Nejbohatší světa ztratili za týden 182 miliard dolarů – kvůli Číně. Dolar po výprasku, Soros věří zlatu. Měnová válka, Čína a Kazachstán na straně rublu

Světových 400 nejbohatších lidí přišlo tento týden o 182.000.000.000 $ v důsledku ekonomických dat z Číny. Týdenní ztráty miliardářů podle Bloomberg indexu, což je skupina, která zahrnuje Warren Buffetta a Glencore PLC Ivan Glasenberg, byly největší od sledování v září 2014. „Pro ně je to jen procento, i když sto osmdesát dvě miliardy $ je velké číslo,“ řekl John Collins, ředitel investičního poradenství při Aspiriant, které miliardáře sleduje (zde).

Když Čína tři dny po sobě devalvovala juan, světové burzy spadly do červených čísel a nejvíce to pocítil americký dolar. Čína byla obviňována ze zahájení měnové války, investoři to však také četli jako zprávu, že čínský ekonomický růst se propadá. A protože od čínského růstu se m.j. odvíjejí ceny ropy, začala se její cena propadat ještě více než poté, kdy její cena klesá dosažením dohody s Íránem (a tedy v očekávání íránských dodávek ropy na trhy poté, co mu bude ukončeno embargo). Nízké ceny ropy jsou jedním z hlavních prostředků, kterými Západ likviduje Rusko (úspěšnost se poprvé ukázala v rozpadu SSSR) a od července se skutečně děje to, že nízké ceny ropy znehodnocují ruský rubl vůči dolaru, dnes je kurz na hranici 70 rublů za dolar.

Rusko se připravuje na velký ropný šok a na den „D“ 17. září, což je den, kdy bude americký Kongres schvalovat dohodu s Íránem a zároveň FED bude projednávat dlouho očekávané navýšení úrokových sazeb, (na což svět čeká tak dlouho, že pouhá zmínka že k tomu dojde poslala dolar k růstu vedle cen ropy a poklesu cen zlata) a ruská CB v očekávání tohoto šoku vydala zprávu (psala jsem zde).

V jaké skutečné formě je čínská ekonomika, to zřejmě nevědí ani odborníci. Nedávno proběhl útok na čínskou burzu, když bylo záhadně skupováno čínské zlato a výkup skončil až intervencí vlády („náhodou“ hned po těchto výkupech spadla na několik hodin Wall Street a zakrátko na to Čína oficiálně oznámila výši svých zásob zlata a svět byl překvapen, že je to méně, než očekával. Ale řekla Čína pravdu? Mezitím pokračoval řízený pokles cen ropy a zlata, čímž docházelo k posilování dolaru na jedné straně a ke znehodnocování rublu a zlatých rezerv jak Ruska tak Číny na straně druhé.

V té době jsem publikovala článek Zlato a ropa na minimech jako umíráček dolaru, který je v základu o tom, že Rusko nemá tak velké zásoby zlata, aby mohlo ovlivňovat jeho světové ceny (a tím ceny ropy a hodnotu rublu), ale kdo takové zásoby má, to je Čína!

Zakrátko na to Čína devalvovala juan a než se svět stačil vzpamatovat z překvapení, devalvovala jej tři dny po sobě – viz Čína posílá všechny světové burzy do červených čísel a je proto obviňována ze zahájení měnové války:  video zde a na stránce zde, či idnes.

Ruský rubl dál prudce klesá vůči dolaru, cena ropy se už nyní, před 17. zářím, dostává ke 40 dolarům za barel, což pro Rusko nevěstí nic dobrého. Ale k tomu se dějí další věci. Veliký spojenec Ruska, Kazachstán se přidal k Číně a rozhodl devalvovat svojí měnu:

„Kazachstán, země s největší ekonomikou ve Střední Asii a po Rusku druhý největší producente ropy v zemích bývalého Sovětského svazu, se ve čtvrtek důrazně zapojil do celosvětové závodní devalvace oslabením své měny jednou za čtvrtletí. Vláda a Národní banka, tváří v tvář dopadům poklesu cen ropy a kovů (tvoří přibližně 80% vývozu), zrušil obchodní pásmo a přešel na volný systém plovoucího směnného kurzu a řízení inflace.  Po vyhlášení oficiálního směnného kurzu vyskočila kazachstánská měna na 255.26 tenge za dolar vůči cca 188 tenge za dolar předchozí den). Kazašská měna tak klesla o 26% (zde, zde ,zde).

Vzápětí na to přišel Bloomberg se zprávou, že v reakci budou i další země nuceny devalvovat měny a vydal jejich seznam: Těchto jedenáct měn patří mezi žhavé kandidáty na devalvaci. Ale protože dnešní svět je globální, čteme tyto zprávy:

Americký dolar si po výprasku fouká rány, vítězem týdne je zlato a japonský jen

Poku jde o jen, ten dlouhodobě udržuje dolar i za cenu vlastní deflace a v tomto smyslu je to pro dolar pozitivní zpráva. Burzám nerozumím, ale z této citace je zřejmě i laikovi jasné, že dolar nemá důvod k radosti: „Tento týden, respektive jeho druhou polovinu, si americký index S&P 500 jistě za rámeček nedá. Čtvrtek zakončil index dokonce největším jednodenním poklesem od února loňského roku, když odepsal přes 2,1 %. Technicky sice opouštěl formující se wedge a prudší pohyb se dal očekávat, pohyb směrem dolů byl však způsoben zejména dalšími otřesy na čínském akciovém trhu. A v tamním hospodářství. Investoři si možná kladou otázku, o kolik vlastně ta Čína zpomaluje a jaký vliv to bude mít na světovou ekonomiku. V relativním vyjádření to zřejmě velký zásek nebude, chtělo by se říci. Jestli Čína poroste 7 nebo 6 % je přece jedno. Jenže i právě tento drobný rozdíl v dynamice tak obrovského celku může napáchat velké škody“ (zde,zde).

FED se obává dění v Číně

Zpráva, že FED po deseti letech konečně zvýší úrokové sazby,  která kromě nízkých cen ropy a zlata poslala dolar k růstu, se nejen po špatných ukazatelích z americké ekonomiky, ale rovněž po dění v Číně už nezdá být tak optimistická (zde).  

Čína a Indie dál sázejí na zlato, Soros nakupuje zlato

Jestli se ovšem něco v posledních dnech výrazně změnilo, tak je to opětovný vzestup cen zlata po předchozím poklesu.

Během prvních 6 měsíců letošního roku se zvýšila produkce zlata v Číně o 8 % – na 228,7 tuny. Čína si tak upevnila dominantní pozici ve světové těžbě zlata. Austrálie, Rusko a Spojené státy jsou další země s největší těžbou zlata, neboť v roce 2014 bylo v těchto zemích vytěženo 270, 245 a 211 tun zlata. Ještě před 10 lety byla největším producentem zlata na světě Jihoafrická republika – v roce 2004 tam bylo vytěženo 344 tun zlata. Růst produkce zlata v Číně reflektuje růst jeho ceny od roku 2000 a také nárůst spotřeby tohoto kovu ve šperkařství. Investiční zájem o zlato také roste, stejně jako oficiální zlaté rezervy Číny, jejichž nová výše byla nedávno zveřejněna. Také Indie stále nakupuje zlato (zde). Dlouhodobě na zlato sází Soros a další miliardáři (zde).

Když si vše shrneme, devalvací juanu byla spuštěna měnová válka a dodejme, že MMF tento krok Číny vítá a s juanem jako světovou rezervní měnou počítá (zde).

-Pozorovatelka-   22.8.2015