Podle zdánlivě bezvýznamné zprávičky z médií přistál včera na letišti v Ostravě-Mošnově strategický bombardér USA typu B-52 ze základny ve Velké Británii. Prý v rámci „… procvičení vzájemné spolupráce vzdušných sil členských států NATO“. Není to první přistání tohoto nosiče jaderných zbraní na mošnovském letišti. Byl zde k vidění už osmkrát, vždy formálně v rámci Dnů NATO. V roce 2018 dokonce včetně svého „dvorního“ tankovacího stroje, KC-135 Stratotanker.

Víte, čemu se říká „salámová metoda“? Je to lidové označení procesu postupné infiltrace zdánlivě nepřijatelné myšlenky do společenského povědomí a její postupné transformace přes potenciální společenskou přijatelnost až po zevšednění a sociální letargii vůči její praktické realizaci. Ve vědě zvané sociologie se tomu odborně říká „Overtonovo okno“.

V ČR jsme (stále ještě) velmi citliví na přítomnost cizích vojsk a jejich základen na našem území, strategicky položeném v centru Evropy. S velkou slávou jsme se zbavovali sovětské armády a naše politické vedení v čele s „ikonickým“ Václavem Havlem se tehdy zapřísahávalo, že „... už nikdy více!“ Ale čas trhl oponou a pan Overton svým oknem – a už je to tu zase.

První větší pokusný balónek vyběhl v roce 2007. Akce „Radar na Brdech“. Pak tady párkrát projely konvoje americké vojenské techniky. Nejprve s protesty veřejnosti, dnes už prakticky mimo pozornost. A v lednu 2020 „slavně“ vystoupil Alexandr Vondra na kongresu ODS, kde prohlásil: „Radar je pasé, ale odvážně navrhněme Američanům, abychom v Ostravě-Mošnově zřídili společnou strategickou leteckou základnu. Posílí naši bezpečnost a podpoří těžce zkoušený region, kde lidi v důsledku dekarbonizace budou přicházet o práci. Poláci už mají svůj Fort Trump, tak proč nemáme mít my náš Trump Air Force Base?“. A pozor, „Ávéčko“ není jen bezvýznamným členem dnes vládní strany!

Vše prostě nasvědčuje tomu, že současné politické vedení České republiky se plnou parou chystá následovat své slovenské kolegy a znovu přivést cizí vojenské základny na území ČR. Je velmi pravděpodobné, že se mu to podaří, bez ohledu na odpor podstatné části obyvatel. Musíme si totiž uvědomit, že Česká republika jako stát vlastně neexistuje a názor nás, lidí, žijících na území české kotliny, ve skutečnosti prakticky nikoho nezajímá. Nechali jsme se totiž zkorumpovanými politiky a médii vtunelovat a vmanévrovat do pozice bezprávné exploatované kolonie (což je terminus technicus). Z geopolitického hlediska tvoří náš druhdy samostatný stát pouhý „flek na mapě“ bez vlastní státnosti, ekonomiky, zahraniční a bezpečnostní politiky a bez vlastní armády.

Jedinou brzdou procesu reinkarnace cizí vojenské přítomnosti v ČR je dnes prezident Zeman, který jasně řekl, že nepodepíše nic, co by opět přivedlo cizí vojska na území naší země. A na rozdíl od nepříliš chytré, zato dobře ohebné prezidentky Čaputové to zřejmě myslí vážně. Jenže za rok mu skončí mandát a pak už nejspíš nebude realizaci amerických plánů nic bránit. Ani „lidové hnutí“, které ve skutečnosti nehrálo téměř žádnou roli ani v protestech proti výstavbě amerického radaru v ČR v letech 2007 a 2008. Podstatný byl fakt, že Polsko bylo ekonomicky výhodnější a navíc je blíž RF. Kdyby byly USA trvaly na tom, že radar v Brdech bude, tak jsme ho tady dnes měli, i kdyby čert na koze jezdil.

Jak se tedy zdá, dočkáme se na našem území vbrzku ne pouze jedné, ale podle všech indicií hned tří amerických základen – letiště a logistické základny strategických bombardérů v Mošnově (včetně hotovostního skladu jaderných střel a pum v jeho bezprostřední blízkosti), vrtulníkové servisní a logistické základny ve Kbelích a letky strategických dronů v Přerově s velitelstvím a řídicím centrem v Prostějově (piloti strategických dronů nemusí být na místě letiště, odkud tyto stroje startují).

Alexandr Vondra se tak konečně dočká svého letiště, AČR nebude muset kupovat drony (bude jich tady víc než dost), obyvatelé Kbel budou mít svůj nepřetržitý vzdušný provoz a Rusko získá hned tři nové cíle pro strategické jaderné údery na území Evropy. A nás, občany, určitě potěší, že v případě jaderného konfliktu se o stejný počet sníží množství jaderných hlavic, směřujících potenciálně na území USA. Vždyť není nic krásnějšího, než věrně sloužit spojenci! Třeba až do roztrhání vlastního těla.