V Zemědělském výboru Evropského parlamentu právě projednáváme novelu směrnice 2018/2001 o podpoře energií z obnovitelných zdrojů (RED). Po přečtení návrhu, který je jedním z páteřních předpisů z balíčku Fit for 55 (FF55) – jímž Komise legislativně provádí Zelený úděl, mě přepadl neodbytný pocit, že Komisi při přípravě novely „namazali“ jen výrobci fotovoltaických a větrných elektráren a solární a větrní baroni. S ostatními výrobci ekologických zdrojů energie se Komise buď nebavila, nebo jejich požadavky vůbec nevzala v úvahu. Dnes přitom už existuje spousta jiných k přírodě šetrných způsobů výroby energií, které by si dotační podporu a legislativní upřednostnění zasloužily mnohem více než větrníky a soláry, kvůli nimž je zabírána zemědělská půda a káceny lesy.
Jedním z nich je výroba bioplynu. V tomto sektoru došlo v posledních letech k zajímavým technologickým vynálezům, které z bioplynek dělají zajímavý a přitom ekologický obor podnikání. Zemědělský svaz mě spojil s Českým sdružením pro biomasu (BIOM), jehož členové zemědělcům poskytují technickou a odbornou pomoc při rozvíjení bioplynového businessu. Spolu s jejich zástupci jsem si byl prohlédnout instalaci čistící a zkapalňovací stanice, která po připojení ke klasické bioplynové stanici, umožňuje vyrábět palivo pro auta přestavěná na plynový pohon CNG.
Auta se spalovacím motorem přestavěná na plynový pohon se nejen u nás stala v poslední době velmi populární. Zejména kvůli nízkým provozním nákladům. Vozidla na plyn LPG umí jezdit za 0,10 Kč/km. A proto jich je u nás v provozu přes milion. V posledních letech došlo k velkému rozvoji i v oblasti aut na CNG. Během loňského roku bylo otevřeno 50 čerpacích stanic na CNG. I přes strmý růst cen zemního plynu v loňském a letošním roce, který zvýšil ceny CNG na 24 Kč/g, je to stále z hlediska provozních nákladů konkurenceschopný způsob pohonu vozidel. Ve srovnání s benzínovým pohonem mají automobily na CNG poloviční spotřebu paliva a tím i levnější provoz.

Při prohlídce mě velmi zaujalo zařízení, které umí bioplyn vyrobený v bioplynové stanici vyčistit přes filtrační membrány a následně zchlazením zkapalnit, aby jej bylo možné použít k tankování do CNG aut. V provozu jsem viděl i zemědělské nakladače a traktory přestavěné na pohon tímto plynem. Zhlédnutí praktické ukázky mě přesvědčilo, že jde o velmi perspektivní ekologický směr podnikání, který může zemědělcům přinést další peníze.

V ČR nyní působí několik tisíc bioplynových stanic různých velikostí a výkonů. Vzniklý bioplyn zemědělci zatím používají většinou k výrobě elektřiny a tepla. V některých podnicích jsou bioplynky a kogenerační jednotky připojeny i na vytápění skleníků, v nichž je pěstována čerstvá zelenina. Jinde je vyrobené teplo prodáváno k vytápění domácností. Přesto v tomto sektoru existuje ještě velký prostor pro využití bioplynu jako paliva do motorových vozidel. Tato velmi ekologická technologie však má vysoké pořizovací náklady, které zatím brání jejímu většímu rozšíření na trhu. A právě to by se mělo změnit lepším nasměrováním dotací, které jsou v rozpočtu EU a ve Fondu obnovy vyčleněny na Zelený úděl.

O tom, co jsou obnovitelné zdroje energií, momentálně probíhá hádka mezi Evropskou komisí a členskými státy v Radě ministrů. Přesněji řečeno – ministři většiny členských států se v rámci jednání o prováděcím nařízení o taxonomii snaží donutit Komisi, aby mezi ekologické zdroje energií zařadila i atomové a plynové elektrárny. O tomto sporu už informovaly i české sdělovací prostředky hlavního proudu. Stranou jejich pozornosti však zatím probíhá jednání o směrnici RED, které také bude mít zásadní vliv na legislativní definici ekologických zdrojů energií. A hlavně na jejich finanční podporu z rozpočtu EU a členských států.

V návrhu novely směrnice se Komise soustředila téměř výhradně na zájmy solární a větrníkové lobby. Prakticky zcela pominula, že existuje také sektor bioplynu, který je velmi významný zejména pro zemědělce. A přitom právě tento sektor může významně pomoci snížit dovoz ropy a spotřebu pohonných hmot z fosilních zdrojů. Za minimálně „velmi zvláštní“ považuji fakt, že Komise na jedné straně kritizuje zemědělce za chov zvířat, protože při prdění, krkání a vyměšování produkují metan, který je podle Komise údajně plynem ohrožujícím klima. Současně však Komise při tvorbě návrhu směrnice jakoby zapomněla, že po celé Evropě jsou desítky tisíc skládek odpadu, z nichž při procesu hnití rovněž uniká do ovzduší metan. Pokud by Komisi skutečně šlo o ochranu přírody, a pokud by měl být metan skutečně takovým problémem pro klima, považoval bych za rozumné investovat část peněz ze Zeleného údělu právě do řešení tohoto problému. Bioplynky navíc umí přeměnit na kvalitní hnojivo i kal z čistíren odpadních vod.

Dnes už jsou k dispozici technologie, které umí neprodyšně uzavřít skládku odpadu i hnojiště, na němž je hnůj ponechán k vyzrání před tím, než je vyvezen k pohnojení pole. Unikající metan umí následně existující technologie jímat. A jak jsem uvedl výše, máme už i technologie, které umožňují metan přeměnit na ekologické palivo pro automobily a zemědělskou techniku. Technologie jsou zatím drahé, ale tento problém by bylo možné vyřešit právě pomocí nasměrování části dotací z rozpočtu EU a Fondu obnovy od elektromobilů, solárů a větrníků, které životní prostředí velmi zatěžují odpadem, směrem k podpoře bioplynových čistících a stlačovacích stanic, které naopak pomáhají životní prostředí čistit. Podle výzkumu provedeného experty Mezinárodní automobilové federace (FIA) je bioplyn z ekologického hlediska nejčistší formou pohonu. Je schopen pohánět i autobusy a nákladní auta, což elektromobilita ještě dlouho umět nebude. Pokud vůbec někdy.

Ve spolupráci s technickými a právními experty sdružení BIOM a Zemědělského svazu jsem připravil a předložil pozměňovací návrhy k novele směrnice RED, které by měly bioplynovému sektoru pomoci se lépe prosadit na trhu ekologických energií. Zejména odstraněním nesmyslných právních překážek ve vadných právních definicích. A také umožnit přesměrování části peněz z rozpočtu EU a Fondu obnovy od dotací elektromobilů a fotovoltaických a větrných elektráren právě do oblasti zpracování a využití bioplynu. Tedy na skutečnou pomoc životnímu prostředí, jež by navíc finančně podpořila i zemědělce, kteří jsou kvůli snížení rozpočtu na Společnou zemědělskou politiku (CAP), a hlavně jejích „ozeleňovací“ reformou velmi nespravedlivě biti. Předložené pozměňovací návrhy považují za způsob, jak na vesnice přinést další peníze a užitečný zdroj výdělku pro obyvatele venkova.