Vladimir Putin varoval, že může vypuknout jaderná válka, pokud Ukrajina vstoupí do NATO, a několik hodin po rozhovorech s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Moskvě obvinil Západ z „naprosté lhostejnosti k našim obavám“.

Francouzští představitelé rozhovory označují jako úspěšné a tvrdí, že si od Putina vymohli ústupky se slibem, že nebudou „eskalovat“ budování svých vojsk.

Pak však Putin na tiskové konferenci řekl, že chce „ještě jednou zdůraznit“, že „pokud Ukrajina vstoupí do NATO… evropské země budou automaticky vtaženy do válečného konfliktu s Ruskem“.

Řekl, že státy nebudou mít „ani čas mrknout“, než se odvolají na článek 5 NATO, který požaduje kolektivní obranu členů.

Jeho vyjádření přišlo po dlouhých jednáních s Macronem o krizi na Ukrajině, která Putin označil za „konstruktivní“ poté, co použil známou „tyovou“ formu „vy“ k oslovení francouzského prezidenta, což je považováno za známku dobrého vztahu mezi vůdci.

Macron, který měl poté v Kyjevě jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenskym, později novinářům v letadle do Kyjeva řekl, že s Putinem jednal o možné „finlandizaci“ Ukrajiny – o tom, že země bude neutrální – aby „NATO mohlo koexistovat s Ruskem“, píše Le Figaro.

To by byl pokrok oproti současné vyjednávací pozici USA a NATO a mohlo by to napnout už tak dost vratké transatlantické vztahy.

Sám Putin se o ústupcích nezmínil, když pozdě večer hovořil s médii po šestihodinovém jednání s Macronem v Kremlu a Moskva později tato tvrzení popřela.

Putin strávil měsíce shromažďováním zhruba 135 tisíc vojáků podporovaných tanky a dělostřelectvem na ukrajinských hranicích, což vyvolalo opakovaná varování Washingtonu, že se chystá k invazi.

Putin tvrdil, že jeho moskevské rozhovory s prezidentem Emmanuelem Macronem byly konstruktivní, ale řekl: „Chci to zdůraznit ještě jednou,

„Říkal jsem to, ale velmi bych chtěl, abyste mě konečně slyšeli, a doručili to svým posluchačům v tisku, televizi a na internetu.

„Rozumíte tomu nebo ne, že pokud Ukrajina vstoupí do NATO a pokusí se přivést Krym zpět vojenskými prostředky, evropské země budou automaticky vtaženy do válečného konfliktu s Ruskem?“

Putin varoval: „Samozřejmě, že [vojenský] potenciál NATO a Ruska je nesrovnatelný. Chápeme to.

„Ale také chápeme, že Rusko je jedním z vedoucích jaderných států, a některými moderními součástmi dokonce mnohé předčí.

„Nebudou žádní vítězové. A vy budete vtaženi do tohoto konfliktu proti své vůli.

„Nebudete mít ani čas mrknout okem, než vykonáte článek 5 (kolektivní obrana členů NATO)….

„Pan prezident Macron to samozřejmě nechce. A já to nechci. A já to nechci….a proto je tady a mučí mě šest hodin v kuse.“

Putin řekl, že se Rusko 30 let snažilo přesvědčit Západ proti přesunu NATO na východ, ale bylo tam „jen naprosté ignorování našich obav, požadavků a návrhů“.

Macron také tvrdil, že Putin souhlasil s tím, že prozatím nebude provádět nové vojenské iniciativy poblíž Ukrajiny jako předstupeň pro možnou deeskalaci.

Moskva také souhlasila se stažením jednotek, které se účastnily vojenského cvičení na běloruském území poblíž ukrajinských hranic, jakmile tyto válečné hry skončí, podle anonymního francouzského představitele – i když Moskva později tento návrh smetla ze stolu.

Stalo se tak poté, co vyšlo najevo, že ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov „nemá v plánu“ zúčastnit se mnichovské bezpečnostní konference, která se má konat 18. až 20. února, uvedl list Kommersant.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov již potvrdil, že Putin se dvoudenního summitu, každoroční transatlantické konference, která se od roku 1963 koná v Mnichově a která se zaměřuje na mezinárodní bezpečnostní otázky, nezúčastní.

Macron je nejvyšším západním vůdcem, který se s Putinem setkal od doby, kdy Moskva začala shromažďovat vojáky poblíž Ukrajiny. Západní státy tvrdí, že se obávají, že se Rusko připravuje k invazi; Moskva jakýkoli takový záměr popírá, ale tvrdí, že by mohla podniknout nespecifikovanou vojenskou akci, pokud nebude splněna řada bezpečnostních požadavků.

Francouzský představitel řekl, že během rozhovorů Macron souhlasil s „otevřeným dialogem o strategických otázkách“, ale nebyly tam žádné podrobnosti o tom, co by tento dialog mohl zahrnovat.

Putin požadoval změny bezpečnostních opatření v Evropě, včetně slibu, že NATO nikdy nepřijme Ukrajinu, že rakety nebudou nikdy rozmístěny poblíž ruských hranic a že západní aliance omezí svou infrastrukturu.

Francouzský představitel řekl, že během rozhovorů bylo také dosaženo dohody o posílení diplomacie v rámci takzvaného normandského formátu, v němž Francie a Německo působily jako zprostředkovatelé v rozhovorech zahrnujících Rusko a Ukrajinu.

Hrozby přišly poté, co se objevily nové záběry, které zřejmě ukazují ruské rozmístění „nezastavitelných“ hypersonických raket Kinžal schopných nést jaderné zbraně na nejzápadnějším území země Kaliningrad, méně než 800 mil od Británie.

Další video má ukázat jeden ze dvou MiGů-31K rozmístěných v západní exklávě Kaliningradu vklíněný mezi země NATO Polsko a Litvu s pobřežím Baltského moře, v dosahu úderu na Ukrajinu a méně než 800 mil od Británie.

Bojový letoun má být údajně rozmístěn s novými ultravysokorychlostními balistickými raketami Kinžal odpalovanými vzduchem.

Kinžal – nebo také Dagger – může nést konvenční nebo jaderné hlavice a Rusko se chlubí, že se nemůže rovnat západní obraně.

Hypersonický Kinžal má dolet 1 250 mil a mohl by bušit do ukrajinských jednotek a obrany, aniž by letěl blízko země.

Zdá se, že letouny MiG-31K schopné nést tisícilibrové hlavice byly v minulých dnech přesunuty z Nižního Novgorodu východně od Moskvy na leteckou základnu Černjachovsk v Kaliningradské oblasti.