S opětovným růstem napětí na výchovní Ukrajině, kde se křehké příměří zdá být na hraně kolapsu a smrtelná soutěž vůle mezi Východem a Západem znovu začíná, Západem oblíbený propagandistický příběh sestřeleného letu Malajsijských Aerolinií MH17 se znovu dostal do centra pozornosti. Součástí daleko širší kampaně sloužící k démonizaci Ruska a ospravedlnění dalšího postupu směrem na východ jsou pokusy o upevnění povídaček, že Rusko bylo zodpovědné za tento incident dříve, než dlouho očekávané výzkumy prezentovaly své nálezy.

Zatímco Rusko poskytlo všechna zdokumentovaná svědectví, jež vlastní od doby, kdy se stal první incident, údaje zahrnující nahrávky a odečty z radaru od NATO a Ukrajiny byly podezřele zamlčeny. Místo poskytnutí zdokumentovaného svědectví Spojené státy a jejich partneři v NATO pracovali neúnavně na tom, aby na jejich místo dosadili narážky a bezdůvodná obvinění.

Snad to bylo pochopení, že apelování na emoce obecné veřejnosti je lepší strategií pro dosažení vychýlení globálního názoru proti Rusku, než apelování na jejich inteligenci a rozum. A snad to byl nedostatek aktuálních důkazů, či snad existence sebeusvědčujících důkazů donutila Spojené státy a jejich kolaboranty, aby se rozhodli pro tento alternativní směr.

Zatímco Rusko čerpalo ze své zpravodajské komunity a vojenských prostředků, aby získalo a analyzovalo informace týkající se katastrofy MH17, Spojené státy a NATO se navzdory svým nesmírným zdrojům obrátily na doslova nejhůře kvalifikovanou osobu uvnitř svých hranic, aby prováděla svoje vlastní neoficiální „vyšetřování“. Zatímco USA a NATO se jasně rozhodly vyzkoušet Rusko u soudu veřejného mínění, je jenom patřičné, aby se na tomto místě také odvíjelo vyšetřování.

Seznamte se s detektivem Gaučový Povaleč

Předním činitelem v úsilí Ameriky a NATO v ovládnutí veřejného vnímání týkající se MH17 je profesionální gaučový povaleč Eliot Higgins. V minulosti propuštěný pracovník vlády žijící ve Spojeném království začal blogovat z domova pod přezdívkou „Brown Moses“.

Jeho práce nebyla zpočátku úplně zlomyslná. Používáním objektivity a slouže jako zdroj kompilování rozsáhlých množství informací týkajících se konfiktu v Sýrii si získal velkou sledovanost. Jeho práce zjevně upoutala pozornost operací korporačních a státních médií a obzvláště London Guardianu.

Byla to jeho asociace zde a zjevná finanční dohoda, jež náhle ulevila jeho nezaměstnanosti a způsobila, že Higgins zpeněžil svoji objektivitu, aby použil svůj poněkud unikátní druh občanského žurnalismu jako jakéhosi trojského koně. Zavedená média USA, Spojeného království a většiny Evropy vytrvale zrazovala a v důsledku toho ztratila důvěru veřejnosti. Kultivováním „alternativních novinářů“, aby opakovali lži mainstreamu tvářící se jako alternativní komentáře doufali, že půda ztracená manipulací obecné veřejnosti může být získána zpět.

Navzdory Higginsově naprosté absenci forenzního, vojenského, geopolitického a akademického zázemí je k němu neustále vzhlíženo a jsou mu poskytována místa pro rubriky v největších západních novinách, časopisech a online denících.

Hledání „faktů“ mezi polštáři

Když byly v srpnu roku 2013 užity chemické zbraně v útoku poblíž syrského hlavního města Damašku, Spojené státy a jejich evropští spojenci okamžitě obvinili syrskou vládu. S nebývalou rychlostí bylo učiněno rozhodnutí svrhnout syrskou vládu přímou vojenskou intervencí. Avšak stejně tak rychle jako USA deklarovaly své záměry, byla jejich záminka pro válku skeptickou veřejností zamítnuta. Když přišel čas na poskytnutí důkazů, byly odepřeny (a jsou dodnes) s výmluvou, že jejich odhalení by mohlo kompromitovat to, jak k nim přišli a tudíž ohrozit budoucí operace.

Higgins v tandemu s najatým zbrojařským dodavatelem Danem Kaszetou byli pověřeni úkolem vytvořit snůšku lží uvnitř práznoty zanechané oficiálním odmítnutím Spojených států zveřejnit to, co tvrdili že o útocích vědí.

Když výherce ocenění novinář Seymour Hersh publikoval svou vlastní reportáž o útoku, nejbližší, nejpřesnější a nejvěrohodnější zpravodajství o tom, co se skutečně stalo na předměstích Damašku během léta 2013, Higgins a jeho stoupenci napříč zavedenými médii nestoudně Hershe odepsali jako staromódního a mimo kontakt s realitou.

Na rozdíl od Higginse však byla Hershova reportáž založena na odbornících inteligence a bezpečnostních služeb pracujících ve vládě Spojených států a jejich zprávách získaných z některých nejlepších dostupných informací.. ne z kompilací You Tube videí, map Google, pochybných emailových konverzací s neověřenými anonymními osobami a amatérské fotografické „forenze“.

Je čtení skvrn na pohovce skutečně analýzou?

Higginsova pozornost nyní následuje tam, kam si to západní média nejvíce přejí. V poslední době to bylo na východní Ukrajinu. On byl hvězdou non – witness cum non-expert co se týče všech záležitostí na Ukrajině a obzvláště MH17. Protože Spojené státy a zbytek NATO odmítají vydat důkazy o nichž tvrdí, že je mají (opět), bylo na Higginsovi a rostoucímu cirkusu mainstreamových médií okolo něj, aby opět zaplnil vakuum.

To vysvětluje, proč Higgins důsledně shledává chyby pouze na ruské straně příběhu. Jednou Higgins obvinil Rusko z používání Photoshopu za účelem zfalšování satelitních snímků, které poskytlo, aby lépe ilustrovalo stav bojiště v době sestřelení MH17.

Německý časopis Spiegel konzultoval skutečného experta, aby vyvrátil obvinění Higginse a jeho  „výzkumné skupiny Bellingcat“. Když byl Jens Kriese, výzkumník a profesionální forenzní expert na snímky dotázán, co si myslí o Higginsově použití analytického nástroje FotoForensic.com, řekl:

..zakladatel (FotoForensic.com) Neal Krawetz se také distancoval od závěrů Bellingcat na Twitteru. Nazval to dobrým příkladem toho, jak „nedělat analýzu snímků“. To, co Bellingcat dělá není nic jiného, než věštění z lístků čaje. Error Level Analysis (analýza úrovně chyb) je metodou používanou amatéry.

Samozřejmě, praktika „čtení z lístků čaje“ je založena částečně na podvodu, částečně na pověře, využívání strachů, nevědomosti a nejistot lidí za účelem jejich vykořisťování společensky, finančně či oběma způsoby tím, že budeme tvrdit, že vlastníme exkluzivní vhled do toho, co jinak náhodné čajové lístky vypovídají o jejich osudech. A to je přesně to, o čem Higgins a jeho pochybné metody jsou.

Kompiluje jinak náhodná a/nebo irelevantní fakta a interpretuje je pod přetvářkou, že je „expert“, vědom si toho, že obecná veřejnost postrádá zkušenost a odbornost na to, aby poznala, má-li pravdu či ne.

Důkazy Ruska mohou a měly být zkoumány a skrutinizovány. Ale ti, kdo obviňují Rusko ze sestřelení MH17, nejen že nepodpírají tato obvinění svými vlastními důkazy, nýbrž se místo toho se uchylují k mezinárodní dezinterpretaci okolností, událostí a svědectví předloženého jinými tak, aby se to hodilo jejich předem stanovenému závěru.

Stejně tak jako Sýrie co se týče tvrzení, že Damašek údajně stál za smrtícím chemickým útokem z roku 2013 nebo předtím že v Iráku, o kterém Spojené státy tvrdily, že vláda v Bagdádu vydržovala nebezpečný arzenál „zbraní hromadného ničení“, USA opět usvědčuje své nepřátele ze zločinů s podezřelým nedostatkem důkazů.

Když Spojené státy a Evropa shledají, že jejich média, hlas reprezentující kolektivní civilizaci i po celém zbytku světa se uchylují se k nezaměstnanému gaučovému povaleči, aby nafoukly neopodstatněné lži blatantním, záměrným a systematickým zneužíváním výzkumu a analýzy, pokles na samotné dno jenom dále reflektuje mravní zkázu a intelektuální bídu bývalých šampiónů vědy a rozumu, do které se dostali.

17. srpna 2015

Autor: Ulson Gunnar

Ulson Gunnar, v New Yorku sídlící geopolitický analytik a spisovatel obzvláště pro online časopis „New Eastern Outlook“.

Zdroj: http://www.activistpost.com/2015/08/propaganda-explained-who-is-the-wests-lead-mh17-investigator.html