„Už tu máme občanskou válku“: Turecko uvnitř upadá do politického, sociálního a ekonomického chaosu
Turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu minulý týden při odrážení kritiky obklopující antiteroristickou kampaň Ankary řekl státní televizi, že údery proti cílům ISIS budou zahájeny, jakmile budou mít US své zdroje na místě v Incirliku, který by měl podle předpokladů sloužit jako uzel k zajištění nové „důkladné bitvy.“
Turecko mělo těžkosti vysvětlit, proč poté, co se mu dostalo od NATO podpory k nové ofenzivní kampani k vykořenění „terorismu“ zaměřilo své úsilí téměř výhradně na PKK a nikoliv na ISIS. Jak jsme o tom už podrobně diskutovali (tady, tady a tady) a jak si je teď ve skutečnosti uvědomuje celý svět, není nově se objevivší nadšení Ankary pro vyhubení ISIS nic jiného než zástěrka pro její snahu podvrátit podporu pro PKK před předčasnými volbami, v nichž president Tayyip Erdogan doufá, že pro AKP opět vybojuje absolutní většinu v parlamentu, kterou poprvé po 12 letech minulý měsíc ztratil.
Cavusoglu v podstatě naznačoval, že důvodem, proč to vypadá, jako by Ankara převážně útočila na PKK na úkor možných snah o oslabení ISIS, je ten, že Turecko musí nejdříve počkat, až se ukáží US, a teprve pak začne „skutečný“ boj i s možnou pomocí Saúdské Arábie, Jordánska a Kataru. Mezitím však země upadá do občanské války, jelikož pro mnohé Kurdy začíná být frontová linie a příliš povědomá. Zde je to od Al Jazeery:
Cizre ležící na řece Tigris kousek proti proudu od hranic Turecka s Irákem a se Sýrií se v posledních dnech otřásá nočními přestřelkami mezi policií a místními obyvateli.
Po soumraku zůstávají jeho ulice opuštěné, přičemž rodiny ve squatu v Cizre spící zde v nejzastrčenějších místnostech v domech ze škvárobetonových panelů se tak kryjí před palbou.
Nepřátelství tu začalo doutnat od okamžiku, kdy turecká vláda a Kurdská strana pracujících (PKK) náhle koncem července ukončily dvouleté příměří, čímž ohrozily tvrdě vybojované zisky kurdských politiků a zvrátily výhled na historickou mírovou dohodu, které bylo téměř dosaženo v březnu.
Od 23. července provedla Ankara stovky bombardovacích misí proti baštám PKK v severním Iráku, přičemž PKK v partyzánských útocích po celém východě země zabila nejméně 18 příslušníků tureckých bezpečnostních sil.
Tyto útoky uvrhly Cizre, dlouho už vzdorovitou baštu pro-kurdských sentimentů, zpět na frontovou linii konfliktu, který od roku 1984 stál už více než 30 000 životů.
„Říkají sice, že přichází válka, ale tady v Cizre už je,“ řekl Rasid Nerse, 26 letý stavební dělník.
K ukončení příměří došlo necelé dva měsíce poté, co mezi tureckými Kurdy zakořeněná Lidová demokratická strana (HDP) dosáhla v národních volbách historického vítězství.
Ač kurdští poslanci obvykle kandidovali do parlamentu jako nezávislí, tak HDP prorazila ohromný 10 procentní volební práh, aby se tak stala prvním pro-kurdským blokem, který formálně vstupuje do parlamentu pod svým vlastním jménem.
Ač HDP apelovala na obě strany, aby skončily s následným nepřátelstvím, tak turecký president Recep Tayyip Erdogan na tuto politickou stranu zaútočil, když minulý týden požadoval, aby parlament zbavil kurdské zákonodárce jejich právní imunity proti stíhání.
Naši občané na tuto politiku pohlíží jako na hrozbu své bezpečnosti, nikoliv jako na její zajištění, řekl Kadir Knur starosta Cizre za HDP.
Ankara nařídila zadržení více než 1 000 členů HDP v národním „anti-teroristickém“ vyšetřování, které se soustředilo na PKK.
Turecko, Evropská unie a US mají PKK zapsanou jako „teroristickou skupinu“.
Tato razie v Cizre pomohla s vyvoláním této současné bezpečnostní krize.
Když se smuteční hosté, vraceli do svých domovů po pohřbu v Nerse, tak měli mnozí potíže dostat se přes série improvizovaných valů a příkopů, které byly nedávno postaveny, aby ohradily jejich čtvrti.
Ozbrojení členové mládežnického křídla PKK (YDG-H) začali 26. července zřizovat improvizované bariéry poté, co byl při protestech zabit 21 letý zdejší obyvatel Abdullah Ozdal.
Tato mládežnická skupina vyrostla z předchozích razií bezpečnosti, při nichž se stovky mladíků z Cizre radikalizovaly během pobytu v tureckých vězeních.
YDG-H fungující v noci a často ozbrojení podobně ohradili město už během loňských protivládních bouří v celém regionu.
„Naši občané na policii pohlíží jako na hrozbu své bezpečnosti, nikoliv jako na její záruku,“ řekl Kadir Kunur, starosta města za HDP. Kunur ukázal na tucty děr po kulkách, jimiž je budova HDP v Cizre poseta, jako na pozůstatek na jeden z mnoha smrtonosných přepadů, které tu počátkem 90. let provedla policie.
A více od Vice:
V Cizre se vykopaly příkopy. Široké jsou několik stop a zkombinované s valy ze zeminy a vytrhaného stavebního materiálu, vypadají, že blokují cesty do kurdské enklávy v jihovýchodním Turecku poté, co Ankara v červenci zahájila intenzivní kampaň náletů proti zakázané Kurdské straně pracujících (PKK).
Během denních hodin si na nich hrají děti. Ale v noci, když sem vstupuje policie, tak v nich hlídkují skupiny ozbrojených mladíků, kteří se snaží tyto oficiální vetřelce vypudit během zuřivých srážek, po nichž zůstal nejméně jeden mrtvý a mnoho raněných.
Cizre se už roky nachází na pokraji války. Toto nijak pozoruhodně vyhlížející město, co má jen něco málo přes 100 000 lidí leží na řece Tigris asi 30 mil od rozhraní tří hranic, kde Turecko přiléhá ke konfliktem rozvráceným zemím Sýrie a Irák, a násilnosti se pravidelně přelévají přes státní hranice. Teď cyklus náletů a obnovených útoků PKK na turecká vojska hrozí, že vrátí zpět tři desetiletí trvající boj mezi oběma stranami, který si vyžádal už více než 40 000 životů. A zdejší obyvatelé se cítí, jako by byli v srdci tohoto boje.
„Je tu takové pořekadlo: ‚Když je tu mír, tak začíná z Cizre, a když je tu válka, také začíná odsud,‘“ řekla nedávno VICE News spolu-starostka města Leyla Imret, 28. „A my už můžeme říci, že tu v Turecku máme občanskou válku.“
Ač těmi nejtragičtějšími důsledky obnovení násilí budou bezpochyby lidské oběti, tak ve skutečnosti existují skutečné dopady na ekonomiku země a opravdu i na politickou nejistotu (a to, že s tím přichází válka) hrozí, že podvrátí kreditní rating Turecka prozatím v investičním pásmu. Ač v pátek Moody’s nepřistoupila k žádným akcím, tak je riziko ponížení ratingu velice reálné. Zde je to od Goldmana:
Výhled na turecký rating je „negativní“ už od počátku roku 2014, což znamená, že existuje reálné (a údajně rostoucí) riziko formálního snížení během nadcházejících 6 měsíců.
Náš předchozí výzkum dopadů na změny ratingu (od braku po status IG) naznačuje, že potenciální ponížení by mohlo vyústit do materializace rozšíření, kdy se turecké CDS kumulativně rozprostře až o 60bp (s rozpětím 20-100 bp pro +/- 1 směrodatnou odchylku; ukazují se 1-2) s tím, že první ponížení by okamžitě vyvolalo asi 20bp rozšíření. Samozřejmě, že tyto odhady jsou založeny na stylizovaném ekonometrickém modelu a je možné, ponížení by vedlo k daleko závažnějším tržním dopadům, jelikož účastníci trhu ho zatím moc nepředpokládají.
A o tomto průsečíku války, politiky a finančních podmínek v Turecku toho má více Barclays:
Zvýšené geopolitické riziko vyvolané teroristickým útokem v Surucu nedoprovází vzestup domácích rizik z obnovení teroristických útoků PKK. Ty rozdmýchaly politickou rétoriku a už napjaté koaliční rozhovory mezi AKP a CHP významně zvyšují rizika předčasných voleb a politické nestability. Teprve se uvidí, že to vystupňované napětí dále odcizí AKP a CHP nebo svede dohromady AKP a MHP.
Eskalace bezpečnostních rizik by mohla být při předčasných volbách ve prospěch AKP: argumentuje se, že vnímání vyšších vnitřních i vnějších hrozeb (PKK a ISIS) by mohlo zvýšit volební preferenci silného vedení a tudíž vlády jedné strany. Rovněž je možné, že AKP by mohla v důsledku přijetí tvrdšího postoje proti PKK (včetně použití vojenské síly) přilákat některé voliče od MHP, což stupňuje rétoriku proti HDP a opouštění mírového procesu s Kurdy.
Riziko, že by HDP zůstala pod 10% je prozatím nízké: Nevidíme významnou pravděpodobnost, že by HDP při předčasných volbách zaznamenala méně než 10%, tj. práh národního parlamentu, což vylučuje možné turbulence ve straně způsobené potenciálním zákazem prominentní politické strany nebo pozastavením činnosti straně. Přebíhání voličů od AKP k HDP vypadá, že je strukturálním posuvem a v blízkém výhledu se nejspíš nezvrátí, když uvážíme čím dál nacionalističtější rétoriku AKP a její postoj ke Kurdům v Sýrii.
Ekonomické důsledky nedávného vývoje jsou negativní: Myslíme si, že 1) riziko výhledu pro rating vlády roste; 2) riziko pro hospodářský růst se zvyšuje; 3) vnímání vyššího rizika a politických/geopolitických rizik by mohl zvýšit dolarizaci; a 4) korporátní sektor bude vystaven nesouladům ve směnném kurzu.
Riziko pro výhled vládního rating roste: požadavky na zahraniční financování Turecka zůstávají velké na asi USD200bn (čili 25% HDP) i bez ohledu na zlepšení deficitu na běžném účtu. Netřeba říkat, že jakýkoliv posuv splatnosti jejich dluhu anebo v rozsahu jeho přecenění nejenže závislí na globálních finančních podmínkách ale také na tom, jak investoři vnímají specifická rizika Turecka. To je přirozeně spjaté s výhledem na vládní rating a na rizika spjaté IG statutem Turecka, které se během voleb dostalo opět do hledáčku. Výhled na rating se točí kolem toho, zda politická rizika, politické nejistoty a efektivita vlády budou moci odradit od odlivu kapitálu, tudíž vystaví Turecko vnější zranitelnosti. Komentáře ratingových agentur jsou od voleb obecně negativní, když zdůrazňují rostoucí politickou nejistotu a pravděpodobná zdržení strukturálních reforem.
Co se týče toho, co se bude dít dál, očekávejte, že Washington a Ankara (kde připomínáme, že oba chtějí vyhnat Assada z Damašku) začnou se společnými nálety proti cílům ISIS. Trudný úděl Kurdů v Turecku tragicky vybledne na pozadí a Erdogan bude mít volné ruce, aby s požehnáním NATO vykořenil svou politickou opozici. Jakmile začnou být US mise z Incirliku pravidelnou záležitostí, tak očekávejte, že Saúdská Arábie (která byla tento týden postižena dalším sebevražedným bombovým útokem) a Katar do té mely vstoupí také, takže záminky pro to spočinout americkou (a saúdskou) botou na tomto území budou sílit, dokud nakonec neproběhne plnocenná invaze pod záminkou, že to je jediný způsob jak neutralizovat hrozbu ISIS.
V narážce na to v pátek Fox News hlásily, že US armáda posílá do Turecka F-16, ale snad ještě více vypovídající je umístění „průzkumného a záchranného týmu elitních paradesantních záchranářů Letectva s podpůrnými helikoptérami a posádkami,“ který bude připraven pomoci pentagonským „elitním“ vojákům z řad syrských bojovníků za svobodu v případě, že tito budou stejně jako jejich velitel a jeho zástupce okamžitě chyceni militanty v té vteřině, kdy spočinou na syrské (kdysi) suverénní půdě:
US Letectvo plánuje do Turecka vyslat šest F-16 z neznámého místě v Evropě poté, co Turecko minulý týden souhlasilo s pilotovanými lety z letiště Incirlik a z dalších. Tím budou US tryskáče umístěny jen 30 minut letu od ISIS cílů v Sýrii.
Očekává se, že během několika dalších dnů přiletí další letadla. Mise náletů proti ISIS začnou krátce poté, co se tam zařídí jejich údržbářské posádky. Součástí této mise nových tryskáčů bude podpora začínajícím syrským bojovníkům vycvičeným od US.
Poté, co tito bojovníci dorazí, bude do pozic postaven i průzkumný a záchranný tým elitních paradesantních záchranářů Letectva známých rovněž jako „PJ“.
Submitted by Tyler Durden on 08/08/2015 10:16 -0400
Zdroj
