Začíná turecký Majdan? Bombový útok na tureckou policii, střelba na konzulát USA, demonstrace v Evropě. Videa

V dění kolem přistěhovalců a v demonstracích pro či proti nim se ztrácejí jiné demonstrace, které napříč Evropou probíhají a proběhly i o tomto víkendu. Jsou to demonstrace na podporu Kurdů a proti turecké vládě, která od 24. července, kdy se konečně zapojila do bojů proti ISIL, ve skutečnosti mnohem více útočí na Kurdy – na ty Kurdy, kteří jsou považováni za jedinou sílu, schopnou se ISIL postavit.

Za tu dobu má Turecko na svědomí už téměř 400 kurdských životů, dalších asi 400 Kurdů je zraněných. Dnes v noci došlo k útoku na policejní budovu v Istanbulu a ke střelbě na budovu konzulátu USA v Istanbulu, cituji zprávu:

Bombový útok na policejní stanici v Istanbulu zranil v pondělí v noci pět policistů a dva civilisty. Výbuch vyvolal požár, který zničil část napadené budovy, exploze také poškodila okolní domy a auta.

Útok na policejní stanici přišel v době, kdy turecká armáda a povstalci z Kurdské strany pracujících (PKK) obnovili po asi třech letech zklidnění vzájemné útoky a turecké ozbrojené síly útočí na Kurdy na svém území i v sousedním Iráku. Turecko nyní rovněž stupňuje své operace proti hnutí Islámský stát v Iráku a Sýrii.

Turecko zahájilo 24. července „boj proti terorismu“, jehož cílem je jak PKK, tak bojovníci z radikálního hnutí Islámský stát. Doposud převažovaly nálety proti základnám PKK na severu Iráku. Spojené státy daly Ankaře v útocích proti Kurdům volnou ruku, když Bílý dům před dvěma týdny prohlásil, že Turecko má právo bránit se proti teroristickým útokům kurdských povstalců.

Dva útočníci spustili palbu na budovu amerického konzulátu v tureckém Istanbulu. Utekli poté, co policie střelbu opětovala. Podle turecké agentury Dogan nebyl při útoku nikdo zraněn. Střelba na budovu konzulátu se odehrála několik hodin po nočním bombovém útoku na policejní stanici v Istanbulu. Útok si podle agentury Dogan vyžádal tři mrtvé a deset zraněných, včetně sedmi policistů. Policejní prohlášení potvrdilo pouze bilanci zraněných, o mrtvých se ale nezmínilo. Útok rovněž způsobil požár, kvůli kterému se zřítila část třípatrové budovy.

Turecko se nyní nachází ve stavu zvýšené pohotovosti poté, co v červenci spustilo kampaň proti terorismu. Ta zahrnuje letecké údery proti bojovníkům Islámského státu v Sýrii i proti kurdským ozbrojencům na severu Iráku. Spojené státy v neděli rozmístily šest stíhacích letounů F-16 na letecké základně Incirlik na jihu Turecka, aby se připojily ke koalici bojující proti radikálům z Islámského státu.

Zdroj zde

Výbuchem ve městě Suruc (zde) bylo Turecko vtaženo do dění a postaveno před nutnost jednat, především ale před nutnost volby mezi dvěma zájmy Spojených států : první zájem – bojovat proti ISIL, druhý zájem – umožnit vznik Kurdistánu na úkor části Turecka. Druhý zájem se Turecku samozřejmě nelíbí, proto se tváří, že bojuje proti ISIL, ve skutečnosti ale střílí na Kurdy, ač Spojeným státům umožnilo útočit proti ISIL ze svého území.

Útok na konzulát USA má logiku: NATO podpořilo Turecko v jeho právu se bránit, čímž jako by NATO posvětilo i turecké útoky na Kurdy. Útok na policejní stanici v Istanbulu má rovněž logiku: turecká policie dlouhodobě potlačuje domácí demonstrace na podporu Kurdů – videa jsou z 29.7.2015:

Dlouhá desetiletí osud Kurdů nikoho nezajímal, nyní se zdá, že právě v tomto národě byla nalezena správná karta v dlouhodobé hře o blízkovýchodní energetické zdroje. Celá akce začala rozložením Iráku poté, co Irák jako spojenec Ruska a Sýrie blokoval prodej ropy autonomní republikou Kurdistán. Akce ISIL byla zahájena právě na iráckém území, kde byl prezidentem poprvé zvolen Kurd , zatímco jeho konkurent Málikí byl ISIL tvrdě likvidován (Málikí odmítá diktát Washingtonu, Vznik ISIL v Sýrii + video) .

Nyní Irák právě vyhlásil rozsáhlé politické reformy v zemi (zde) , o kterých nelze říct nic jiného, než že jsou ve prospěch vzniku Kurdistánu. Kurdistán si však už začíná diktovat podmínky a pokud doposud novému iráckému vedení dodával ropu, nyní s tím končí, z čehož je Irák rozladěný („Není jasné, proč KRG přestala dodávat ropu“, „Můžu upřímně prohlásit podepsání úmrtního listu ropnému obchodu,“ řekl Mowaffak al-Rubaie, irácký politik – více).

Co z toho plyne?

Hranice Blízkého východu se překreslují přesně podle plánu a Turecko se v nich stává nejvážnějším problémem právě proto, že ví o plánu, kterým má o část svého území přijít ve prospěch Kurdů. A zatímco v Turecku se situace stále více hrotí na způsob ukrajinského Majdanu (psala jsem naposledy zde), ukazuje se, že vsadit v tomto plánu na Kurdy, byla chytrá volba – Kurdové žijí po celém světě a napříč Evropou probíhají demonstrace na podporu Kurdů, tzn. proti Turecku, proti Erdoganovi.

Německo 8.8.2015: „Tisíce Kurdů protestovaly proti Turecku„. Demonstrace z 21.7.2015:

Francie a Německo, demonstrace, video z 9.8.2015:

Londýn, demonstrace, video z 28.7.2015:

USA – Turecko versus ISIS nebo versus Kurdové?

Objevily se názory, že Erdogan hraje o kompromis: vznik Kurdistánu, ovšem jen na území Iráku a Sýrie. Nemyslím si, že na takový kompromis Kurdové přistoupí. Stále více budeme poslouchat zprávy o Kurdech a obávám se, že stále více i zprávy o bombových a jiných útocích v Turecku, tzn. proti Erdoganovi.

Shrnuto: Turecko je rozkládáno zevnitř (neúspěšné volby, atentáty, teroristické útoky) i zvenčí. Schizofrenní politika, kterou USA rozehrály na území Turecka, je však velmi nebezpečná – Turecko, na rozdíl od Ukrajiny, nepotřebuje k boji vůči svým separatistům žádné americké zbraně, Turecko je zemí s druhou největší armádou NATO. Podporou Kurdů v boji proti ISIL a demonstracemi proti Erdoganovi napříč Evropou svět ukazuje, že je na straně anti tureckých separatistů. Co s tím udělá Erdogan a jestli do dění bude vtaženo i Rusko, to je otázka. Sýrie, která také má v rámci překreslování hranic přijít o část území ve prospěch Kurdistánu, už je stále menší a menší (viz mapa a článek Rozpad Sýrie je realitou). Sýrie je spojencem Ruska a Erdogan je jeho přítelem. Nemluvě o tom, že  slovy Erdogana: „Turecko nikdy nedopustí vznik kurdského státu„.

Nemyslím si, že Kurdové nemají právo na samostatný stát. Za pozoruhodné považuji, že je tato problematika aktualizována v době, kdy se to USA velmi hodí (a možná se to ještě více hodí GP a USA jen plní roli).

– Pozorovatelka –  10.8.2015