Zatímco se hlavní média stále vrací k výdajům na záchranu Řecka a lidi v Německu tím rozčilují, studie ukazuje, že především státní rozpočet výrazně z krize vytěžil. To celé se stává fraškou. Mediální nářek ohledně možných výdajů na záchranu Řecka byl veliký. Nové „záchranné fondy“ (versus úvěry)? Kam bychom přišli? Dokonce krácení dluhů? Zcela nemožné! Zejména německý ministr financí Wolfgang Schäuble, jehož „černá nula“ vlastně byla možná jen proto, že úroveň úrokových sazeb německých státních dluhopisů a půjček se někdy dokonce dostala do záporných hodnot, měl vlastně o tom lépe vědět.

Neboť jak poukazuje studie zveřejněná Institutem pro ekonomický výzkum Halle (IWH), německý státní rozpočet byl od roku 2010 z důvodu řecké krize zvýšen o zhruba 100 miliard € – tj. asi 3 procenta hrubého domácího produktu. Obrovská částka, která mimo jiné vedla ke zvýšení popularity CDU pod vedením Angely Merkelové a Wolfganga Schäuble.

Autoři studie k tomu píší:

„Tyto úspory přesahují náklady krize – i poté, co by Řecko své dluhy kompletně nevyužilo. Dle odhadů je německý podíl na záchranných balících pro Řecko (prostřednictvím Mechanismu evropské stability – ESM, ECB a MMF) přibližně 90 mld. EUR. Současný balík, o kterém se v této době jedná, je v tom již zohledněn. I kdyby Řecko nesplatilo ani jeden cent, německý veřejný sektor by tedy finančně z krize profitoval.“
Ale i ostatní země Eurozóny – jako je Francie, Rakousko, Holandsko, atd. – vydělaly podle této studie na krizi Řecka jako „bezpečné přístavy“, i když jen „ve výrazně menším rozsahu“.

A tak se ukazuje stále zřetelněji, že celé tato divadlo kolem Řecka je ve skutečnosti jen fraška. Zatímco se lidem pod nos strkají stálejen náklady, aby se udržovaly reflexy závisti, zamlčují se úplně tyto úspory z krize. Se seriózní politikou celá záležitost nemá nic společného.

Protože jestli je něco jasného, pak skutečnost, že současná „pomocná opatření“ ve skutečnosti představují zavleční do konkurzu.Nejpozději v následujících 3-4 letech bude grexit-debata opět, tak jako tak, vytažena. Požadavek MMF na komplexnírestrukturalizaci dluhu a rekvalifikaci dluhu s prodloužením splatností a termínů splátek, by naproti tomu, spolu se skutečnou reformou, měly podstatně větší šanci na úspěch.

Autor: Marco Maier

Jeden z komentářů v diskuzi pod originálním článkem:

V podstatě, text článku není nic jiného než odpoutání pozornosti od podstaty:

S řeckým bankrotem, jehož insolvenční řízení je tlačeno ekonomicky nejzmatenějšími vysvětlovacími frázemi, nalákala americká vláda nejen EU, ale i sama sebe do pasti. Nejen, že EU nemůže z tohoto gangsterského kusu vystoupit, ale nemohou to udělat ani Spojené státy. Proto mluví komplikovaně o „záchranné akci“, která je výhodnější než grexit.

„Již v únoru 2015 odmítla Evropská centrální banka (ECB) kategoricky jakékoliv krácení dluhu Řecka, protože tím by praskla tato gigantická derivátní bublina, která byla na řeckém dluhu postavena. Derivátní bublina je obrovská pyramida pojištění proti neschopnosti splácet úvěry. To je také důvod, proč v poslední době varovaly Spojené státy opět před grexitem … “

V důsledku toho, dokonce ani Američané nemohou připustit grexit, protože pak by derivátní bublina praskla, a okamžitě by „letěly“ největší americké banky, v doprovodu velkých evropských bank. Tím by globální systém finančních podvodů, systém sněhové koule, vyšel najevo a jakákoliv možná korekce promarněna.

Derivátní bublina – strach Spojených států z grexitu
http://www.klagemauer.tv/index.php?a=showtodaybroadcast&blockid=6212&id=6463

Zdroj: http://www.contra-magazin.com/2015/08/griechenland-krise-deutscher-staatshaushalt-profitiert-mit-100-milliarden-euro/