Samantha Power ve službách Moci (Power)
Pro úzkostí prodchnutou velvyslankyni USA v OSN Samanthu Power to byl teď těžký měsíc. Předminulý týden byla „pobouřena“ vetem Ruska v Radě bezpečnosti OSN ohledně toho, aby se řešilo sestřelení letadla MH17 mezinárodním trestním soudem. Tři týdny před tím byla Power rovněž „pobouřena“, a sice ruským vetem nad připravovanou rezolucí o prohlášení masového vraždění v roce 1995 v bosenské Srebrenici „genocidou“. O Srebrenici Power řekla: ruské veto je srdcervoucí pro ty rodiny a je to další poskvrnění pověsti této rady.“
O posledním vetu ve věci MH17 americká vyslankyně horovala:
„Lidé vidí Rusko hlasovat za něco takového, když celý svět je za jedno v tom, že pokud civilní letadlo vybouchne a tolik rodin to zasáhne, je v zájmu nás všech, v našem kolektivním zájmu, vidět zajištění spravedlnosti.“
Nechme stranou její tvrzení, že „celý svět je zajedno“ ve věci spadlého letadla, které bylo zřejmě sestřeleno poblíž Doněcku s 298 lidmi na palubě. Připravovaná rezoluce pro kriminální soud byla předložena Holandskem, Austrálií, Západem podporovaným režimem Kyjeva a Malajsií. První tří jsou spojenci Amerikou řízené aliance NATO. Sotva konsensus, jak tvrdí Power.
Ale to, co dál řekla ohledně ruského veta nad šetřením MH17, odhaluje zpolitizovanou agendu, číhající za jejím emotivním apelováním. Americkou vládou kontrolovanému Voice of America sdělila:
„Myslím že to pokládá skutečné otázky nejen o vztahu Ruska k tomuto samotnému zločinu a o tom, proč se bojí nezávislého tribunálu, ale také ohledně Rady bezpečnosti a zda s ní může být počítáno v prosazování platnosti listiny OSN.“
USA spolu s ostatními státy NATO ve věci tragédie MH17 sami sebe stanovili jako porotu a soudce a již rozhodli o vině Ruska v této události. Od samého počátku západní vlády a média prosazovali, že Rusko a jím podporovaní rebelové na východní Ukrajině jsou pachateli. Případ byl už bez jakéhokoli důkazu ovlivněn politickým předsudkem. Jak již upozornil Christopher Black, respektovaný specialista na mezinárodní válečné zločiny, tribunál navržený zeměmi NATO by byl použit jako past pro obvinění Ruska a možná dokonce presidenta Putina jako hlavního odpovědného.
Nebudeme zde rozebírat detaily pádu MH17.
Holandskem vedené letecké vyšetřování musí ještě zveřejnit své poznatky. Takže jakékoli návrhy pro zahajování mezinárodního kriminálního šetření jsou řekněme předčasné.
Ohledně 20 let starého masakru ve Srebrenici, při kterém bylo zabito nějakých 8 000 bosenských muslimských mužů a chlapců, Británií předložený návrh v Radě bezpečnosti označit incident genocidou opět zavání „zpolitizovanou agendou,“ mající sotva co do činění s prosazováním mezinárodní spravedlnosti. Během bosenské války v letech 1991 až 1995 došlo až ke 100 tisícům vražd, které zahrnovaly nespočetné oběti mezi bosenskými Srby.
Proč se nyní selektivně zaměřovat na zvěrstva ve Srebrenici a ignorovat další masové vraždy v této válce? Vypadá to na záměr pošpinit Srbsko – a potažmo Rusko – odsouzením za genocidu. Ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin řekl, že veto jeho země bylo uplatněno proto, že chystané rozhodnutí nesměřovalo k usmíření na Balkáně svým cíleným vyzdvihováním jedné skupiny obětí vůči druhým.
Samantha Power se stala někým jako odbornicí na bití Ruska a užívání planoucí rétoriky pro selektivní politické záměry v Radě bezpečnosti OSN (UNSC). UNSC je považována za finálního arbitra v právních normách pro zachování světového míru. Této dámě se povedlo udělat z Rady bezpečnosti bezohledný nástroj pro americké politické cíle.
V září roku 2013 to byla Power, kdo tvrdil, že Rusko drží radu rukojmím a vyhýbá se své mezinárodní odpovědnosti nad zjevnými zvěrstvy zahrnujícími chemické zbraně v Sýrii. Power pak prohlašovala, že jsou „drtivé důkazy,“ že útoků na stovky civilistů se dopustily syrské ozbrojené síly presidenta Assada. USA měly na základě těchto tvrzení zahájit letecké údery na Sýrii a bylo to odvráceno pouze námitkami Ruska. Ukázalo se, že „drtivé důkazy“ nebyly ničím jiným, než přesvědčováním. V podstatě vyšlo najevo, že tento horor byl nejspíš proveden protivládními ozbrojenci, podporovanými Západem a Saúdskou Arábií.
Samantha Power (44), pocházející z Irska, si vytvořila úspěšnou kariéru na rouhavém využívání lidských práv, zvěrstev a genocidy pro podporování americké zahraniční politiky.
Jako mladá reportérka v balkánských válkách svým selektivním zaměřováním na tvrzení o genocidě pomáhala strojit příběhy NATO pro kriminalizaci Srbska. Následkem došlo k vojenskému zásahu NATO a rozpadnutí bývalé Jugoslávie, což bylo završeno bombardováním Bělehradu v roce 1999.
Power později napsala knihu, která obdržela Pulitzerovu cenu - Problém z pekla: Amerika v době genocidy. V ní popsala politiku americké vojenské intervence jako humanitárně ochrannou. Kniha byla informovanými právními zdroji popsána jako snůška lží, plagiátorství a propagandy ve službách CIA a zájmů americké vlády.
Potom, za svého působení profesorky humanitárního práva na Harvardu, se připojila k Obamově presidentské kampani jako poradkyně pro zahraniční politiku. Musela v roce 2008 odstoupit po neuváženém kočičím boji, ve kterém cupovala Obamovu rivalku Hillary Clintonovou jakožto „kreaturu a lhářku.“ Cestu si pak proslintala následnými veřejnými omluvami Clintonové.
Nicméně po Obamově zvolení byla za loajalitu oceněna jmenováním na post speciální poradkyně v jeho Radě národní bezpečnosti. Byla to Power, kdo naléhal na Obamu, aby spustil „humanitární intervenci“ NATO v Libyi v březnu 2011, která měla za následek 7- měsíční bombardování, smrt Muammara Kaddáfího a svržení jeho vlády džihádisty napojenými na síť Al-Qauaeda. Libye potom upadla v bezprávní stát zásobující Evropu uprchlíky a Sýrii džihádisty, operujícími se zbraněmi.
Power použila stejná „humanitární“ odvolání, aby se vyhnula UNSC a ospravedlnila útoky na Irák a Sýrii, které začaly v září 2014, prý k „poražení“ teroristické skupiny ISIS, napojené na síť Al-Quaeda. Onen ISIS vzrostl z americké devastace Iráku v letech 2003 až 2012 a následná válka, za skrytým účelem změny režimu v Sýrii, vypadá, že unikla argumentačním možnostem Samanthy.
V UNSC Power pilně pracovala na ochránění Izraele před sankcemi za přestupky vůči Palestincům. Těsně před útokem na pásmo Gazy během léta 2014 Power řekla, že jakákoli kritika Izraele je „červenou linií.“
Považovaná americká „přední vědkyně přes genocidu“ Samantha také kryla Saudskou Arábii před kritikou za jejich probíhající agresi v Jemenu, obviňující místo toho Houthijské rebely z násilností, to vše za zabíjení tisíců civilistů při Saudy vedených náletech a milionů lidí čelících humanitární katastrofě způsobené vzdušnou a námořní blokádou země, za asistence Ameriky.
Samanthy pranýřování ruského veta v UNSC jako „ostudy“ by mělo být skutečně zaměřeno na její vlastní činnost. Svévolně zmanipulovala a překroutila koncepty humanitárního práva a téma genocidy pro vypočítavé záměry amerických vojenských machinací, které vedly dokonce k horším humanitárním krizím, zahrnujícím masová zvěrstva.
Pro shrnutí nejistého charakteru a motivací, ještě trochu o ní. Do USA přišla s rodiči z Irska jako mladá dívka v roce 1979. Během jejího jmenování velvyslankyní USA při OSN Obamou v roce 2013 se rozplývala vděčností za další výnosný job.
„Už jako malá holka se silným dublinským akcentem, která nikdy nebyla v Americe, jsem věděla, že americká vlajka je symbol štěstí a svobody… Denně jsem po příchodu ze školy seděla hodiny před zrcadlem, jak dosvědčí mí rodiče, a snažila se odstranit svůj akcent, abych také mohla být Američankou.“
Zoufale se honí za štěstím ve službách americké moci – dobře jí tak. Jiní by to mohli nazývat zaprodáním duše.
Zdroj
