Kathleen Marquardt
Ačkoli si většina z nás myslela, že máme vládu lidu, lidem a pro lid, nemáme ji a neměli jsme ji po mnoho desetiletí. Na transformaci se pracovalo více než 100 let, ale poslední zbraní, která nás měla dovést k vládě jednoho světa, byla dvoudílná Rada prezidenta pro udržitelný rozvoj/Národní partnerství pro obnovu vlády. První část zakotvila Agendu 21 i do těch nejmenších oblastí státní správy - od federální až po zcela bezvýznamné kanceláře. Druhá část, ačkoli jsme o ní slyšeli ještě méně, je nebezpečná „zaměřením na vedení zásadní změny kultury ve vládě“, které přenáší moc z Kongresu na byrokracii; ze zástupců lidu na nevolené orgány (a tudíž nemáme možnost je sesadit), které „v konečném důsledku kontrolují mezinárodní finance, veškerou činnost podniků a firem, vládní politiku a mezinárodní vztahy“. A tak „vybudovali systém, který jim umožní zmocnit se „globálního společenství (pozn. red.: kontroly nad celým světem). „[1]