Průměrné vybavení budoucího prvňáka letos vyjde až na 6 500 korun, ukázala analýza od Expobank. V minulém roce šlo o částku 6300 korun. Letos podle názoru ekonoma Lukáše Kovandy náklady rodičů mohou nakonec vyrůst o tisíc korun, což je téměř 50procentní zdražení nákladu za posledních pět let.Nejvíc se podle letošního výzkumu společnosti Česká distribuční prodražilo vybavení penálů (o 54 korun v průměru na celkem 178 korun), následují pak aktovky a bačkory. Za aktovku rodiče zaplatí v průměru 1 244 korun, což je o 158 korun více než v minulém roce. Bačkory cenově vyrostly o 18 korun a vyjdou přibližně na 144 korun. Jde tedy o zdražení mezi 11 až 30 %.Jednorázovou pomoc rodičům, kteří si ani školní potřeby dětem nemohou dovolit, poskytuje stát. Jedná se o částku ve výši 5000 korun pro nezletilé dítě rodiny s celkovým ročním příjmem do milionu korun hrubého. O přidělení dávky mimořádné okamžité pomoci (MOP) rozhoduje úřad práce, který posuzuje příjmy a majetek žadatelů a členů domácnosti. Podle mluvčí úřadu práce Kateřiny Beránkové letos v období mezi lednem a červencem bylo přiděleno 1 323 mimořádných dávek na vzdělání a kroužky, ze kterých 230 sloužilo pro pořízení školních potřeb. Celkově stát na MOP vydal 3,3 miliony korun.„Nejčastěji lidé o tuto dávku žádají právě v souvislosti s příchodem nového školního roku. Největší počet vyplacených dávek bývá od srpna do října. Protože je toto období pro domácnosti s dětmi citelněji těžší, na začátek září směřujeme i další významnou pomoc, kterou jsme pro rodiny s dětmi v současné složité situaci připravili, a to jednorázový příspěvek 5 000 korun na dítě,“ vysvětlil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.Ke státnímu příspěvku pro domácnosti jsou poněkud skeptičtí někteří uživatelé sociálních sítí. Zejména paní Dana Krejčí na svém profilu před několika dny poznamenala, že podobný příspěvek neřeší systémový problém, který se v minulosti nevyskytoval.Napsala k tomu: „Jsem pro každou pomoc, ale suplovat nenažraný stát nebudu. Jedná se o pomoc žáčkům, kterým jejich rodiče nemohou zakoupit školní pomůcky. Je to hanba vlády, která štědře rozdává naše peníze cizím a na své lidi zvysoka kašle. Byly doby, někteří to budou zase komentovat, kdy při nástupu do školy byly pomůcky zcela zdarma. A nyní se musí vybírat na to, aby se vůbec děti mohly do školy dostat, a tak vykonat povinnou školní docházku. Toto je nejhorší doba, které vládnou největší gauneři. Všude slyšíte přispěj ,dej, musíš, uskromni se, a pod. Ptám se z čeho??? Za chvíli budeme žebrat všichni a stát na úřadech práce a žebrat o podporu. Hnus fialovej, co nám tu vládne.“Podobný názor vyslovil na svém profilu Zdeněk Březina. Poukázal na skutečnost, že pořízení některých školních potřeb v České republice je značně dražší než v sousedním Německu. „Tak mě zase vytočili, že nemají rodiče na školní pomůcky a dělají se zase sbírky místo toho, aby se stát zabýval tím, proč jsou pomůcky v tomto státě tak drahé jako vše? Proč plný penál stojí 300-800 a v Německu 5 - 10 €. A to samé školní tašky atd. Není něco tady špatně, nejsme prohnilý hamižný národ? Asi už jó, když vidím české nadnárodní firmy, jak nás škubou a nikdo s nimi nehne.“Zdražení školních obědů a záloh na elektřinuRostoucí ceny energií a potravin logicky zvyšují i ceny ve školních jídelnách. Dle veřejných údajů jde o zdražení v průměru o deset procent ze současných 30 až 40 korun. Podle Pavla Ludvíka z portálu Jídelny.cz šetřit lze pomocí omezení využití biopotravin či dražších druhů masa. Ovšem je nutné splňovat požadavky pro výživu.Vyhláška pro školní stravování definuje maximální ceny obědů pro děti dle jejich věku. Letos byly limity zvýšeny o 20 % poprvé od roku 2012. Zejména cena oběda pro dítě do šesti let nesmí být vyšší než 30 korun, pro školáky od sedmi do deseti let do 39 korun a oběd žáka od 15 let nesmí od září překročit 45 korun.Se skokovým nárůstem cen na elektřinu a plyn musí počítat i ředitelé škol. Zejména ředitel Střední pedagogické a Integrované střední školy z Mladé Boleslavi Štefan Klíma uvedl, že cena energií v prvním pololetí roku 2022 (1,67 milionu) již přesáhla celkovou cenu za minulý rok (1,6 milionu korun). Nyní navíc probíhá proces mezirezortního řízení vyhlášky ministerstva průmyslu a obchodu stanovující maximální teploty v budovách škol. Mají být snížené o 2 až 4 stupně v případě nouze. Kvůli vysokým nákladům na energie některé univerzity uvažují o obnovení dálkové výuky.Řešení současné energetické krize na české, ale i na celoevropské úrovni, hodlá projednávat Česká republika 9. září na mimořádném setkání ministrů energetiky členských států. Na pořadu jednání bude zastropování cen elektřiny a snaha zrušit napojení cen plynu na výrobní ceny elektřiny. O ekonomickém a tržním dopadu tohoto kroku se bude teprve jednat.