Děkuji zdejší čtenářce za odkaz na článek, který se jako další obouvá do Aeronetu. Ač je z listopadu 2014, i on dává Aeronetu nálepku ruské propagandy. Přestože právě se objevil jiný, který odhalil, že Aeronet nemá žádné vazby na Rusko (více zde), stojí i tento starší za zmínku, protože i on ukazuje nikoliv opět to, že Aeronet velmi vadí, ale především ukazuje, že každý, kdo má jiný názor na světové dění, než jak jej podává mainstream, je okamžitě onálepkován jako „proputinovský propagátor“ . Ba co víc – článek vlastně sděluje, že nebýt tzv. „proputinovských webů“, občany by ani nenapadlo pochybovat o informacích mainstreamu. Článek cituji:
Ruskou propagandu neumíme ani vypnout, ani přebít
Mezi politickým marketingem a propagandou vede tenká hranice. Marketing je ve všeobecném vnímání „v pořádku,“ propaganda v sobě nese cosi záludného. Encyklopedicky vzato se jedná o „rozšiřování názorů a informací za účelem vyvolání nebo zesílení určitých postojů nebo jednání“. Součástí propagandy je tendenční vysvětlování a modifikace postojů podle aktuální situace a přesvědčování o správnosti propagované myšlenky. A právě v tomto smyslu jsou komunikační kanály stojící na straně putinovského Ruska stále aktivnější. Kdyby události došly do stavu, kdy by tato propaganda začala například ohrožovat bezpečnost státu – a tento stav je daleko méně teoretický, než by se mohlo zdát – je vůči ní stát až pozoruhodně bezbranný.
Styční důstojníci z Aeronetu
Ačkoliv jsou proputinovské komunikační kanály stále aktivnější přinejmenším rok, široká debata o nich začala až v souvislosti s červenými kartami, které během oslav pětadvacátého výročí začátku Sametové revoluce ukázaly tisíce lidí na Národní třídě prezidentu Miloši Zemanovi.
Web Aeronet.cz přinesl krátce poté informaci o tom, že za financováním celé akce stojí americká ambasáda. Vcelku rychle se podařilo dokázat, že celá faktická konstrukce článku na Aeronetu je manipulativní, vylhaná a že pracuje s falzy. Pozornost, kterou kauza získala, ale vedla k tomu, že se zvýšil zájem o pozadí webů, jako je Aeronet.
Novinář Vladimír Ševela zjistil, že se za Aeronetem nachází velké informační prázdno. Web, jehož obsah tvoří anonymní autoři, je registrovaný ve městě Athens v americké Georgii, IP adresa je bratislavská. O kontakt s přispěvateli se stará údajný Martin Chotek, „styčný důstojník pro kontakt s veřejností z ČR a SK na pozici PR managera a šéfa marketingu pro Československo“.
Propagandu, která pracuje například s komentáři u příspěvků na sociálních sítích, lze odstínit. Tak to dělají například správci Facebooku britského deníku Guardian, kteří zaznamenali pozoruhodný a organizovaný nárůst počtu proruských příspěvků a jejich pisatele prostě a jednoduše zablokovali. Webovou stránku ale stejně jednoduše zablokovat nejde.
Neumíme, nemůžeme, nedokážeme
„Pokud bude propagandistický web hostován na území České republiky a bude využívat českou doménu, lze si představit situaci, kdy ho stát zabaví, podobně jako se stalo v nedávném případě grow shopů,“ říká development & security konzultant Michal Valášek. „Ale pokud bude hostován v zahraničí a na zahraniční nebo nadnárodní doméně, není možné ani to. Jedinou cestou by bylo zavedení preventivní cenzury internetu podle ruského, čínského nebo britského vzoru.“
Právě zahraniční hosting využívá už zmíněný Aeronet, situace u dalších webů podobného zaměření je stejná.
Způsob jak určit kdy obsah toho kterého webu začíná být ohrožením pro stát je navíc velmi problematický. „Nenapadá mne žádný mechanismus, který by se reálně dal použít,“ říká Michal Valášek. „Teoreticky by se možná v některých případech dalo použít trestní právo a trestné činy jako pomluva nebo šíření poplašné zprávy, ale upřímně lituji orgány činné v trestním řízení, které se o něco takového pokusí.“
Stejný názor zastává i další počítačový expert oslovený Českou justicí, Daniel Dočekal ze společnosti Effectix. Ten upozorňuje na další riziko: „Je potřeba si uvědomit, že je zde tenká hranice mezi skutečně nelegálním obsahem a cenzurou. Ať už politickou, nebo prostě jenom někomu se nehodícím obsahem.“
V zásadě platí, že pokud budou provozovatelé webů dostatečně opatrní, mohou bez jakéhokoliv podstoupeného rizika publikovat cokoliv. Mohou to být manipulativní zprávy zaměřené na získání podpory třeba pro režim Vladimira Putina. Stejně tak by se ale na v zahraničí hostovaném webu mohl objevit návod k výrobě dopisových bomb a výzva k jejich posílání „nepohodlným“ veřejným osobám.
Státní moc by v takovém případě jistě zakročila – a už citovaný Daniel Dočekal nepochybuje o tom, že by v takto extrémním případě postupovala se značnou mírou efektivity a využila například možnost předběžného opatření – ale samotné provozovatele by to nejspíš nemuselo příliš trápit. „Postih provozovatelů takových webů je teoretický, prakticky žádný,“ míní Michal Valášek.
„Stát nemá možnost obrany proti propagandistickým webům, pokud by například očividně vybízely k něčemu co by ohrožovalo stát jako takový,“ shrnuje právník Vít Zvánovec.
Jediným způsobem, jak se stát může postavit propagandistickému ohrožení svých základů, je protipropaganda nebo, jak to formuluje Michal Valášek, „otevřené, smysluplné a srozumitelné informování občanů“.
Další úhel pohledu nabízí bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš. „Z určitého pohledu je celá řada informací nejen na internetu, ale i v tištěných médiích více méně propagandistická. Objektivita neexistuje. Cílem je tedy vyváženost. Jakýkoliv boj proti šíření informací navíc veden z pozice síly je prostě cenzura,“ říká.
Podle Bartoše je klíč k nepodlehnutí manipulativním informacím ve zvyšování počítačové gramotnosti obyvatelstva. Odhalit propagandu totiž není nic těžkého, stačí se soustředit na to, jak jsou informace zdrojované, případně si je ověřit, a především je nekriticky nepřijímat.
Ondřej Fér , 25. 11. 2014 – zde
Poslední věta „Odhalit propagandu totiž není nic těžkého, stačí se soustředit na to, jak jsou informace zdrojované, případně si je ověřit, a především je nekriticky nepřijímat“ se mi líbí a naprosto s ní souhlasím. Ale proč je takovým problémem, když někdo „nekriticky nepřijímá“ informace mainstreamu, které se jako vejce vejci podobají a hledá jiné a k nim i patřičné zdroje? To je totiž to, co dělá Aeronet (a další nezávislé weby), ale v jeho případě je to nazýváno „ruskou propagandou“. A je úplně jedno, že často jsou zdejší články zdrojované odkazy na západní tisk.
Přijde mi hloupé, že vedle článků o dění v Česku a ve světě jsou na Aeronetu články v podstatě o interních záležitostech, na druhou stranu nejde o útocích na Aeronet nepsat, neboť útoky na každý nezávislý web jsou o stále intenzivnějším útoku na svobodu slova a názoru.
V neposlední řadě nechápu, jak si v dnešní době informací na internetu a cizojazyčné zdatnosti lidí někdo může myslet, že nějaký web utváří myšlení a názory občanů. A že popularita Putina a odpor k agresivní politice USA stojí na nějaké „propagandě“ – to jsou občané považováni za takové ovce, že nebýt Aeronetu a podobných webů, tak uvěří všemu, co píše mainstream a co hlásají EU a USA? Putin se dnes těší popularitě i v USA, což si každý může dohledat stejně, jako na anglických či německých stránkách informace o záměrech EU či USA. Nezávislé weby vadí, protože přinášejí informace konfrontační k tvrzením manstreamu, ale jestli něčím vadí nejvíce, tak je to možnost sdílení těch občanů, kteří to vidí stejně.
Zrušit nezávislé weby vůbec neznamená, že občané jsou tak hloupí, že bez nich si informace nenajdou, zrušit nezávislé weby, to je něco na způsob „zákazu shromažďování“. Na nezávislém webu totiž nelze uplatnit to, co v článku popisuje tato věta: „Propagandu, která pracuje například s komentáři u příspěvků na sociálních sítích, lze odstínit. Tak to dělají například správci Facebooku britského deníku Guardian, kteří zaznamenali pozoruhodný a organizovaný nárůst počtu proruských příspěvků a jejich pisatele prostě a jednoduše zablokovali“.
Likvidovat diskuse a blokovat nevhodné příspěvky – to se na nezávislých webech nenosí a to je hlavní důvod, proč vadí. Aeronet, který není jen překladatelem článků odjinud, ale nabízí vlastní pohled na dění ve světě, v tom vadí obzvláště. Tak na závěr ještě jeden pohled přidám:
Dnes začal v Praze festival Prague Pride, který potrvá týden a média mu věnují maximum pozornosti, čt24 obzvláště, ač pohled na některé účastníky hraničí s nevkusem a s perverzností. V jeho čele se ho účastní pražská primátorka Krnáčová. Nemám nic proti gayům a lesbám, přeji jim štěstí a svobodu podle jejich představ, jak jen to lze. Ale 1) – Nelíbí se mi propagace těchto vztahů na úkor klasické rodiny, což je totéž, co udělal Putin, když propagaci (nikoliv tyto vztahy!) zakázal – jsem tedy propagátor Putina? A 2) – Na dotaz moderátora UK čt24, kde byla primátorka Krnáčová hostem, proč se účastní pochodu, primátorka odpověděla, že je to z přátelství k jeho zakladatelům, k organizaci Transparency International. Nemám důvěru k této organizaci, založené v Německu funkcionářem Světové banky – jsem tedy opět propagátor Putina, který neziskové organizace ze země vykázal?
A pokud si většina občanů myslí totéž, bude to opravdu proto, že jsem to zde napsala? A pokud budou nezávislé weby zrušeny, jsou občané opravdu považováni za takové ovce, že pak už budou tleskat pouze mainstreamu?
– Pozorovatelka – 10.8.2015