Makedonie vyhlásila ve čtvrtek na severu a jihu země mimořádný stav a současně uzavřela část hranic s Řeckem. Plánuje nasazení armády. Vláda ve Skopje vysvětluje mimořádná opatření krizovou situací, kdy země přestává zvládat masivní příliv migrantů. „Očekáváme, že zapojení armády přinese výsledky – zvýší se bezpečnost našeho obyvatelstva ve dvou (příhraničních) regionech a bude možné pečlivěji přistupovat k lidem, kteří budou mít zájem požádat o azyl,“ uvedl mluvčí ministerstva vnitra Ivo Kovecki.

Makedonská policie také zablokovala klíčovou dopravní tepnu mezi Makedonií a Řeckem, čímž znemožnila tisícům uprchlíků překročit hranice do Makedonie.

O místa ve vlacích, které míří do Srbska, je rvačka

Na tisíc migrantů a uprchlíků se soustředilo v zemi nikoho mezi Řeckem a Makedonií poblíž nádraží, odkud jezdí vlaky do Srbska. Zablokovala je makedonská policie, která pouští jen menší skupiny, aby se připojily k další tisícovce uprchlíků na stanici Gevgelija, kteří čekají, až se dostanou do některého ze sporadicky jezdících vlaků.

Opatření má snížit nápor běženců ve městě Gevgelija, kde nocují pod širým nebem. Na nádraží se uprchlíci snaží všemi způsoby dostat do vagónů. Makedonie přistoupila k zavedení těchto opatření poté, co Řecko převezlo 2440 migrantů z ostrova Kos do Pirea, odkud míří do Madekonie.

Kritika OSN

„Podle toho, jak bude Řecko používat lodě k odlehčení situace na ostrově, se dočasně zvýší nápor tady,“ uvedla Alexandra Krauseová z kanceláře OSN pro uprchlíky (UNHCR) ve Skopje.Makedonskou vládu kritizovala za to, že se na vlnu uprchlíků nepřipravila a nezajistila adekvátní ubytovací kapacity. Nyní do země denně dorazí 1500 až 2000 běženců, dvakrát více než před týdnem. Ještě v květnu to byly dvě stovky. K jejich ubytování se ale dál používá jen nouzové přístřeší pro 165 lidí, které UNHCR postavila na pozemku u policejní stanice v Gevgeliji.

„Tady je to tvrdé. Má žena je v osmém měsíci těhotenství. Nemůžeme spát, nemůžeme jíst,“ popsal situaci agentuře Reuters Hassam Alali, který utekl ze syrského Halabu. V sousedním Srbsku už premiér Aleksandar Vučić řekl, že by úřady měly zřídit dočasný tábor u Bělehradu. Přes Srbsko pokračují uprchlíci do Maďarska a dál na sever do Německa nebo do Skandinávie. Zdroj: novinky cz , ve kterém stejně jako ve všech mainstreaových médiích nechybí emocionální obrázek:

                                                Běženci s měsíčním miminkem na cestě do Srbska

Město Gevgelia na jižní hranici Makedonie:

Řecko, ostrov Kos:

To jsou videa z posledních dnů. Za dobu letních měsíců, kdy se přistěhovalecká vlna rozlila do nezvladatelných rozměrů, jsme podobná videa viděli z Maďarska, ale také z francouzského Calais, zde jedno další z 20.8.2015:

Dokonce i Anegela Merkelová už prohlásila, že mnohem větším problémem pro Evropu, než řecká dluhová krize, je situace s migranty: „Kancléřka Angela Merkelová i její ministr vnitra Thomas de Maizière upozorňují, že řešení bude náročnější než řecká krize a že se na něm budou muset nějak podílet všechny členské státy EU“ (více). EU a členské státy očividně situaci nezvládají, denně řeší, jak zapojit policii a armádu, přesto dál udržují „sluníčkovou“ politiku „multi-kulti“, kterou prostě přijali na přání USA.

„Elita“ českého národa, jak se nazývají čeští vědci, považujíc své mozky za jediné soudné a promlouvajíc jimi k „plebsu“, i v této vyhrocené situaci vydala petici na podporu migrační politiky. Ta si už vyloužila spoustu kritiky, ale mě nejvíce zaujala polemika, ze které část cituji a která vyšla pod názvem:

Uprchlíci probudili akademiky?

Pozorně jsem přečetl petici našich akademiků k uprchlíkům. Obecně dobré, konkrétně mám rozpaky. Dovolím si se vší upřímností vyjádřit formou stručných poznámek k moderému (akademickému) textu:

„Jsme vědci a vědkyně, akademici a akademičky, výzkumní pracovníci, studenti a studentky vědeckých oborů, lidé, jejichž základní schopností i hodnotou by mělo být kritické myšlení, schopnost nazírat problémy nezaujatě, pracovat s informacemi, rozeznat fakta od hypotéz a nedopouštět se manipulací.“

K tomu: Skvělé. Dlouho jsem čekal, než se tento profesní typ ke své zodpovědnosti přihlásí. Konečně. Doufám, že od nynějška to bude ke všem kriticky významným otázkám současnosti. Že“vědci a vědkyně, akademici a akademičky, výzkumní pracovníci, studenti a studentky vědeckých oborů“ (stručně budu používat pojem „akademici“) nebudou „za bukem“ a budou používat kritické myšlení.

„Jsme znepokojeni prudkým nárůstem xenofobních nálad ve společnosti a aktivitou extremistických skupin, které nemají dostatečnou protiváhu. Radikalizace společnosti skrze strach je podle nás jedno z největších nebezpečí, které nám v souvislosti s imigrační krizí hrozí. Toto téma musí být předmětem diskuze, ta však musí být vedena s chladnou hlavou a na základě faktů.“

K tomu: Rovněž skvělé. Především je třeba odpovědět na otázku, proč mají normální či obyčejní lidé (jak se to říká) strach? Mají ten strach zbytečně, nebo to má i nějaké jiné příčiny? Co na to akademici, lidé kritického myšlení?

„Cílem této výzvy není zlehčovat skutečná rizika plynoucí z imigrace. Cílem této výzvy není agitovat za konkrétní kroky ve vztahu k uprchlíkům. Cílem této výzvy je důrazně se vymezit proti tomu, jakým způsobem je v naší zemi rozdmýchávána a všeobecně tolerována etnická a náboženská nesnášenlivost – dopřáváním sluchu extremistickým hnutím, šířením překroucených i zcela lživých zpráv, které posilují paniku, jež ve výsledku vede k dehumanizaci lidí v nouzi, diskriminaci i k násilí z nenávisti. Vadí nám, že politici a média, místo toho aby prokázali charakter a zodpovědnost, často mlčí a dávají tak šíření strachu a nenávisti prostor, a mnohdy se ho dokonce aktivně účastní v honbě za sledovaností či popularitou.“

K tomu: Fajn. Celkem souhlas. Chtělo by to ovšem aspoň něco stručně o tom, jaká „skutečná rizika plynoucí z imigrace“ hrozí. Proč o tom nikde není ani slovo? To má normální či obyčejné lidí (neakademiky) uklidnit?… A jinak – no přece známe naše „politiky a média“. To je poprvé, co selhávají?

Doporučuji k přečtení celý text zde.

Máme podporovat přistěhovaleckou politiku nebo ne?

Obyčejný člověk, tedy ten, který nesedí v Bruselu ani v české vládě a který už ani náhodou nedosahuje myšlení akademické elity, tak ten aby v to měl guláš. Slitovat se nad lidmi, ženami, matkami, dětmi, starci, ale též nad spoustou zdatných mladíků, kteří utíkají před válkou a přemýšlet humánně a vítat je? Anebo si, když už ne nad videí, ukazujícími nárůst konfliktů a nezvladatelnost situace, tak přinejmenším nad informacemi, že členské země zapojí proti migrantům policii a armádu, zapochybovat, jestli se naopak neděje něco nehumánního vůči Evropanům, když jsou ozbrojené složky aktivovány k jejich obraně. Nebo ať mi někdo vysvětlí, proč čeští (nejen) politici a nejlepší mozky země vyzývají lidi k přijetí politiky, když ta má za následek, že česká vláda posílí ochranu hranic 2600 vojáky a ministr Babiš na ní přednostně vyčlení finanční prostředky (zde) …

Selský rozum mi říká, že nevím, kam se všichni ti lidé do Evropy vejdou. Dále mi selský rozum nebere argument, že migranti mají zachránit vymírání Evropy, když zároveň EU nejen že nedělá nic pro zvýšení porodnosti v Evropě, ale především dělá vše pro likvidaci rodin. A za další – v UK žije už čtvrtá generace přistěhovalců, která se dosud nenaučila anglický jazyk, tak o jakém začleňování je řeč?

A selský rozum mi říká, že pravdu možná ukazuje video, které bylo v Česku na tn.cz prezentováno jako „utajené“ a ze kterého je možná zřejmý jediný účel přistěhovalecké politiky, a to rozklad Evropy (a ta 3. válka, ke které má dojít mezi křesťany a muslimy?):

Na závěr – bez zajímavosti není ani tato zpráva: zde

-Pozorovatelka-   21.8.2015