17. září 2015 – den D pro ceny ropy. Rubl se připravuje na ropný šok. Rusko chce stavět plynovod, Evropa nemá zájem

Realizace plynovodu Turkish stream, který má vést z Ruska do Turecka a odtud přes Řecko do jižní Evropy, stagnovala z důvodu nesestavení turecké vlády a očekávání nových voleb a z důvodu nejasností kolem výše slevy, kterou Turecko požadovalo – v únoru bylo dohodnuto 10,25% na přepravu 28-30 miliard krychlových metrů plynu. Dnes bylo oznámeno, že evropské země Maďarsko, Srbsko, Makedonie a Řecko diskutují možnost rozšíření plynovodu i do Rakouska. Pokud by byla podepsána dohoda, v roce 2019 by byla zahájena přeprava až 27 miliard krychlových metrů, v budoucnu by plynovodem mohlo procházet až 63 miliard krychlových metrů. Turecko dnes mělo poslat ruské straně návrh dohody, ve které upřesňuje návrhy na výstavbu (zde).

Oficiální zástupce Evropské komise se k dohodě vyjádřil, že plynovod Turkish stream není prioritou pro země jihovýchodní Evropy. „S ohledem na bezpečnost dodávek plynu do jihovýchodní Evropy není projekt „Tesla“ (pozn.: odbočka z Turecka do jižní Evropy) prioritou (zde).

Svět čeká na 17. září

Dne 17. září 2015 světový trh s ropou projde těžkou zkoušku. To si myslí analytici Citigroup, a i když pravděpodobnost scénáře nepovažují za příliš velkou, doporučují opatrnost v obchodech s ropou. Dne 17. září bude FED opět rozhodovat  o zvýšení úrokových sazeb a ve stejný den bude americký Kongres rozhodovat o dohodě  s Íránem o íránském jaderném programu. Avšak protože pokles cen ropy se za poslední rok téměř zdvojnásobil, je nepravděpodobné, že na trhu dnes existuje mnoho investorů, ochotných lehkomyslně investovat do ropných aktiv v očekávání těchto událostí, proto varování analytiků může být zbytečné. Také se může stát, že 17. září bude zcela obyčejným dnem, přesto analytici radí neignorovat obě události.

Prozatímní dohoda o zrušení sankcí Íránu již snížila ceny ropy na trhu s tím výsledkem, že ropa klesla na šestileté minimum kvůli obavám z globálního přebytku na trzích. Vzhledem k problémům v Asii zároveň poptávka neroste  a celkový objem produkce ve Spojených státech a v zemích OPEC může dosahovat v příštích měsících maxima.

Po návratu íránské ropy na trhy, ke kterému by mohlo dojít za 3 měsíce po schválení dohody americkým Kongresem, mohou ceny ropy dále klesat. Republikáni  vyjádřili snahu hlasovat proti dohodě, ale jejich hlasy nebudou stačit, aby obešly veto prezidenta Baracka Obamy, který už slíbil, že v případě, že americký Kongres by se snažil dohodu neschválit, okamžitě právo veta využije (zde).

Rubl očekává ropný šok, Ruská banka vydala zprávu

Rusko se připravuje na další šok, který může rozhodnutí FEDu a schválení dohody s Íránem způsobit rublu. Rubl od července, kdy byla dohoda ujednána a kdy se ropa pohybuje pod 50 dolary za barel, spadl o téměř 10 rublů vůči dolaru a stejně tak vůči euru. Dnes se poprvé dostal na hranici 66 rublů za dolar (zde) a dnešní předpověď Morgan Stanley (zde), že ropa se začátkem příštího roku dostane na 30 dolarů za barel, nevěstí pro rubl nic dobrého. O tomtéž hovoří i prezident Kazachstánu Nazarbajev, který vyzývá připravit se na cenu ropy 30-40 dolarů za barel (zde) a v reakci na to Kazachstán ve velkém nakupuje valuty (zde).

„Velikost ropného šoku, který zažívá ruská ekonomika, se ukázala být velmi velká,“ – říká se ve zprávě,kterou vydala Centrální banka Ruska. Za dobu do konce roku 2014 cena ropy Ural klesla o 60%. Po šestiměsíčním udržování ceny nad $ 50 za barel se  v srpnu 2015 vrátila na úroveň z konce roku 2014. Návrat na předchozí úroveň CB neočekává.

V souvislosti s „tak silným šokem příjmů z ropy“ ruská ekonomika nemůže zůstat v rovnováze se stejnými parametry spotřeby a investic. Přechod ekonomiky k nové rovnováze nastane přes oslabení nominálního kurzu rublu, uvádí se ve zprávě. Podle centrální banky, rubl za leden 2014 – červenec 2015 oslabila vůči dolaru o 42%.

Teoreticky, negativní vliv nižších cen ropy na HDP by mohl být plně kompenzován růstem domácí poptávky po zboží a zvýšením zahraniční poptávky. Nicméně, v praxi je restrukturalizace spojena se ztrátou produkce, varuje regulátor. Podle odhadů centrální banky, do dvou let po ropném šoku a uzavřených zahraničních trzích, by mohl ruský HDP klesnout celkem o 4.2-4.8%.  V roce 2017 se ekonomika vrátí k růstu o 1,5% za rok, předpovídá banka Ruska (zde).

A poslední zajímavost: Luhanská republika od 1. září přechází na rubl (zde).

Související: zde

– Pozorovatelka –     19.8.2015