A nyní již subjektivně: ke sledování Shanaáhových veřejných projevů jsem se dostal v období po útocích na Charlie Hebdo a od té doby je zájmem hltám (zřejmě určitá forma masochismu plus záliba v estrádách), neboť jde o ryzí zosobnění veškeré multikulturní pokřivenosti.