V době od 30. listopadu do 11. prosince 2015 se v Paříži ve Francii sejde konsorcium světových „vůdců“ ze 190 zemí v rámci Konference OSN o změnách klimatu. Při jaké příležitosti? Vysoce škodlivý neomalthusiánský program „týkající se životního prostředí“, známý jak původním vizionářům, tak i oponentům jako „Agenda 21“, se dožívá věku, kdy může pít alkohol. Tyto  protokoly o „udržitelnosti“byly oficiálně přijaty v roce 1994.

Zároveň je tato Konference OSN v Paříži oslavou Kjótského protokolu a mnohonásobných úspěchů, například COP21/CPM11 představuje jednak 11 let existence nucené regulace emisí, jednak existenci „mezinárodního zákona“ (od roku 2004).

Nicméně účelem těchto oslav je stěží nějaká ceremonie; jak Agendě 21 přibývají roky, tak dozrávají i břemena utiskující ty, kteří žijí pod jejím jhem. Na rozdíl ode všech OSN konferencí o klimatu, které probíhaly od roku 1992, kdy se konala první konference v Riu, a které byly pouhými semináři „globálních vizí“, COP21 má mnohem grandióznější a závaznější ambice, jak uvádí Anglo-American Cambridge University:

Konference OSN o změnách klimatu, COP21 nebo CMP11 se bude konat v Paříži ve Francii v roce 2015. Mezinárodní konference o klimatu bude probíhat od 30. listopadu do 11. prosince 2015. Cílem konference je dosáhnout právně závazné a univerzální dohody o klimatu odsouhlasené všemi národy světa. – Cambridge Interdisciplinary Research on the Environment

Jinými slovy, Agenda 21, verze 2.0 na nás brzy dopadne.

Informace objasňující dopad této „aktualizace“ na svobodné lidstvo nejsou k mání, neboť OSN odhodlaně mlží (možná záměrně, díky současné nechvalné proslulosti „udržitelného rozvoje“), pokud jde o specifikace „závazné a univerzální dohody“, která má být výsledkem konference. Ovšem navzdory upřímným snahám globalismu utajovat opětovné vynoření se neofeudální technokracie nám výzvědné služby otevřených zdrojů mohou poskytnout náhled za pověstnou oponu zakrývající magické triky, které proběhnou na COP21 v prosinci tohoto roku.

Celý svět je (udržitelné) jeviště

Jak se začíná zvedat opona v Aktu 2. Agendy 21, stojí za to si připomenout významné události vypátrané v historii, které vedly k COP21. Pravděpodobně nejrozsáhlejší událostí je výzkum předložený informátorem a aktivistou Georgem Washingtonem Huntem, který se naprosto nečekaně a odvážně infiltroval do pre-Rio plánovací komise na počátku 90. let, jejichž jednání se účastnili takoví „osvícenci“ globalismu jako Maurice Strong a Edmond de Rothschild; všichni byli nahráni Huntem na video záznam.

Výsledné dokumenty z této konference cirkulují ještě méně než Huntovo video. V rámci těchto anglofilních stránek je Světový řád ustanovený Agendou 21 zcela jasně vysvětlen – obzvláště pokud se týká „rozvojového“ světa, hlavně Číny a Indie:

Překlad:

Konference OSN o životním prostředí a rozvoji, jejímž účelem je umožnit širokou veřejnou debatu a vyjádřit podporu pro OSN Earth Summit ´92

Veřejné slyšení na středo-západě týkající se životního prostředí a rozvoje

House Chambers, State Capital

Des Moines, Iowa

22. září 1991

Delegát Indie na na ženevských jednáních UNCED sdělil organizátorům Earth Charter, za podpory vyjednavačů z Číny, Filipín, Čile, Venezuely, Ghany a Malajsie, že „zde nejsme jako prosebníci ani jsme si nepřišli pro pomoc,“ ale jsou požadovány „kompenzační finanční podpory“ méně rozvinutým zemím, jak uvedl 13. září indický tisk. Delegát Chandrashekar Dasgupta se rovněž velmi silně postavil proti svěření zájmů životního prostředí pod pravomoc Rady bezpečnosti OSN a trval na tom, aby „rozvoj“ byl projednáván samostatně a nepřiřadil se pouze vedle životního prostředí. Řekl novinářům, že jak Čína, tak Indie musí souhlasit s řešením těchto otázek ještě před příjezdem na summit v Riu, a rozhodně prohlásil, že bez souhlasu Indie a Číny nebude mít listina cenu ani toho papíru, na kterém bude napsaná.

„Podmínky“ Číny a Indie pro podepsání agendy Rio ´92, které jsou zdokumentovány Konferencí OSN o životním prostředí a rozvoji.

Čína a Indie, které jsou si vědomé celosvětového vlivu svých podpisů (nebo závažnosti jejich nepřítomnosti) na přijetí Agendy 21, sdělily OSN stručně: „Nepřišli jsme pro ´pomoc´(MMF půjčky). Namísto toho se chceme stát součástí západní hry ´celosvětového obchodu´ (obchod moderní doby). Dejte nám kus „koláče bohatství“ (kompenzační finanční podpory) nebo nepodepíšeme.“

Nicméně historie nás informuje, že Čína a Indie podepsaly závazné protokoly v Riu. Uplynulých zhruba 20 let také zcela objasnilo, že anglo-americké vládnoucí skupiny splnily závazky vůči svým bývalým koloniím. Tato „Faustovská smlouva“ obohatila Indii a Čínu, ale za jakou cenu?

Překlad: Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) vydala svou výroční zprávu 16. září, kde prohlašuje, podle BBC, že svobodný volný trh není modelem vhodným pro rozvojové národy. Finance by měly sloužit průmyslu, a nikoliv naopak, a vláda hraje klíčovou roli v určitých sektorech ekonomiky. Půjčky určené přímo na speciální projekty jsou někdy nutné. Rozvojové národy by měly raději vzhlížet k Německu a Japonsku než k USA a Británii jako k příkladům. Zpráva odsuzuje tendenci zavést „anglo-saský“ bankovní systém do rozvojových zemí.

Byla zaplacenou cenou ekonomická autonomie Indie a Číny? Zatímco je jasné, že indický kastovní systém a „státní kapitalistický kolektivismus“ moderní Číny mohou být stěží majáky aktivit „svobodného volného trhu“, jejich rozvoj však v sobě zahrnuje elementy, o kterých zde hovoříme; ve skutečnosti se východní bankovní systémy každodenně rozrůstají podle ideálů a struktury „anglo-saského“ systému, navzdory tomu, že se stále zveřejňuje fasáda nezávislosti. Tato směsice západní struktury s východní identitou v bankovnictví přivede člověka k úvaze o potenciálním kompromisu mezi „prvním“ a „druhým“ světem na UNCED – půjde o poslední pokus o zachování „anglo-saského bankovního systému“.

Překlad: Podniknete nějakou akci nyní, kdy prezident Bush má politické momentum nebo vyčkáte, až budete muset přesvědčovat Ameriku k boji proti stovkám Vietnamů současně? Toto je doba záchrany anglo-saské rasy a jejího nejbáječnějšího stvoření, anglo-saského systému bankovnictví, pojištění a obchodu.

The Asian Infrastructure Investment Bank (neboli AIIB) je skvělým příkladem rozkvětu „východo-anglo“ bankovního modelu. Zatímco někteří o něm doširoka hovoří jako o znamení konce zahnívajícího západního bankovního modelu, neotřesitelná oddanost AIIB vůči Agendě 21 nutí člověka k uvažování nad tím, zda AIIB je nebo není skutečnou autonomní entitou, nebo spíše čínskou realizací loutkového stylu podle vzoru Asian Development Bank nebo Development Bank of  Latin America, což byly požadavky v Riu ´92:

Překlad: MANILA – „Asian Development Bank (ADB) se sídlem v Manile se těší na úzkou spolupráci s Asian Infrastructure Investment Bank (AIIB),“ prohlásil  generální ředitel oddělení pro strategii a činnost ADB v exkluzivním interview s Xinhuem v nedávné době.

Bhushan prohlásil, že ADB je ochotná spolupracovat s AIIB na možném spolu-financování některých projektů.

K vybudování „štíhlé, čisté a zelené“ AIIB se vyjádřil Jin, že Čína převezme některé „dobré zkušenosti“ od existujících multilaterálních finančních institucí, jmenovitě od World Bank a ADB.

„Ale mezitím budeme sami usilovat o zlepšení a inovaci managementu nové banky,“ řekl Jin.

Jin Liqun, hlavní sekretář multilaterálního dočasného sekretariátu banky, toto říká Xinhuaovi na téma AIIB. Převzato z  China Daily a Reuters.

Zdá se, že AIIB neplánuje pouze investovat do „zelených“ projektů infrastruktury, ale bude tak činit ve spolupráci s globalistickou World Bank a ADB, které byly obě zřízeny západem po devastacích 2. světové války. Jak Christine Lagarde, tak MMF prohlašují, že by byli„nadšeni“ partnerstvím s AIIB. Je toto nový bankovní a finanční systém, který měl na mysli Edmond Rothschild, když se odvolával na „Marshallův plán pro druhý svět“ ve vztahu k Agendě 21, jak je zachyceno v Huntově záznamu? Je toto důvod, proč by „rozvojové země měly vzhlížet k Německu a Japonsku,“ zemím znovu vybudovaným za finanční podpory World Bank, kvůli jejich modelům bankovnictví, jak je popsáno v UNCED dokumentu?

Člověk musí pamatovat na to, že Rada OSN pro obchod a rozvoj (United Nations Council on Trade and Development – UNCTAD), uvedená v dokumentu dříve, je ta samá skupina, která je autorem dokumentu „BRICS Development Bank – Sen se stává skutečností?“ z března 2014, který oznamuje vznik BRICS New Development Bank jakožto globální síly „udržitelného rozvoje“ a horlivého partnera v Agendě 21:

Překlad:

Výtažek

Vůdci BRICS schválili vytvoření nové banky pro rozvoj, která by financovala dlouhodobé investmenty v infrastruktuře a udržitelnější rozvoj. Tato zpráva předkládá rozsah nesplněných potřeb v těchto oblastech v rozvojových a nově vznikajících ekonomikách. Následně odhaduje pravděpodobnou úroveň půjček, které by tato nová banka pro rozvoj mohla poskytnout, za různých předpokladů. Objasňuje komplementární roli, kterou by taková banka hrála vedle existujících bank pro rozvoj, a poukazuje na její význam pro zvýšení vlivu BRICS a dalších rozvojových zemí v architektuře mezinárodního rozvoje.

BRICS prosazuje „samostatné jednání o rozvoji“, jak je požadováno v dokumentaci UNCED.

V důsledku toho se objevuje jistý postup v průběhu událostí – „nově příchozí do obchodního bloku“ a s nimi spojené banky jdou, všeobecně, bok po boku s Agendou 21 a multipolární technokratickou elitou, které reprezentují. Od udržitelného bankovnictví k burzám s kovy, zdá se, že infrastruktura nutná pro vynoření se světového řádu je připravená již před COP21, s výjimkou nejméně jednoho klíčového elementu : Globální podvod s uhlíkovým kreditem.

Pokračování v druhé části…

Zdroj: http://www.activistpost.com/2015/08/this-december-agenda-21-is-getting-an-update.html