To, že Rusko je vinné genocidou ukrajinského národa je populární názor. A ne jen ve spojitosti s hladomorem. Dcera mého přítele z Oděsy přišla z hodiny dějepisu a řekla: „Dnes jsme probírali, jak Rusko zbídačovalo Ukrajinu.“ Přítel byl zvědavý, které období to probírali. Ukázalo se, že epochu po zrušení nevolnictví.

Historii lze podávat z různého úhlu pohledu: všechno závisí na učiteli, novináři nebo historikovi. Pro každou verzi lze najít desítky vhodných faktů. Obtížnější však je manipulovat čísla – ta objasňují mnohé.

Známá je definice genocidy přijatá Valným shromážděním OSN. Stručně řečeno, je to taková politika, která vede ke zničení nebo k redukci určité etnické skupiny. To znamená, že genocida se odráží v číslech.

Zde je hodnocení amerických vědců: jak se měnilo obyvatelstvo Ukrajiny v průběhu 20. století. Podle demografických statistik „Population statistics: historical demography“ se uvádí, že v prvním roce onoho století zde žilo 24.950.000 obyvatel. Při posledním sovětském sčítání v roce 1989 bylo na Ukrajině zaznamenáno 51.707.000 obyvatel. Tedy nárůst o 107,2 %.

Je to hodně, nebo málo? Pro srovnání – ve Velké Británii za tutéž dobu vzrost počet obyvatel pouze o 61,5 %.

Ale jak by bylo možné srovnávat Ukrajinu s Velkou Británií, která si obě světové války „odseděla“ odděleně na ostrovech? Přesnější bude srovnávat s Německem, jehož obyvatelé stejně jako Ukrajinci utrpěli skutečně velké ztráty. Jenže obyvatel Německa nepřibylo za devět desetiletí 20. století víc než 44,1 %. A to přesto, že se Němci sjížděli téměř z celé Evropy. A přibyl ještě i nějaký ten milion Turků.

Takže nehledě na krveprolití dvou světových válek, obyvatelstva Ukrajiny ve společném ruském státě neubylo, ale naopak výrazně přibylo. A přibylo ho dva a půlkrát víc než obyvatelstva Německa. To nevypadá na genocidu.

A ještě jeden výrazný znak genocidy existuje – vytvoření vybraných nepříznivých podmínek pro některou etnickou skupinu. Podívejme se na problém z tohoto hlediska a srovnejme dynamiku Ukrajinců a Rusů jako „dominantní národnosti“.

Stejný zdroj „Population statistics: historical demography“ uvádí, že v roce 1900 na území nynější Ruské federace (bez Krymu) žilo 71.162.000 lidí. Při sčítání v roce 1989 jich bylo zaznamenáno 147.400.000.

Celkový růst za 89 let byl tedy 107,1 %. A na Ukrajině – 107,2 %. Takhle shodně nerostou jen bratrské národy. Tak svorně rostou dvojčata, kterým matka stejně nalévala boršče a stejně rozdávala i pohlavky. Rusové a Ukrajinci byli národy-dvojčaty, kterým se od Matky-Vlasti dostalo naprosto stejného dílu.

Bohužel, stejně se jim dostalo i neštěstí. Byl hladomor na Ukrajině, ale v Rusku byl taky. A pokud v době hladomoru zemřelo Rusů méně, o to víc jich zahubil hlad v letech 1921 a 1946. Jinak by se čísla tak přesně nesešla. Představovat hladomor jako speciálně moskaly organizovanou genocidu Ukrajinců je tedy lživé a podlé.

A nyní ta nejaktuálnější čísla – poslední rok před osudovými událostmi v lednu 2014 měla Ukrajina 45.372.000 obyvatel. To je o šest milionů (nebo 12,5 %) za posledních 25 let „nezávislosti“ méně. Přímý deficit, fyzický úbytek národa.

Takže samostatná existence bez bratrů-moskalů byla pro Ukrajinu horší než genocida. I když u bratrů to, pravda, také nebylo dobré: původně Mělo Rusko 148,4 milionů, zůstalo 143,3 milionu. To je mínus 2,5 %.

A tak se ukazuje, že „rozvod“ poškodil všechny. Ale pro jednu z etnických skupin kdosi vytvořil selektivně nepříznivé podmínky. Takové, že úbytek Ukrajinců probíhal pětkrát rychleji, než úbytek Rusů. Kdo jiný by to mohl být, ne-li příznivci nezávislosti, kteří dvacet pět let posilovali ukrajinské sebeuvědomění a oddělovali zemi od s Rusy společné civilizace? Pod „svidomým“ vedením těchto příznivců nezávislosti se Ukrajina stala evropským přeborníkem v úmrtnosti a světovým rekordmanem v přirozeném úbytku obyvatel. Něco takového tu nebylo tisíce let.

A vina z genocidy ukrajinského národa je tedy jasně na straně Ruska. Protože Ukrajinu opustilo. Protože dovolilo příznivcům nezávislosti uvrhnout jednoho z bratrů na sebevražednou cestu.

A to je celý ten příběh.

Zdroj: http://rusnext.ru/news/1440020678