Devatenáctiletá belgicko-britská slečna zdolala přes 52 000 kilometrů za 260 letových hodin. Její nejdelší let činil 2000 kilometrů a nejnižší teplotu ve vzduchu zažila nad sibiřským městem Ajan v Rusku.Rutherfordová se narodila do rodiny pilotů a dle jejích vlastních slov vyrůstala v bezprostřední blízkosti letadel. Vždy snívala, že uskuteční něco bláznivého, nakonec své obavy ze sólové cesty letadlem kolem světa překonala. Po dokončení školy se rozhodla, že teď je ten nejlepší čas na splnění svých snů. „Naplánovala jsem svůj itinerář, našla jsem sponzory (bulharská web hostingová společnost ICD Soft) a vypravila jsem se na cestu. Jsem vděčná mým rodičům za jejich ohromnou podporu,“ řekla pilotka.Rutherfordová obletěla na své cestě 41 států a všech pět kontinentů. Vystartovala 18. srpna 2021 z Belgie, pokračovala přes Spojené království na Island a Grónsko, následně proletěla Kanadu, východní pobřeží Spojených států, Karibik a západní pobřeží USA. Zaletěla do Ruska nad Beringovým průlivem a zastavila se mimo jiné ve městech Anadyr, Magadan, Chabarovsk a Vladivostok. Kvůli kovidovým opatřením nemohla zrealizovat cestu přes Čínu a nakonec letěla přes Jižní Koreu, Filipíny a Indonésii a arabské státy.Pilotka zavítala na Slovensko do Senice 15. ledna a v České republice se zastavila 16. ledna. Přistání v Benešově bylo nucené kvůli nepříznivým podmínkám počasí. Ve své rodné vlasti, Belgii, přistála 20. ledna letošního roku a stala se nejmladší pilotkou, která obletěla svět sólo za 199 dnů.Proč je vhodné mít víc žen ve vědě?Cílem mladé cestovatelky byla navíc podpora kariéry mladých žen v letectví a vědě. Vysvětlila, proč toto poselství považuje za významné. Příkladem podle ní jsou bezpečnostních prvky v letadlech: bezpečnostní pásy a záchranné vesty jsou navržené pro průměrné mužské tělo. Přitom je to uzpůsobeno pouze 50 % populace. Dle pilotky je nesmírně důležité mít v těchto oblastech rovné zastoupení, aby vytvořené nástroje a věci sloužily všem.Na svém webu uvádí, že její vzory jsou Valentina Těreškovová a Amelia Earhartová. Poslední svého času dosáhla neuvěřitelných úspěchů v profesi, která zdaleka nebyla populární mezi ženami. Obě ženy pro ni ztělesňují rozhodnost a motivaci ve světě, kde všechno bylo namířeno proti nim, a přesto byly schopné všechno překonat a dosáhnout úžasných výsledků bez žádného systému podpory. Dnes je pro ženy mnohem snadnější působit jako pilotky či astronautky, podotkla Rutherfordová.Ultralehký letoun se hodil i do nejnáročnějších podmínekPro svou cestu kolem světa mladá Belgičanka zvolila letadlo SHARK UL českého designu vyrobené na Slovensku. Jde o nejrychlejší stroj tohoto typu v Evropě. Je to výkonný tandemový letoun se zatahovacím podvozkem, menšími křídly, navržený a testovaný na maximální vzletovou hmotnost 600 kg. Maximální povolená rychlost je 333 km/h. Letoun splňuje evropská a americká kritéria pro lehká sportovní letadla. Rozpětí křídel má 7,9 m, délku 6,85 m, je v něm využíván motor Rotax 912 S o výkonu 75 kW. Hmotnost s plnou výbavou činí 325 kg.Pilotka se svým Sharkem dosáhla maximální výšky 4000 metrů. Druhou nejvyšší dosaženou výškou bylo 3200 metrů. Nicméně pilotka málokdy využívala podobné výšky a zpravidla řídila letoun ve výšce 900 až 1200 m. Zara vysvětlila, za jakých okolností musela zvolit maximální výšky během cesty.Náročný let nad Sibiří a „nedostupné“ nebe nad ČínouSvou cestu přes Rusko popsala Rutherfordová jako jednu z nejnáročnějších, a to kvůli vzdálenosti a podnebí. Na Dálný východ přicestovala teprve na podzim, 1. listopadu, kdy touto dobou panují výrazně nízké teploty. Musela kvůli tomu odkládat let mezi jednotlivými letišti o jeden až tři týdny.„Psychicky nejnáročnější let byl přes Sibiř, protože to bylo z jednoho letiště na další nejbližší letiště. Bylo to ještě šest hodin letu a byla extrémní zima. Na zemi bylo 35 stupňů Celsia pod nulou. Věděla jsem tedy, že pokud motor zhasne, budu mít opravdu velký problém, protože budu muset vymyslet, jak přežít několik hodin v -35 stupních při čekání na záchranu,“ vyprávěla Zara.Při cestě pilotce pomáhal mezinárodní tým letců a odborníků, mezi kterými byli i její rodiče. Uvedla, že během celé trasy jí neustále koordinovali obzvlášť za měnícího se a nepříznivého počasí. Rutherfordová využívala satelitního režimu pro komunikaci (spojení) a kdykoliv tak mohla se svým týmem mluvit. Koordinace s technickými odborníky byla obzvlášť důležitá během přeletů na dlouhé vzdálenosti.„Říkali mi, zda je počasí dobré nebo není, navigovali, abych zahnula doprava o 15 stupňů nebo letěla trochu nahoru či dolů. Skutečně mi pomáhali dříve, než jsem osobně uviděla špatné počasí. Občas jsem nemohla vidět déšť, protože viditelnost byla docela nízká. Zejména, když všude silně prší, je těžké poznat, kde končí déšť. Můj tým to mohl zkontrolovat pomocí online radarové služby. Také mi pomáhali proletět drsnými místy přes bouřku,“ poznamenala pilotka Zara Rutherfordová.22. března bratr Zary, Mark Rutherford, vycestoval na vlastní cestu kolem světa. Pokusí se překonat současný světový rekord nejmladšího člověka, který samostatně obletěl svět. Mark také hodlá letět přes 52 států a pět kontinentů.