Ačkoliv byla transparentnost příčinou jeho vítězství v prezidentských volbách, tak se prezident Obama široce vyhýbá veřejným oznamováním o rozpočtu na obranu. Nicméně, došlo na vyhrazenou částku pro vládní špionážní organizace, díky Freedom of Information act víme, že potřebují takzvaný černý rozpočet, a právě ten je v rostoucí míře dotován daňovými poplatníky. CIA a NSA sami získali 52,6 miliard dolarů během financování v roce 2013, zatímco Sektor obrany na černo operoval s rozpočtem pro tajné vojenské projekty, které daný rozpočet převyšovaly. Odhadem činí asi 58,7 miliard pro fiskální rok 2015.

Co je černý rozpočet? Oficiálně, je to vyhrazená částka armády pro špionážní satelity, bombardéry stealth, radary, drony a nová odposlouchávací zařízení.

Nicméně, větší zájem může budit tajný plný prostor černého rozpočtu, podle analytičky Catherine Austin Fitts zachází mnohem dál za zmíněnou vyhrazenou částku. Založeno na jejím výzkumu, důkazy nalezneme v její publikaci Co se stalo s černým rozpočtem? Fittsová usuzuje, že během poslední dekády globální finanční elity učinily systém, který vydělává armádnímu rozpočtu, imunní vůči auditu. Je to protože skutečný černý rozpočet zahrnuje peníze získané skupinami skrze obchod s narkotiky a jinými finančními nekalostmi.

Výsledkem tohoto, geopoliticky sankciovaného praní peněz je Housing and Urban Development a další agentury, které používají pro obchod s drogami. Podle Fittsové celé schéma dovoluje nejméně 85% amerického federálního rozpočtu učinit imunní vůči auditu.

Fittsová se tímto výzkumem zabývá od roku 2001, kdy začala věřit, že finanční coup d’etat byl v plném proudu. Konkrétně, zaznamenala, že banky, korporace a investoři konají v každém světovém regionu, jako by to byla součást světové krádeže, pomocí níž jsou vysávány kapitály ze všech zemí. Měla pravdu.

Jak Fittsová tvrdí,

pracovala jako asistentka Secretary of Housing v americkém Department of Housing and Urban development (HUD) v USA, kde dohlížela na miliardy ve vládních investicích v amerických obcích. … Později jsem zjistila, že vládní kontraktor vedoucí válku v drogové strategii, v rámci americké pomoci Peru, Kolumbie a Bolívie byly stejnými kontraktory, podporující management HUD a prosazení jejich zájmů. Washingtonská Wall street hra byla hrou světovou. Venkovské ženy Latinské Ameriky byly proti stejným finančním pirátům a byznys modelům, jako lidé na jihu Los Angeles, Západní Philadephie, Baltimoru a Jižního Bronxu. 

Toto je jen část mnohem širšího schématu. Touto dobou je tato machinace daleko lépe provozována díky Světové obchodní organizaci, Světové bance a Mezinárodnímu měnovému fondu, které primárně fungují jako nástroje korporačních sil a ke kontrole národních infrastruktur, tedy jejich investičních mechanismů. Například primárním účelem Světové banky bylo šikanování rozvojových zemí prostřednictvím půjček na investice v infrastruktuře, které tyto země oškubaly o miliardy dolarů, zatímco permanentně zadlužovali dlužící národy. Ale jak to přesně chodí ve Světové bance, co se týče těchto procesů?

John Perkins napsal o tomto paradigmatu knihu, Doznání ekonomického vraha. Během 70. let Perkins pracoval pro mezinárodní strojírenskou firmu, Chas T. Main, jako ekonomický vrah. Řekl, že operace Světové banky nejsou ničím jiným, než čistá ekonomická kolonizace jménem silných korporací a bank, které využívají vládu USA jako prostředek.

V jeho knize, Perkins diskutuje s Josefem Stiglitzem, Vrchním ekonomem Světové banky v letech 1997 – 2000. Stiglitz popsal čtyř krokový plán k napálení rozvojových zemí, aby se staly dlužníky.

Krok jedna, podle Stiglitze, přesvědčit národ privatizovat státní průmysl. Krok dva použít obchodní osvobození kapitálu, které vede k náhlému přílivu spekulativních investičních peněz,  které vyčerpávají státní rezervy a hodnotu majetku, zatímco odpalují širokou škálu nárazů jménem MMF. Krok třetí, Stiglitz říká, že oceňování podle trhu, což znamení zvyšování cen jídla, vody, zemního plynu. To vede ke kroku tři a půl, hrozby MMF. Příklady tohoto jednání mohou být viděny v Indonésii, Bolívii, Ekvádoru a dalších zemích, kde akce MMF způsobily finanční zmatky a sociální sváry.

Krok čtvrtý, samozřejmě volný obchod, kde jsou všechny bariéry vůči lokálnímu vykořisťování padají.

Toto je spojení mezi černým rozpočtem USA a miliardami dolarů mezinárodního investičního podvodného systému. Naše vláda, bankovní kartely a korporace, vyvinuly rafinovaný systém, aby vymýtily schopnost auditu rozpočtů. Ale stále nám nemohou zabránit odhalovat jejich akce a naše rostoucí uvědomění.

Zdroj: