Rada bezpečnosti Organizace spojených národů (RB OSN) na žádost Spojených států uspořádala zasedání věnované rusko-ukrajinské krizi. Bojovná ruská delegace proměnila setkání v křiklounskou šarvátku a v jednu chvíli obvinila Spojené státy, že do čela Ukrajiny dosadily „nacionalisty, radikály, rusofoby a čisté nacisty“ poté, co byla v roce 2014 lidovou vzpourou svržena vláda nakloněná Rusku.

Současný ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij je prvním nejvyšším představitelem židovské exekutivy na Ukrajině.

Rusko se pokusilo RB OSN zablokovat uspořádání mimořádného zasedání ve čtvrtek. Když se to nepodařilo, zaujala ruská delegace konfrontační přístup a obvinila Spojené státy, že „podněcují napětí a rétoriku“, zasahují do vnitřních záležitostí Ruska a praktikují „megafonovou demokracii“.

„Nejde jen o nepřijatelné vměšování do vnitřních záležitostí našeho státu, ale také o pokus uvést mezinárodní společenství v omyl ohledně skutečné situace v regionu a důvodů současného globálního napětí,“ obvinil ruský velvyslanec OSN Vasilij Nebenzja.

Nebenzja řekl, že OSN nepotvrdila americké odhady o nahromadění ruské armády podél ukrajinské hranice. Řekl americké velvyslankyni Lindě Thomas-Greenfieldové, že její administrativa zřejmě doufá ve válku mezi Ruskem a Ukrajinou.

„Skoro to vytahujete,“ řekl Greenfieldové. „Chcete, aby se to stalo. Čekáte, až se to stane, jako byste chtěla, aby se vaše slova stala skutečností.“

Nebenzja přirovnal situaci ke Spojeným státům, které lživě tvrdily, že Irák má zbraně hromadného ničení, aby ospravedlnily svou invazi v roce 2003, a uvedl, že „to, co se té zemi stalo, je nám všem známo“.

Thomas-Greenfieldová reagovala tím, že ruské hromadění na ukrajinských hranicích označila za „největší mobilizaci“, jakou Evropa za poslední desetiletí zažila, doprovázenou přívalem kyberútoků a informační válkou. Sám Zelenskij toto hodnocení popřel a novinářům řekl, že ruské hromadění hranic v roce 2021 se výrazně nelišilo od toho dnešního.

„Pokoušejí se bez jakéhokoli faktického základu vykreslit Ukrajinu a západní země jako agresory, aby si vymysleli záminku k útoku,“ řekla o Rusech.

„Situace, které v Evropě čelíme, je naléhavá a nebezpečná. Ruské akce zasahují samotné jádro charty OSN,“ argumentovala.

„Nadále doufáme, že si Rusko zvolí cestu diplomacie místo cesty konfliktu na Ukrajině. Nemůžeme však jen ‚čekat a dívat se‘. Je klíčové, aby se tato Rada zabývala rizikem, které jejich agresivní a destabilizující chování představuje po celé zeměkouli,“ řekla.

Zasedání Rady bezpečnosti OSN skončilo po zhruba dvou hodinách, aniž by podle očekávání přineslo nějaké rezoluce. Nebenzia dal najevo, že odchází dříve, než měl ukrajinský velvyslanec Sergij Kyslytsya možnost promluvit.

„Jak dlouho bude Rusko vyvíjet tlak, bude pokračovat v jasném pokusu zatlačit Ukrajinu a její partnery do Kafkovy pasti?“ Kyslytsa se zeptal, kdy je řada na něm, aby promluvil na zasedání.

Kyslytsa poznamenal, že navzdory Nebenziově snaze vykreslit ruské síly na hranicích jako menší a méně hrozivé, než se všeobecně věřilo, Ukrajina věří, že je nyní téměř 130 000 ruských vojáků v pozici k invazi po zemi, vzduchem i po moři. Značný počet ruských bojových jednotek je již rozmístěn uvnitř zóny konfliktu na Donbasu, kde Ukrajina bojuje proti separatistům podporovaným Ruskem.

„Otázkou je, proč tam všechny tyto ruské síly jsou?“ zpochybnil Nebenziovu snahu bagatelizovat ruskou mobilizaci.

Ukrajinský velvyslanec poukázal na tytéž kybernetické útoky a dezinformační kampaně, které zaznamenala Thomas-Greenfieldová a označil je za „přímý důkaz neochoty Ruska deeskalovat a připravit se na ospravedlnění své případné další agrese“.

Kyslytsya řekl, že hrozby silou ze strany Ruska by neměly mít vliv na to, zda se Ukrajina připojí k Severoatlantické alianční organizaci (NATO) nebo jiným mezinárodním orgánům.

„V zásadních otázkách není prostor pro kompromis. Nejzásadovějším postojem Ukrajiny je, že máme vrozené svrchované právo zvolit si vlastní bezpečnostní opatření, včetně aliančních smluv, které Rusko nemůže zpochybňovat,“ řekl.

Několik hodin po skončení zasedání Rady bezpečnosti OSN zdroje z Bidenovy administrativy agentuře Associated Press sdělily, že Rusko zaslalo písemnou odpověď na nejnovější americký návrh na deeskalaci ukrajinské krize. Ministerstvo zahraničí odmítlo o obsahu dopisu diskutovat s tím, že by bylo „neproduktivní vyjednávat na veřejnosti“.

Brzy poté, co zpráva o ruském dopise pronikla na veřejnost, Kreml prohlásil, že jde o „záměnu“ týkající se „jiné záležitosti“, a oficiální odpověď Moskvy na americký návrh na deeskalaci se „stále připravuje“.