Noviny píšou o třech táborech uvnitř NATO: jestřábi, holubi a pštrosi. Jestřábi jsou státy aliance, jež mají za to, že je třeba nejen dosáhnout navrácení kontroly Ukrajiny nad územím Donbasu a Krymem, ale také „zasadit Rusku takový mocný úder, aby v budoucnu nemohlo ohrozit nikoho ze svých sousedů.“ List neuvádí země, které zařazuje do jestřábů, ale cituje nejmenovaného analytika blízkého k polské vládě.Země holubi si podle novin přejí dosažení mírového urovnání mezi Ruskem a Ukrajinou. Jsou to státy, které by souhlasily se stažením ruských vojsk na pozice před 24. únorem a statutem Krymu, DLR a LLR. V tomto kontextu se uvádí názor nejmenované úřední osoby z jedné skandinávské země, která prohlásila, že „tato dohoda by nebyla spravedlivá, ale praktická".Do pštrosů zařadil list The Sunday Times členy NATO, jež se víc soustředí na vnitřní problémy. Tyto země podporují dokumenty aliance, ale ve větší míře „pátrají po cestách nejmenšího odporu". Do skupiny pštrosů dal list státy jižní Evropy.Na závěr noviny píšou, že absence shody v zemích NATO byla příčinou ztroskotání plánu na rozmístění menších kontingentů vojsk NATO ve městech na západě Ukrajiny, daleko od fronty, za účelem zadržování raketových útoků.Rusko zahájilo speciální vojenskou operaci na Ukrajině 24. února. Prezident Vladimir Putin označil za její cíl „ochranu lidí, jež byli osm let vystaveni zneužívání, genocidě ze strany kyjevského režimu". Za tímto účelem se podle jeho slov plánuje „demilitarizace a denacifikace Ukrajiny", pohnání k soudu všech válečných zločinců odpovědných za „krvavé zločiny proti civilistům“ na Donbasu.