Co média zatajují: strach z uprchlíků je tak velký jako nikdy
Na tématu azyl-dilema selhávají průzkumy veřejného mínění. Pro: výzkumníci veřejného mínění a noviny Bild vysvětlují, že Německo za uprchlíky rádo zaplatí víc. Průzkum podporuje – čistě náhodou – postoj spolkové vlády a je odvážně šířen mainstreamovými médii. Kontra: průzkum GfK ukazuje, že imigrace se mezitím stala největším postrachem Němců. Média ho ignorují. O to více se ale předstírá.
Online zpravodajství T-Online prezentuje průzkum Bild-am-Sonntag: 52 % Němců zamítnutá návrh na snížení dávek pro žadatele o azyl. Kromě toho 59 % je proti, aby uprchlíci z Balkánu byli nuceni spát ve stanech či provizorních přístřešcích z důvodu šetření výdajů. U této skupiny žadatelů o azyl je ale už teď jasné, že jejich žádost bude zamítnuta. Už brzy budou sedět v letadlech zpátky domů, protože tam více než 16 let vládne mír.
Přímé hlasování pro T-Online článek dělá ale z tohoto pro-azylového průzkumu z Bildu kontra-azylový: 86 % najednou chtějí snížit dávky pro žadatele o azyl. Převážná většina z téměř 39 000 účastníků ankety na internetu chce úsporné jednání.
Déjà-vu: už zase staví internet průzkum médií na hlavu
Vítejte zpět: Již před třemi měsíci se konalo na T-Online stejné z - pro- se stává- kontra- dilema. Webová stránka zkopírovala hlasování průzkumi ARD. Podle toho chtělo 50 % Němců přijmout více uprchlíků. V anketním hlasování k článku, to najednou 94,5 procent Němců už nechtělo. V té době bylo napočítáno 67 000 hlasů.
V on-line průzkumech se Němci vyjadřují zcela jinak, než při telefonnímvýslechu prostřednictvím průzkumů mínění. To ukazuje T-Online už podruhé. „Přirozeně,“ řeknete. Každopádně si chrání organizátoři průzkumů veřejného mínění své pokusné králíky - tzv panel - jako státní tajemství. Zda respondenti skutečně představují průměrné Němce, je více než diskutabilní.
Proč už se průzkumy mínění neshodují
Teď se děje něco nového: průzkumy mínění se neshodují .Společnost pro spotřebitelský výzkum (GfK), oznámila, že poprvé za 22 let nezaměstnanost přišla o první místo jako největší obava Němců. Kým? Nemusíte hádat, jsou to uprchlíci. Přistěhovalectví je náš největší strach.
Průzkum GfK „Výzvy národů 2015“ ukazuje obraz Němců, který moc nesedí oficiální verzi. Koneckonců, experti na mínění u azylového tématu se shodli, že se shodují. Zatím se to dařilo a vedlo k průzkumům na (skoro) stejné notě: „Německo může příjmout více uprchlíků,“ říká Frankfurter Allgemeine Zeitung v „elitním panelu„. Tady jsou „rozhodující“ z Německa tázáni exkluzivně Institutem pro výzkum veřejného mínění z Allensbachu - hanlivě nazývaném „Věštírna od Bodamského jezera„.
Koho chleba jím, toho píseň zpívám
Průzkum ARD (Infratest Dimap) a nedávný průzkum Bild am Sonntag (Emnid) sdílejí dokonce ještě více než jen stejné mínění. Průzkum mínění pochází ze stejného koncernu, kterému tyto dvě instituce patří-TNS Infratest. Co je ještě nápadné: Průzkum ARD se hodil pro ARD kampaň „uprchlíkům dát domov“ jako pěst na oko. Jako by veřejnoprávní vysílač nařídil svým kmenovým výzkumným pracovníkům: „Máme tady ještě tuto kampaň, udělejte nám něco pěkného k uprchlíkům.“
Není to ani tak vzdáleno od reality. Všechny průzkumy mínění znají tento problém. Za každým průzkumem stojí zadavatel, který vše zaplatí. Jako zázrakem hodí se výsledky zájmům zadavatele - jinak hlasování nebude zveřejněno.
Věštci mínění vědí, jak, prostřednictvím manipulace kladení otázek nebo výběrem panelu, své průzkumy postrčit správným směrem. Podívejte se na aktuální průzkum Bild-am-Sonntag, „FAZ Elite panel„, stejně jako průzkum ARD. Výzkumníci mínění vždy věděli, co se od nich očekává.
Tak proč průzkum provedený GFK vypadává nyní z očekávaného stylu azyl-Huráá? Protože uprchlíci vůbec nebyli zohledňováni, ale spíše odpadní produkt, se kterým nikdo nepočítal. Tady nepřistoupil žádný zadavatel k GfK a neřekl: „. Udělejte nám něco o uprchlících.„
To bylo provedeno v 22 zemích a mělo jen jednu otevřenou otázku: „Jaké jsou podle vašeho mínění nejnaléhavější úkoly, které je třeba bezodkladně [v dané zemi] řešit,“ Tvůrci GfK přiznávají: „Dotazovaní nedostávají žádné omezující specifikace záměru pro jejich možnosti odpovědí, je možné i více odpovědí. „
To se stane, když Němci nejsou tlačeni do správného směru, manipulováni pokládáním dotazů nebo dotazovou situací. Říkají otevřeně, co je pálí: Přichází stále více a více uprchlíků.Spolková vláda je zcela bezradná, schovává se za aktivismus - tlačí ale neplánovitě problém na přetížené obce. To je nyní největší obava Němců.
Exploze výdajů spojená s náporem uprchlíků
Průzkumy, které vydávají média, jsou vždy manipulativní. Měly by potvrdit příběhy, jejichž směr pochodu je už před rešeršemi znám. Manipulace začíná tam, kde jsou informace zatajovány. Bild am Sonntag nechal průzkum udělat v dubnu - ještě před tím, než byla známa hororová čísla dilema – běženci, 450 000 uprchlíků se očekává v roce 2015, v roce 2014 jich bylo 230.000, v roce 2013 pouze 125 000, 2012 sotva 75 000, v roce 2011 jen něco málo přes 50 000. V pouhých pěti letech se počet uprchlíků zvýšil téměř desetinásobně.
Soudě podle absolutních hodnot, vyklubává se z Německa evropský uprchlický domov. Každý rok půl milionu uprchlíků, jak dlouho takovou věc může země s 80ti miliony vydržet? Také náklady rychle stoupají. 2014 to byly ještě 2,2 miliardy, letos to bude pět miliard eur. Udělejme zkoušku na příkladě: jste stále ještě proti škrtům dávek pro žadatele o azyl? Průzkum v Bild am Sonntag by měl dnes zcela jiný průběh, než tomu bylo v dubnu, kdy příliv ještě zdaleka nebyl tak dramatický.
Zmatek kolem průzkumů: Kdo je schizofrenik - Němci nebo jejich média?
Přesto noviny Springer-Zeitung koncem července tím dělají politiku. Teprve nyní byla zveřejněna. Dlouho zastaralý průzkum prochází všemi sdělovacími prostředky a je dokonce uváděn ve, protože zpravodajský magazín s vlastním titulním příběhem chce bránit údajné „xenofobii“.
Vítánou potravou pro média, průzkum provedený GfK, zřejmě nebyl – proto neobstál. Pokud jde o průzkumy, týkající se dilema- uprchlíci, nejsou tedy schizofrenní Němci. Spíše média, která tyto průzkumy objednávají.
Zdroj
