Celkem je po celém světě, ve Spojených státech i mimo ně, asi 400 laboratoří na výrobu biologických zbraní, které kontroluje Pentagon. Pracuje zde asi 13 000 vědců, kteří vytvářejí kmeny zabijáckých patogenů (mikrobů a virů) odolných vůči vakcínám. Informoval o tom zejména Francis Boyle, profesor mezinárodního práva na Illinoiské univerzitě v Champaignu (USA), autor zákona o boji proti biologickým zbraním z roku 1989 (BWATA).

Podle Boylea utratily USA za posledních dvacet let přibližně 100 miliard dolarů za vývoj biologických zbraní. „Ve skutečnosti máme nyní útočný průmysl biologických zbraní, který porušuje Úmluvu o zákazu biologických zbraní a zákon o boji proti biologickým zbraním z roku 1989,“ říká americký vědec. Laboratoře představují hrozbu pro lidi žijící i ve velké vzdálenosti od nich. Šetření deníku USA Today zjistilo, že v letech 2006 až 2013 došlo ve 200 vojenských biolaboratořích v USA k více než 1 500 nehodám a porušením bezpečnostních předpisů. Byly zaznamenány četné případy, kdy se ztratily lahvičky s patogenními bakteriemi a unikly laboratorní myši nakažené smrtícími viry. Odpad vzniklý v laboratořích nebyl dekontaminován a skončil na skládkách a v kanalizační síti. Šetřením bylo zjištěno, že dohled nad biolaboratořemi byl „roztříštěný“. A i když došlo k „nejzávažnějším porušením bezpečnosti“, federální regulační orgány to tajily. V létě 2019 byla uzavřena hlavní laboratoř biologických zbraní ve Fort Detrick a byl vydán příkaz k zastavení výzkumu smrtelně nebezpečných patogenů kvůli obavám, že by se kontaminovaný odpad mohl dostat do kanalizace.

Pentagon a americké zdravotnické agentury se rozhodly přemístit laboratoře mimo Ameriku, aby zakryly porušování amerického zákona BWATA a snížily riziko možného úniku patogenů z laboratoří na území USA.

USA zřídily biolaboratoře v 25 zemích světa: na Blízkém východě, v Africe a jihovýchodní Asii. V bývalém Sovětském svazu jsou vojenské biolaboratoře USA na Ukrajině, v Ázerbájdžánu, Arménii, Gruzii, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Moldavsku a Uzbekistánu. Rusko je doslova obklopeno americkými biolaboratořemi. Bavíme se o tom, že blok NATO je blízko západních hranic Ruska (rozmístění raket, letadel, obrněných vozidel atd.) a součástí NATO jsou i americké biolaboratoře, které nás ohrožují nejen ze západu, ale i z jihu. Je pravda, že Američané popírají vojenské zaměření výzkumu v těchto laboratořích, ale režim utajení v „civilních“ laboratořích je srovnatelný s režimem v nejdůležitějších vojenských zařízeních. O práci těchto laboratoří se nepodávají žádné zprávy.

Největší hrozbu v postsovětském prostoru představují podle odborníků laboratoře v Arménii a na Ukrajině. V ostatních zemích bývalého Sovětského svazu mají místní orgány přístup do laboratoří a platí zde zásada „dvou klíčů“. V Arménii (12 laboratoří) a na Ukrajině (nejméně 15) mají klíč pouze Američané.

V květnu 2021 se v hlavním městě Kyrgyzstánu konala konference „Sanitární stanice“ Pentagonu: Systém biolaboratoří v postsovětském prostoru“. Zúčastnili se jí zástupci nevládních organizací z Ruska, Kyrgyzstánu, Kazachstánu, USA a Izraele. Konferenci zahájil Ivan Kopyl, novinář a expert nevládní organizace Fair Defence. „Po celou dobu existence laboratoří na Ukrajině a v Arménii,“ řekl, „nebyly veřejně prokázány žádné vědecké úspěchy amerických biologů a výsledky jejich výzkumu nejsou nikde publikovány v otevřených zdrojích. Mezitím se během pandemie koronaviru začaly šířit informace, že by mohl pocházet z úniků z laboratoří, které jsou naopak téměř všechny financovány americkým ministerstvem obrany.“ K tomu bych dodal, že Ukrajina je pro nás v tomto ohledu nebezpečnější než Arménie, protože některé její laboratoře jsou velmi blízko ruských hranic.

Dnes jsou s jistotou známé laboratoře v Oděse, Vinnici, Užhorodě, Lvově (tři), Charkově, Kyjevě (také tři), Chersonu, Ternopilu, Dněpropetrovsku a také u Luhanska a na hranicích s Krymem. V seznamu jsou uvedeny pouze ty laboratoře, které byly na jaře 2020 oficiálně uznány Spojenými státy. Do té doby SBU na dotazy poslanců Nejvyšší rady přítomnost zahraničních biolaboratoří na území Ukrajiny popírala.

V roce 2005 byla podepsána dohoda mezi Pentagonem a ukrajinským ministerstvem zdravotnictví o spolupráci v oblasti biologického výzkumu. Opozičním stranám se v roce 2013 podařilo prosadit v Nejvyšší radě rozhodnutí o ukončení této „spolupráce“, ale převrat v Kyjevě v únoru 2014 zabránil realizaci tohoto rozhodnutí. „Spolupráce“ pokračovala. V Charkově, kde se nachází jedna z referenčních laboratoří Pentagonu, zemřelo v lednu 2016 na prasečí chřipku 20 ukrajinských vojáků a dalších 200 bylo hospitalizováno. Nákaza se začala šířit do dalších oblastí a do března téhož roku zemřelo na Ukrajině na prasečí chřipku 364 lidí... Pravidelně se objevovala ohniska afrického moru prasat (AMP). V roce 2019 bylo hlášeno ohnisko nemoci „s příznaky podobnými moru“. Rusko poté výrazně zpřísnilo kontroly na ukrajinských hranicích.

A v případě vážných incidentů se vláda USA z toho dostane. Koneckonců Pentagon se na laboratořích přímo nepodílí; americké ministerstvo obrany je provozuje prostřednictvím soukromých dodavatelů, kteří dostávají peníze z amerického rozpočtu. Proto předpokládám, že v určitých fázích speciální vojenské operace, kterou v současné době na Ukrajině provádějí ruské ozbrojené síly, budou přítomni specialisté, kteří učiní veškerá opatření k „vyklizení“ nebezpečných objektů.