakt.

 

„V Rusku jsem se s Janukovičem nesetkával, a abych pravdu řekl, ani jsem nechtěl. Ale je třeba sjednotit síly, které jsou schopné se postavit antiukrajinskému režimu na Ukrajině. A v rámci takového sjednocení jsem připraven se setkávat, s kýmkoli je třeba,“ – řekl Nikolaj Azarov.

 

Představitel oděské Regionální rady Alexej Albu se domnívá, že lidé, kteří někdy poznali moc, si vždy budou přát ji získat zpět, ale on sám pochybuje, že Janukovič na to bude mít dost sil.

 

Albu: Domnívám se, že některé politické síly v Rusku by si přály ve vedení Ukrajiny vidět výše zmíněné osobnosti a sázejí na ně, ale já jsem přesvědčen, že nemají šanci. Vždyť Azarov bez ohledu na svou politickou gramotnost a velitelský talent, nemá širokou společenskou podporu. Lidé mu nevěří. Ten „Výbor“ nemá strukturu, nestojí za ním lidé.

 

otázka: Proč až nyní? Na co čekali půldruhého roku?

 

Albu: Nemyslím, že čekali na něco konkrétního, spíš se nemohli zorganizovat. Vždyť nikdo z nich nebyl připraven na politické procesy probíhající už rok a půl.

 

otázka: „Výbor“ může počítat s podporou těch, kdo jsou novou vládou unaveni.

 

Albu: Pokud tu nebude jiná alternativa, lidé skutečně mohou „Výbor pro záchranu Ukrajiny“ podpořit. Ale jedině v případě jeho skutečné akceschopnosti. Pokud však zůstane v rovině rozhovorů a politických prohlášení, pak nemají šanci.

 

otázka: Co lze od práce „Výboru“ očekávat?

 

Albu: Pro mě je těžké předpovědět jejich skutečné politické kroky, o nichž se bude hovořit na tiskové konferenci. O tom budeme moci mluvit až po práci tohoto „Výboru“, podle jeho konkrétního jednání. V současnosti ještě není vytvořen a vyjadřovat se o něm v dobrém nebo ve zlém je příliš brzo.

 

Ředitel Centra euroasijských studií Vladimír Kornilov se k myšlence „záchrany Ukrajiny“ staví skepticky:

 

Kornilov: Abych byl upřímný, nevím, co by se tam dalo ještě zachránit. Ale je nutné se podívat na deklarované cíle této „vlády“. Vždyť ti, kdo nyní bydlí v Moskvě, budou muset odpovědět na řadu velmi složitých otázek. Například pokládají ještě Krym za Ukrajinu? Jak vidí budoucnost Donbasu – jako součást Ukrajiny, nebo mimo ni? Jakým směrem hodlají „zachraňovat“ Ukrajinu? Vycházeje z odpovědí na tyto otázky, je možné určit, nakolik jsou cíle tohoto „Výboru“ seriózní a reálné. Nejednoznačné je i jeho složení (vycházím tedy z těch pěti nebo šesti zveřejněných jmen). Že t am je Azarov, Markov a Carjev chápu. Ale jeden z představitelů ukrajinské eurointegrace – Olejnik, který se pošpinil otevřenou protiruskou propagandou v letech eurointegrace a-la Janukovič, vyvolává otázky: bude znovu vyzývat k eurointegraci, nebo už nyní své názory změnil?

 

otázka: Proč nyní? Členové „Výboru“ počítají s tím, že politika oficiálního Kyjeva už přivedla lidi do situace, kdy jsou připraveni přijmout i „vysloužilce“?

 

Kornilov: Ano, to je zásadní otázka. Samozřejmě že Janukovič a Azarov by prostě museli vybírat vládu z těch momentálně legitimních ministrů, kteří se nacházeli na území Ruska bezprostředně po vítězství Majdanu. A prohlásit, že jsou legitimní orgán, provádět veřejná zasedání ukrajinské vlády v exilu a začít vzpouru už mimo Ukrajinu. To by umožnilo zkoordinovat boj proti nelegálnímu puči uvnitř země, postavit se do čela odporu a přinutit kyjevskou vládu počítat s tím, že nemůže kontrolovat značnou část území země. Myslím, že pak by nedošlo ani k válce v Donbasu.

 

Ale jak to chápu já – uprchlí vůdci se ukázali být morálně poražení, uražení jeden na druhého (v každém případě Azarov na Janukoviče) a doufali, že mohou řešit osobní problémy s novou vládou Ukrajiny cestou dohody. Nyní jsou tyto iluze pryč, i čas je do značné míry ztracen. Ale co – často je lepší pozdě než nikdy.

 

otázka: Existují v historii příklady, kdy byla exilová vláda úspěšná? Stala se skutečnou vládou?

 

Kornilov: Nejednou se stalo, že exilová vláda skutečně efektivně značně ovlivňovala život země, za kterou se cítila zodpovědná, a nakonec se i triumfálně vrátila. Stalo se to i v minulosti Ukrajiny, když v roce 1919 vláda USSR byla zformována na území Ruska a postavila se do čela osvobození od petljurovců. V moderních dějinách najdeme řadu takových úspěšných příkladů.

 

Tajemnice ÚV OKP Darja Mitina připomíná, že první informace o plánu vytvořit azarovskou exilovou vládu Ukrajiny se objevila už počátkem zimy a rodina Vladimíra Olejnika jako alternativního kandidáta na prezidenta byla také diskutována už dávno.

 

Mitina: Takový výbor se měl formovat ne až nyní, ale koncem února, hned po převratu v Kyjevě. Janukovič tehdy byl i z formálního hlediska legitimním prezidentem a většinou obyvatelstva Ukrajiny (i když bylo vůči němu velmi kriticky naladěno) byl tak i vnímán. Nastalo krátké období, kdy současná kyjevská vláda ještě nebyla silná, bezpečnostní síly byly neuspořádané a paralelní mocenské centrum bylo možné snadno vytvořit třeba v Charkově, v Doněcku nebo třeba i na Krymu (formálně ještě ukrajinském). Místo toho dal Janukovič přednost ostudnému útěku, žádná alternativa v Moskvě nebyla (i když bylo naprosto j asné, jak se situace vyvíjela, kam věci spějí). Místo toho ruská vláda z jakéhosi důvodu uznala „výsledky“ prezidentských voleb na Ukrajině a tím byla ztracena možnost hovořit o nelegitimnosti Porošenkova režimu.

 

Rok krvavé ukrajinské občanské války s nulovými politickými výsledky, nesmyslná a zbytečná „příměří“, celková diplomatická slepá ulička v otázce budoucnosti Ukrajiny – to myslím všechny ujistilo, že Moskva musí hledat jiné partnery.

 

otázka: Kdo ve skutečnosti stojí za tímto „Výborem“? Jaké jsou jeho skutečné cíle a úkoly?

 

Mitina: Ti, kdo se skepticky usmívají a prý „všechno je jen hra“ a také správně poukazují na to, že jakákoli exilová vláda je jen fantom a atrapa, nechápou jednu věc: od exilové vlády nikdo nečeká zákony, vyhlášky nebo dobytí Kyjeva „jedním výsadkářským plukem“. Vytvoření paralelního centra soustředění sil a prostředků, třeba i částečně virtuálního, je signálem toho, že Rusko si nedělá žádné iluze o legitimnosti svých kyjevských „partnerů“, kteří uchvátili moc cestou převratu, a nepovažuje je za jedinou možnou variantu.

 

Exilová vláda je vytvořena na území Ruska lidmi hluboce integrovanými do ruského života a zcela loajálními Rusku. Kolem ní se budou tak či onak soustředit protikyjevské síly, hromadit se prostředky pro následnou demontáž režimu v Kyjevě, formovat se alternativní centra diplomatických kontaktů – jak diplomacie oficiální, tak i lidové, veřejné.

 

otázka: A co můžete říci o složení „Výboru“?

 

Mitina: Bude dobré, když „Výbor“ sehraje roli centra krystalizace antikyjevských sil. Špatné by bylo, kdyby se v něm spojili výlučně bývalí úředníci a podnikatelé, kteří na Ukrajině ztratili moc a nyní se touží pomstít a domoci se ztraceného majetku. Složení „Výboru“ je zatím neznámé, ale těch pět jmen, která se objevila na veřejnosti, žádné nepříjemné asociace nevzbuzuje.

 

Sám Azarov je snad jediný kompetentní a profesionální předseda vlády v celých postsovětských ukrajinských dějinách. Oleg Carjev je člověk, který za poslední rok udělal velmi mnoho na poli posilování vazeb s Ruskem a rozumnou, nacionalismem nepostiženou částí ukrajinské společnosti, a také aktivně podporoval Novorossii. Igor Markov je autoritativní oděský politik, který se nezaprodal ani nezkazil. A Galina Zaporožceva je plukovníkem ministerstva vnitra, žena-křemen, která byla nucena opustit Kyjev kvůli své antifašistické pozici.

 

Avšak perzonální složení podobných výborů je věc sekundární. Hlavní je, že vytvoření exilové vlády se stane signálem, že vojenské hrátky „partnerů“ přestaly ruskou stranu bavit.

 

otázka: Myslíte, že exilová vláda bude mít úspěch?

 

Mitina: To zcela závisí na tom, zda dokáže navázat kontakt s antifašistickými silami na Ukrajině. Nesmíme zapomínat, že absolutní většina členů „Výboru“ je silně propojena se Stranou regionů, což je – mírně řečeno – ta nejnepopulárnější síla dnešní Ukrajiny. Alergie ukrajinské společnosti na bývalou byrokracii je velmi velká. Aby bylo možné tuto propast mezi zbytky elity a ukrajinskou společností překlenout, je nezbytné nemačkat se v koridorech ruské moci, ale reálně a přímo pomáhat těm silám na Ukrajině, které se chtějí zbavit nacionalistů a liberál-fašistů, jež uchvátili moc. Navíc pom&aacut e;hat hnutí odporu nikoli bravurními řečmi v televizních talk show.

 

Ukrajinský politolog Vasilij Muravický je přesvědčen, že vytvoření „Výboru“ není „píár“ akce, ale výsledek promyšlených jednání. Podle jeho názoru Azarov je člověk, který se v blízké době může vrátit na Ukrajinu a zaujmout jednu z klíčových pozic.

 

otázka: Co představuje „Výbor“ ve skutečnosti?

 

Muravický: Je to produkt dohody Ruska a USA o Ukrajině. Agentura Stratfor minulý týden bez obalu oznámila, že situaci v Kyjevě kontroluje Moskva a Washington. A tak oni přijali rozhodnutí „vypustit páru“ a vrátit Doněck do konfederace s Ukrajinou. Azarov se může stát kompromisní postavou, protože se nezkompromitoval jako Janukovič a hlavně – je to jediný hospodář a manažer, který je schopen vyvést zemi z pádu. Mimochodem – udělel to předtím už dvakrát.

 

otázka: Ruští politologové se domnívají, že tato iniciativa bude užitečnou ke znervoznění nynější kyjevské vlády, která nemá na Ukrajině reálného oponenta. Mají pravdu?

 

Muravický: Ne, nemají. Tento „Výbor“ je výsledkem dohody na nejvyšší úrovni. A Azarov je reálná politická postava, která teprve nyní získává na síle.

 

otázka: Proč až nyní a ne před půldruhým rokem?

 

Muravický: Nebylo dohody. Rusko a USA přitom hrály roli otce a matky Ukrajiny. Nyní je ta role jasná jako nikdy předtím. Rusko zaplatilo národní suverenitu Ukrajiny, která od této platby odstoupila v roce 2008. Nyní jsou nalezeny nové orientační body na tomto teritoriu – jiné než v roce 1991, jiné než v roce 2000 a jiné než v roce 2008. USA trošičku odevzdávají, Rusko jde na ústupky. Dříve prostě nebyla shoda a pochopení, byla jen otevřená konfrontace. Nyní ta dohoda skoro je.

 

otázka: To, že se nesází na Janukoviče, ale na Olejnika svědčí o tom, že Azarov a bývalí „regionálové“ se konečně odstřihli od spolupráce se zběhlým exprezidentem Ukrajiny?

 

Muravický: Janukovič je politická mrtvola. Dřívější úspěchy v ekonomice a zemědělském hospodářství, to byla z velké části zásluha Azarova. Kromě toho „rodina“ Janukoviče a mladooligarchové (Arbuzov, Ljovočkin, Prasolov, Kolobov, Kurčenko a další) od roku 2012 otevřeně jednali proti Azarovovi.

 

otázka: bude tato exilová vláda alternativou ke stínové vládě Opozičního bloku? Může být mezi bývalými stranickými kolegy spolupráce?

 

Muravický: Nevím. Může tomu tak být. Pozice se ještě jasně nezformovaly… Vím jen jedno. Azarov je jediný politik, který může zastavit kolaps ukrajinské ekonomiky.

 

Zdroj: http://ukraina.ru/opinions/20150731/1013827776.html