Radomír Malý konstatuje, že dnešní "demokratura" na Západě je při umlčování svých oponentů horší, než bývali komunisté - a coby bývalý disident na příkladu protestů kamioňáků dokládá v čem

Radomír Malý nám dal svůj článek jen několik hodin před tím, než kanadský premiér Trudeau oznámil, že pokud budou řidiči nákladních aut nadále protestovat, nejenže jim zabaví auta a řidičáky, ale dokonce jim - "zmrazí" účty v bankách! Jinými slovy, že jim ukradne jejich tvrdě vydělané peníze a nepodvolené muže a jejich rodiny nechá bez prostředků. Tuto neslýchanost si vskutku zatím žádný jiný západní politik nedovolil - a není známo, že by k ní sáhli i nějací vládci v režimech, které Západ označuje za "autoritářské" či "totalitní". Opravdová "avantgarda" tyranií tahle naše vychvalovaná západní demokracie!

Pokládali jsme proto za nutné jeho text o tuto novou informaci doplnit. A nyní už má slovo Radomír Malý:

Pouliční demonstrace a protesty patří takřka k dennímu životu společnosti tzv. svobodného světa. Občané se masově ozývají proti čemukoliv, co vzejde z nejvyšších politických kruhů. Protesty bývají různého charakteru: od násilných až po pokojné a disciplinované.

Příkladnou ukázkou těch druhých jsou protesty kamioňáků původně v Kanadě, dnes už v řadě dalších zemí světa, proti povinnému očkování a dalším zvrhlostem sanitárních opatření. Jejich kázeň a respekt vůči majetku a zdraví druhých musí budit u všech nezaujatých pozorovatelů obdiv.

Žádný dialog

Milí kamioňáci v Kanadě, v Austrálii, na Novém Zélandě, ve Francii a v dalších zemích EU - a rovněž také u nás v ČR: děkuji vám, máte mé sympatie a tisknu vám ruce. Honí vás policie, pokutují vás i ty, kteří vám nosí jídlo a palivo jako v kanadské Ottawě, hrozí vám zatčením a soudním procesem, média vyvolávají proti vám atmosféru strachu a nenávisti - a přesto z vaší strany nedošlo nikde ke zranění druhého člověka, k rozbití výlohy obchodu nebo k zapálení auta. Taková disciplína si zasluhuje vysokou míru uznání a každý státník hodný toho jména by to měl náležitě ocenit a pokládat už z tohoto důvodu za vhodné si s vámi pohovořit, seznámit se s vašimi argumenty, zvážit je a snažit se dospět k rozumnému řešení.

Jenže vlády tzv. demokratického světa, který už dávno není demokratický, uplatňují pouze jednu jedinou metodu: karabáč a bič. Kanadský Trudeau právě tak jako novozélandská Ardernová a francouzský Macron unisono hrozí nejen policií, ale dokonce i armádou, soudními procesy a co nejpřísnějšími tresty. Zajímavé - v případě násilných akcí např. islamistů, kdy často dochází k fyzickému napadání druhých a není nouze o planoucí osobní vozy na ulicích, je rétorika "demokraticky" zvolených reprezentantů moci umírněnější.

To má svoji tradici už od r. 1968, kdy zrevoltovaná mládež nabušená neomarxistickými frázemi o "sexuální svobodě" se dopouštěla teroristických útoků v ulicích západních metropolí proti údajným "buržoazním maloměšťákům", ve skutečnosti pokojným občanům starajícím se o svůj každodenní chléb. Reakce tehdejší moci byla příslovečná: nutno vést s těmito lidmi "dialog". Totéž slyšíme od současných potentátů v případech násilných akcí muslimů, enviromentalistů a dalších: dialog, dialog, dialog. S kamioňáky, kteří se žádného násilí nedopouštějí, však nikdo "vést dialog" nechce, na ně se pouze vytahuje hůl jako na rozzuřeného psa.

Tak jednají "demokratické" vlády. Jako antikomunista pronásledovaný minulým režimem to nerad říkám, nicméně musím: tak se nechovala v některých případech ani komunistická moc za tzv. totality. Jako klasická ukázka mohou posloužit události ze srpna r. 1980 v polské Gdyni a v Gdaňsku, kde vznikla odborová organizace "Solidarność". Dělníci v loděnicích vstoupili do generální stávky na protest proti vzrůstající chudobě kvůli raketovému stoupání životních nákladů a obsadili továrny. Z jejich strany nedošlo k žádnému násilí, projevili obdivuhodnou disciplínu. Tehdejší komunistická moc na ně neposlala ani vojsko, ani policii, ale vyslala zvláštní delegaci k jednání o jejich požadavcích.

Čtěte ZDE: Vzpoura nabírá na obrátkách: V Bruselu, v Praze i za mořem. Konvoj svobody má už 70 kilometrů. Theo Fleury: Vraťte nám svobodu! Fialova vláda sprostě lže. Očkovací vyhláška dál platí. Inspirujeme se Kanaďany k povstání?

Zločinecké spiknutí

Takzvaný totalitní režim tedy jednal "demokratičtěji" než současné tzv. demokracie (že se nakonec v Polsku po půldruhém roce všechno zvrtlo, je jiná věc). Proč nenásilí a disciplínu kamioňáků současné tzv. demokratické režimy neocení stejným způsobem, jako učinil polský komunistický režim v r. 1980? Proč je nepozvou k jednání a uchylují se pouze k výhrůžkám?

Argumentují tím, že prý kamioňáci svým blokováním dopravy způsobují potíže v zásobování, a tím poškozují ekonomiku. To je stejně úsměvné, jako když bankovní lupič obviňuje chudáka z krádeže padesátikoruny. Tito zločinci, kteří svými lockdowny, testováním a karanténami téměř zničili veškeré hospodářství a přivedli na mizinu obrovský zástup malých a středních podnikatelů, mají "odvahu" (drzost!) vinit protestující kamioňáky z potíží v zásobování, které absolutně nesnesou srovnání s tím, co způsobili oni svými drastickými "opatřeními"! Takové pokrytectví se jen tak nevidí.

Jenže - má to svoji logiku. Otázka zní, proč držitelé moci, kteří z politických důvodů reagují mnohem vstřícněji v případech jiných hromadných protestů, byť i násilných, jsou v případě kamioňáků totálně nepřístupní k jakémukoliv dialogu?

Odpověď je jednoduchá: protože by museli uznat, že jejich jednání bylo zločinné. Že všechny ty lockdowny, roušky, PCR testy, karantény, izolace - a dnes zvláště brutálně vynucovaná vakcinace - byly a jsou ve smyslu Norimberského kodexu zločiny proti lidskosti.

A žádná zločinecká organizace, a naprostá většina vlád pod taktovkou farmaceutických lobby, WHO, Nadace M. a B. Gatesových a Světového ekonomického fóra jí skutečně je, nikdy v dějinách nepřiznala a nepřizná, že se dopouštěla a dopouští odporných zvěrstev, mrzačení a vražd na nevinných lidech.

Proto žádný dialog vlád s kamioňáky nečekejme.

Tagy článku