Co, pro všechno na světě, to tam provádějí v tom CERNu? Pohrávají si tam snad výzkumníci se silami, které snad ani nechápou? Promluvím si s vámi v tomto článku o některých věcech, které jsou hluboce znepokojující. Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) se zabývá tím, že záměrně nechává do sebe narážet částice a to při neuvěřitelně vysokých rychlostech. To zní opravdu nebezpečně, myslíte?
S tímto názorem tu nejste sami. Z celého světa se hlásí vědci s varováními. Obávají se bizarních experimentů, které se konají ve Švýcarsku v místě CERNu, kde by mohlo dojít k otevření černé díry, zničení celé planety, nebo otevření portálu do jiné dimenze. Tyto obavy nebyly brány vážně, místo toho vědci z CERNu dál pokračují. Nechávají stále více a více částic kolidovat a to při stále pošetilejších rychlostech.
Nedávno jsem se setkal s Bradem Scottem, který vysvětlil strašlivé zemětřesení, které zasáhlo 25. dubna Nepál a časově se shodovalo s některými velmi neobvyklými aktivitami v Large Hadron Collideru (LHC)- Velký hadronový urychlovač (srážeč) částic. Tato teorie byla pro mě úplně nová, a protože jsem skeptický od přírody, rozhodl jsem se záležitost nejprve prozkoumat, než bych tomu začal věřit. Mezitím vím, že to je velmi, velmi těžké vyvodit konečné a nevyvratitelné závěry v této věci. Podívejte se na toto video a můžete si vytvořit svůj vlastní úsudek.
O jednom jsem ale úplně a pevně přesvědčen, že aktivity CERNu dávají příčinu k hlubokému znepokojení. Ale dříve, než se budeme dále zabývat tímto tématem, zde jsou některé docela dobré základní informace o Large Hadron Collider z on-line encyklopedie Wikipedia.
Mezitím, po delší přestavbě, se znovu konají pokusy a počet částic, které budou kolidovat, bude i nadále stoupat.
Je to opravdu dobrý nápad, zvyšovat tak intenzivně počet kolizí? Zde je výňatek z novější tiskové zprávy, ve které jsou uvedeny některé konkrétní technické detaily:
„Stejně jako jakýkoliv nový stroj, který se tlačí dopředu na své „místo na slunci“, dostávají provozovatelé LHC každý den nové výzvy. Od počátku druhého rozjezdu byla postupně zvýšena intenzita LHC paprsků, které byly odeslány v opačných směrech rychlostí blížící se rychlosti světla do 27 kilometrů dlouhého kruhového tunelu. Při předchozím rekordu pracoval LHC s paprsky, které se skládaly z až 476 balíků se 100 miliardami protonů a u kterých docházelo ke kolizím každých 50 nanosekund. V následujících dnech se bude intenzita dále zvyšovat, přičemž rytmus bude zvýšen na 25 nanosekund. Po plánované technické přestávce na začátku září, budout ýmy schopny ještě zvýšit počet balíků. Cílem je dosáhnout do konce roku více než 2000 balíků v paprsku.
Během fáze, ve které byl hardware uveden do provozu, jsme se naučili, jak velmi opatrně zacházet s obrovskou energií, která je uložena v magnetech. S uvedením paprsku do provozu se nyní musíme učit krok za krokem energii paprsku ukládat a s ní pracovat „, řekl Frédérick Bordry, ředitel CERNu pro urychlovače. Naším cílem pro rok 2015 je dosáhnout pro LHC nominálního výkonu 13TeV, abychom pak tento potenciál mohli využít od roku 2016 do roku 2018. „
Při plném zatížení je Large Hadron Collider schopen nechat srazit miliardu protonů za sekundu – téměř nepředstavitelné množství. Čeho přesně se snaží vědci tím dosáhnout? Pokud budete číst to, co je o LHC napsáno v mainstreamu, jde v první řadě o podlé výzkumné záměry, které zdánlivě vůbec nelze odůvodnit investicí všeho toho času, úsilí a peněz. Je možné, že vedení CERNu ve skutečnosti plánuje úplně jiné věci?
Vedoucím CERNu je fyzik Sergio Bertolucci a on vysvětlil, že LHC bude pravděpodobně dána možnost vytvořit „dveře“, které povedou do „další dimenze“. Jak řekl, možná by mohlo něco přijít těmito dveřmi nebo „my pošleme něco ven„:
„Vysoce postavený pracovník Large Hadron Collider (LHC) řekl, že obrovský stroj bude pravděpodobně vytvářet či odkrývat dosud nepředstavitelné vědecké jevy, neznámé neznámé , jako je další dimenze.
Možná, že něco přijde těmito dveřmi nebo my pošleme něco přes ně, „řekl Sergio Bertolucci tento týden na ústředí CERNu novinářům. Bertolucci je vědecký ředitel CERNu. „
Proč by někdo chtěl vytvořit portál do jiné dimenze, pokud vůbec neví, co za ním je?! Nebo přeci jen ví? Jiní známí badatelé rovněž vyjádřili obavy, co všechno by se mohlo v CERNu přihodit.
„Boží částečka“, která podle názoru vědy nechala vytvořit svět, mohla by ho také zase ukončit, říká Stephen Hawking.
Takzvaná higgs-částice má tu znepokojující vlastnost, že při extrémně velkých množstvích energie se stává nestabilní. Mohla by se z toho stát černá díra, která vyvolá zhroucení vesmíru, varoval legendární britský fyzik ve své nové knize Starmus, jak napsal Daily Express.
Mohlo by se to přihodit kdykoliv a my bychom byli překvapeni, “ píše Hawking v knize.“
Jiní kladou otázky spíše filosofické povahy. Proč například logo pro CERN obsahuje „666″?
A proč stojí přímo před hlavním sídlem CERNu socha hinduistického boha Šivy (přezdívaného „Ničitel“)? V tomto videu na YouTube Jim Staley odkazuje na tyto věci, jakož i na skutečnost, že LHC byl postaven na místě, kde za časů Římanů stálo město zasvěcené „Apollónovi“ ? Mohu vám toto 13-minutové video pouze naléhavě klást na srdce.
Co si máme o tom všem myslet? Břídilství evropských výzkumných pracovníků, – vědomé či nevědomé – s některými velmi temnými silami kolem? Doufejme, že nedostaneme brzy objasňující odpověď na tuto otázku, protože je možné, že ta odpověď se nám nebude líbit.
A samozřejmě vědecká společnost s tím nekončí. V současné době existují plány, v roce 2026 mít připraven k nasazení ještě větší urychlovač částic:
„Fyzici doufají, že budou stavěny ještě větší urychlovače částic ke spouštění kolizí, které budou ještě bohatší na energii než LHC.Slibují si od toho, že tímto způsobem objeví nové částice a tím vynaleznou lepší pochopení temné hmoty. Navrhovaný International Linear Collider by byl například delší než 30 kilometrů a nebyl by jako LHC a jiné urychlovače částic na již známém designu tvaru prstence, spíše by tady měly být postaveny dva urychlovače čelně proti sobě. Projekt je stále ve fázi plánování, ale mohl by být postaven v Japonsku. Výzkumníci doufají, že do provozu bude uveden v roce 2026. „
Já sám také nemám na všechno odpověď, ale doufám, že jsem tímto článkem některé velmi důležité otázky nadhodil.
Autor: Michael Snyder