Při vší vážnosti je to stále komičtější. Washington usilovně pouští do světa „zaručené zprávy“ o úmyslech Moskvy, ale současně lítostivě fňuká, že nemá v Kremlu už žádného informátora. A že Vladimír Putin a jeho okolí nepoužívá žádná elektronická zařízení, která by bylo možné „hacknout“. Mimochodem – kdo si povšiml, že před pár dny vyhostili zástupce amerického velvyslance? A nic. Je ticho. Dokonce ani obvyklý rituál s recipročním vypovězením ruského diplomata v USA.
Nevědí nic, o to víc žvaní. Naposledy přišli s tím, že „Putin už rozhodl o útoku na Ukrajinu“. Teď zase, že mají „plán na likvidaci a internaci určených osob“, které prý po útoku dostanou. Je to přesně naopak. Biden (lépe řečeno ten, kdo touto dementní loutkou manipuluje) rozhodl o útoku na Donbas, aby Rusko přinutili bránit genocidě tamního ruskojazyčného obyvatelstva (o těch, kdo mají ruské pasy, a jsou tedy jak občané Ukrajiny, tak Ruska, ani nemluvě). Jenže pořád nevědí, jak na to, protože Německu a Francii (na rozdíl od Fialovy vlády) se navzdory silným řečem do války za americké zájmy stále příliš nechce. Přesto toho o plánech Washingtonu nyní víme více.
Pučistická vláda v Kyjevě má zaútočit na Donbas opravdu v nejbližší době. Vyplývá to z dokumentů, které získala rozvědka Doněcké lidové republiky. Potvrzuje je i fakt, že ostřelování obytných částí Doněcka a Luhanska o tomto víkendu dále zintenzivnilo. Některé střely dopadly dokonce i na ruské území. Následkem toho úřady DLR a LLR vyhlásily nejen všeobecnou mobilizaci, ale zahájili také evakuaci nejvíce zranitelných civilistů (senioři, ženy a děti) do Rostovské oblasti v Rusku.
Všechno nasvědčuje tomu, že když západní zpravodajské služby chrlily „fake“ informace o zahájení Ruské invaze (ke které nakonec samozřejmě nedošlo), již měly připravené, jak Rusko do války vtáhnout. Dokládá to plán obsazení Doněcké a Luhanské republiky s tím, že ruskojazyčné obyvatelstvo, bude částečně zlikvidováno a částečně vytlačeno do Ruska. Na tuto genocidu bude muset Rusko reagovat, a přijít likvidovaným spoluobčanům na pomoc.
Právě tento okamžik by byl západní propagandou vydáván za důkaz ruské invaze na Ukrajinu a byly by uvedeny do chodu nejen vojenské aspekty celé operace Donbas, ale také „zdrcující sankce“ proti Rusku (odstřižení Moskvy od swiftu a zamezení spuštění plynovodu Nord Stream 2). Jenže plné navázání Evropy na drahý plyn z USA a Kataru, o kterém již USA za Evropu vyjednávaly, je pro Německo i Francii katastrofou. Proto stále to váhání. Proto se Macron (má před volbami) pokouší vyjednat nový „summit“ s Bidenem a Putinem. Proto ještě nedošlo k naplnění plánu zachyceného donbaskou zpravodajskou službou (patrně ve skutečnosti ruskou).
Plán podle instrukcí washingtonských „poradců“ vypracoval ukrajinský generální štáb a schválili ho rozhodnutím Rady národní bezpečnosti a obrany na začátku února. Cílem operace je podle dokumentu „vyčistit“ území lidových republik od rusky mluvícího obyvatelstva, vyhnat zbytek na území Ruska, a získat tak kontrolu nad celým územím lidových republik.
V souladu s plánem generálního štábu jsou do útočné operace Ozbrojených sil Ukrajiny na Donbasu zapojeny téměř všechny bojeschopné formace a vojenské jednotky. Pro invazi již bylo vytvořeno prvosledové uskupení ukrajinských jednotek.
Vše má začít rozsáhlý útok kyjevské armády a banderovských dobrovolnických praporů na území Doněcka a Luhanska. Předpokládaná délka operace je pět dní. Podle plánu je ve stanovený den D naplánováno zničení vojenských a civilních objektů na území DLR a LLR provedením masivního palebného úderu raketového vojska a dělostřelectva. Provést by ho měla 26, 43 a 55 dělostřelecká brigáda Ozbrojených sil Ukrajiny. Zapojit se má i letectvo, vrtulníky a bezpilotní útočné drony.
Hlavními cíli útoku mají být velitelská stanoviště domobrany, civilní správy, zařízení kritické infrastruktury, zásobování energií a vodou a sklady těžkých zbraní stanovených Minskými dohodami. Ofenzíva je plánována ze tří směrů. Směr hlavního útoku ukrajinské armády má být Kramatorsk - Debalcevo.
Úder mají provést síly 30 mechanizovaných, 17 tankových a 95 leteckých útočných brigád Ozbrojených sil Ukrajiny za podpory 26 dělostřeleckých brigád. Prvním úkolem je dosáhnout linie Alčevsk - Jenakijevo do tří dnů. Cílem prvosledových jednotek je dosáhnout hranice Ruské federace do dalších dvou dnů.
Na Azovském směru se tak má stát pomocí 53 mechanizovaných a 36 brigád námořní pěchoty z linie Širokyno - Starognatovka, jakož i obojživelných útočných sil 501 samostatného praporu námořní pěchoty z oblasti Novoazovsk. S podporou 55. dělostřelecké brigády je plánován postup ve směru Komsomolskoje a během dvou dnů dosažení linie Ilovajsk - Uljanovsko, čímž by byl splněn první úkol. Dalším cílem je dále rozvíjet ofenzívu podél hranice Ruské federace směrem na Krasnyj Luč.
Jednotky nácků z Pravého sektoru, dislokované v oblasti Stanice-Luhanská, mají provádět ostrou palbu na pozice domobrany a podporovat přepadové a sabotážní akce 79. brigády. Za účelem ovládnutí dopravních cest v blízkosti linie dotyku mají provádět teroristické akce a sabotáže. K tomu je po celé linii dotyku rozmístěno až 25 mobilních skupin západních speciálních sil – proto Američané tolik zdůrazňují, že oni do bojů nezasáhnou.
Spící buňky kyjevské tajné služby SBU na území obou republik mají současně provádět sabotáže na dopravních trasách hluboko na území DLR a LLR, a soustředit se na likvidaci a únosy jednotlivých funkcionářů z vedení obou republik.
Pokud bude plán aktivován a poslední vývoj tomu nasvědčuje, dojde postupně k těžkým střetům kyjevských jednotek a západních speciálních sil na demarkační linii. Rusko bude nejprve podporovat domobranu raketami a dělostřelectvem ze svého území. V případě kyjevského postupu však nelze vyloučit přesun pravidelné ruské armády na území DLR a LLR.
V takovém případě by byl samozřejmě útok Kyjeva rychle odražen a pučisté by museli počítat i s těžkými ztrátami nejen na životech ukrajinských vojáků, ale také na území – to je hlavní důvod, proč „prezident“ Zelenský stále váhá a „uklidňuje“ Washington. Uvědomuje si totiž, že pokud by se ruská armáda vydala po odražení invaze za demarkační linie, vítali by ji obyvatelé těchto oblastí terorizovaní kyjevskou vládou s květinami v rukou.
Zejména to platí ve městech, kde ruskojazyčné obyvatelstvo tvoří více než polovinu populace, jako je například je Mariupol, Kramatorsk, Dněpropetrovsk, Charkov či Oděsa. Tam by s největší pravděpodobností vypukla protikyjevská povstání – a města by se připojila k osvobozeným územím Doněcka a Luhanska.
Západ samozřejmě pučistickou Ukrajinu dávno obětoval. Po puči v roce 2014 Američany vydrancovaná země už pro ně nemá jinou hodnotu než jen jako nástupiště na Rusko. Hlavním smyslem stále zvyšovaného napětí je vrazit klín mezi Moskvu a Německo s Francií. Washington doufá, že by se vše obešlo bez jejich faktické účasti jako „evropská“ válka s Ruskem.
Odpovědí byly testy jaderných zbraní, které prezident Putin uskutečnil minulý týden. Jestli to však zchladí šílené washingtonské jestřáby, kteří již nevědí, jak zachránit padající dolar a blížící se volební katastrofu při podzimních volbách do Kongresu, je otázka.
Hra s ohněm vrcholí.