• Vybrat den

    Listopad 2024
    Po Út St Čt So Ne


    PODPOŘIT STALOSE BTC ETH LTC

    Cvičeními NATO a Ruska blíže k válce? A začne nakonec v Estonsku?

    15-8-2015 Zem & Vek 358 1043 slov zprávy
     

    Cvičeními NATO a Ruska blíže k válce? A začne nakonec v Estonsku?

    Gradující aktivity v rámci vojenských cvičení Ruska a NATO dělají starosti bezpečnostním odborníkům. Ti varují před nedorozuměním s vážnými důsledky, když manévry vyvolávají stále větší nedůvěru a nepředvídatelnost. Rusko a NATO se podle odborníků připravují na možnou vojenskou konfrontaci, ač stále hovoří o simulovaných cvičeních proti hypotetickému nepříteli. Nejnovější manévry ukázaly, že obě strany cvičily s ohledem na schopnosti druhého a dokonce s vědomím případných válečných scénářů, uvedl tento týden ve své analýze tým autorů v Londýně sídlícího thinktanku (ELN – European Leadership Network).



    Zpráva ELN přichází uprostřed nejvíce intenzivních bojů v posledních šesti měsících ve východní Ukrajině a v době, kdy Michael Fallon, ministr obrany Velké Británie, slíbil rozšířit britskou armádní výcvikovou misi na Ukrajině (zde – na stránce doporučuji video o Ukrajině, které souhrnně „informuje“ o ukrajinském dění). „Nechceme naznačovat, že vedení obou stran učinilo rozhodnutí jít do války, nebo že vojenský konflikt mezi oběma je nevyhnutelný, ale že se změnil profil cvičení,  je fakt, a to hraje velkou  roli v klimatu napětí v Evropě, „píší autoři.


    Cvičení dávají důvod k obavám a přispívají k tomu, že se zvyšuje napětí, vzniklé v souvislosti s ukrajinskou krizí.  Analýza se nazývá „Příprava na nejhorší. Činí vojenská cvičení Ruska a NATO válku v Evropě pravděpodobnější?


    Dokument se zabývá ruskými manévry z letošního března, kterých se zúčastnilo na 80 tisíc vojáků ze základen po celém Rusku, a dále pak manévry NATO Allied Shield, do něhož se zapojilo 15 tisíc vojáků z 22 zemí. I když to zúčastnění líčí jinak, druh a rozsah manévrů jasně naznačují, že Rusko se připravuje na konflikt s NATO a že NATO se připravuje na možný konflikt s Ruskem, stojí dále v analýze.


    V obou případech se zpráva zaměřuje na to, co obě strany vnímají jako nejvíce zranitelné oblasti – Pobaltí, Arktida, baltská enkláva Kaliningrad, Krym a Sachalin. Zpráva doporučuje zlepšení NATO-Rusko komunikace, aby se zabránilo zhoršení situace a navrhuje pracovat na nové smlouvě zbrojen, omezující používání konvenčních sil v Evropě.


    Zdroj


    Jarní cvičení NATO v Pobaltí, podzimní cvičení na jihu Evropy

    Na podzim projede Českem Dunajská jízda, která je součástí cvičení Statečný bojovník (Brave Varrior): „Konvoj s obrněnými vozy Stryker ujede celkem 700 kilometrů, startovat bude v bavorském Vilsecku, uvedl Military.com. Z Německa se přes Dunaj přesunou američtí vojáci do Maďarska, kde stráví dva měsíce společným tréninkem v rámci cvičení Brave Warrior.“



     Trasa konvoje se zatím upřesňuje. Je ale pravděpodobné, že z Bavorska přijede po plzeňské dálnici do Prahy, odtud pak po D1 do Brna a dál do Bratislavy a Maďarska. Země, s nimiž cvičíme, jsou znepokojeny Ruskem jako hrozbou pro stabilitu kontinentu. My chceme silnou Evropu,“ zdůraznil mluvčí americké armády Joe Buccino (více zde, zde).  Cvičení proběhne na jihu Evropy a bude obdobou toho, které na jaře proběhlo v Pobaltí (a jehož součástí byla Dragounská jízda – více zde).


    Estonsko – schéma začátku a konce války

    Koncem června se objevil článek, který analyzuje význam Estonska pro případ začátku války mezi Ruskem a NATO: Když mluvíte s analytiky a politiky, kteří se obávají možnosti války mezi USA a Ruskem, scénář nejčastěji dává začátek do malé Baltské země podél ruských hranic, Estonska. Estonsko je dnes součástí NATO a tím je NATO zavázáno jej bránit před útokem, zároveň zde USA mohou dislokovat těžkou vojenskou techniku. Estonsko, dříve součást Sovětského svazu, stále má velkou ruskou menšinu, která je uváděna v ruských státních sdělovacích prostředcích a která se v minulosti účastnila různých národnostních incidentů a nepokojů.


    Existují obavy, že by se Rusko mohlo pokusit zneužít nebo vyvolat nepokoje ruské menšiny v Estonsku a došlo by k tomu, k čemu v roce 2014 na východní Ukrajině.  Pokud by taková krize eskalovala, členské země NATO by se mohly rozcházet v tom, zda reagovat, anebo by se  násilí mohlo vymknout kontrole a vyvolat válku,  dokonce i nukleární válku.


    Vývojový diagram, navržený Javierem Zarracinem, ilustruje rozhodnutí, které by USA a Rusko mohly učinit v krizi a jak by tato rozhodnutí mohla eskalovat:



    Zdroj a diagram v angličtině zde


    Analýza role Estonska se scénářem možného průběhu vyšla v době, kdy vyšla tato zpráva: „Rusko má v úmyslu ověřit legalitu uznání nezávislosti pobaltských států“. Ve textu se píše:


    Kancelář ruského Generálního prokurátora začala kontrolovat právoplatnost uznání nezávislosti pobaltských republik ze strany Státní rady SSSR v roce 1991. Předtím odpovídající žádost Úřadu zaslala skupina poslanců Státní dumy.  „Interfax“ cituje z vlastního zdroje, podle kterého rozhodnutí právně uznat nezávislost pobaltských států „je chybné vzhledem k tomu, že bylo přijato protiústavním orgánem.“ Podle jeho názoru, odpověď na tuto otázku bude analogická s otázkou Krymu. Nicméně se domnívá, že tentokrát bude odpověď Generálního prokurátora vyžadovat mnohem větší zvážení. „Prohlásit nezákonnými tato či  jiná osudová rozhodnutí, může znamenat zajít příliš daleko – až do problému legitimity tvorby SSSR a dalších zemí“ – řekl zdroj. Proto, řekl, přijímání těchto rozhodnutí na popud poslanců, „by mělo brát v úvahu nejen právní, ale i politický aspekt nastolených otázek.“


    V posledních letech se v Pobaltských zemích zvýšily obavy z možné ruské agrese. V tomto ohledu, Litva, Lotyšsko a Estonsko nedávno vyzvaly k trvalé přítomnosti sil NATO na svém území.


    Již dříve „Interfax“ hlásil, že kancelář Generálního prokurátora Ruské federace oznámila nelegální převod Krymu Ukrajině v roce 1954. „Rozhodnutí Nejvyššího sovětu SSSR a převod krymské oblasti Ukrajinské SSR v roce 1954 nesplňovaly základní zákon (ústavu) SSSR“ – říká se v tehdejší odpovědi na dotaz vůdce „Spravedlivého Ruska“ Sergeje Mironova.


    Zdroj: zde


    Jestli Rusko skutečně chce projednávat platnost nezávislosti Pobaltských států, podle uvedeného zdroje s tím přišlo až v červnu letošního roku, tzn. téměř rok a půl od začátku dění na Ukrajině a po intenzivních provokacích ke vtažení do války, kterou USA tolik potřebují. Nemluvě o stěhování základen NATO téměř až do Moskvy a o všech cvičeních NATO v blízkosti ruských hranic. Děním na Ukrajině (a oddělením Krymu, kterým Rusko řeklo „dost“) , se hledají záminky k válce tu sestřeleným Boeingem, tu přes Moldávií a zdá se, že nově i Estonskem. A vojenská cvičení NATO s demonstrativními průjezdy amerických vojsk Evropou, cestujících na cvičení k ruským hranicím (!), neberou konce. A to nehovořím o Blízkém východě, který považuji za největší ohnisko možné války NATO s Ruskem. Zbývá jen věřit, že Rusko všechny provokace i nadále ustojí a veškeré agresi se i bez války ubrání .


    – Pozorovatelka –   15.8.2015



    Stáhněte si článek v PDF

    Zpět Zdroj Vytisknout Zdroj
    Nahoru ↑