Na úvod poznámku. Ve všech částech se opakovaně vyskytují výrazy jako, prý, snad, údajně, sporné, asi, atp. zavánějící skepticismem. Je tomu tak. Hluboké myšlenky, názory a moudra bez ohledu na autorství byla zaznamenána v jazycích z období 17. až 19. století. Dá se předpokládat, že za 300 let prošly určitým vývojem včetně latiny. Lze dnes bez jakékoliv pochybnosti prohlásit, že ta poselství a jejich smysl chápeme v kontextu doby jejich zrodu? Nedošlo k nějaké chybné interpretaci zaviněné šumy století? Jsme si skutečně jistí?
Maxwell ukázal, že světlo a rádiové vlny patří do stejné rodiny elmg. spektra (různých vlnových délek). Mořské vlny se šíří ve vodě, zvukové vlny vzduchem. Podobně i elmg vlny musí být přenášeny nějakým specifickým prostředím. Max: „Bez pochybností lze prohlásit, že meziplanetární/mezihvězdné prostory nejsou prázdné, ale je tam rozprostřena/přítomná nějaká materiální substance/hmota obrovských rozměrů a pravděpodobně až nepochopitelně homogenní/stejnorodá“. Tato hypotetická substance se nazývala éter již v časech Aristotela a úvahy o její existenci a vlastnostech byly oprášeny. Žádné názorové konfrontace se nekonaly.
V roce 1879 Max zemřel a Albert se narodil. Kdyby se dožil sedmdesátky, tak by pravděpodobně svou hypotézu o éteru pozměnil a navíc geniálního úředníka Patentového úřadu v Curychu zpacifikoval. Nicméně současní odpůrci eliminace éteru Einsteinem se shodují v tom, že Maxova víra o stejnorodosti/homogennosti éteru zavedla následnou generací fyziků na špatnou stopu. Připustíme-li, že éter není to médium s chybně předpokládanými a očekávanými jevy při jeho detekci, opusťme ulici „slávy“ a vykročme ulicí „pravdy“ podle německého filozofa Pichmanna. Nahradíme-li éter všudypřítomnou gravitační „polívkou“ okamžitě/instantně reagující na arbitrární změny v partikulárních lokalitách a oblastech, tak by fluktuace ve vzdálených regionech byly zanedbatelně malé a jen obtížně měřitelné. Nic se v gravitační „polívce“ neplouží, nepohybuje. Objekty a zdroje gravitace sebou unáší jako pole. Proto éterický vítr, tzv. „utrhávání“ nebylo nikdy zjištěno. Můžeme jen předpokládat, že dynamika komplexu vesmíru se neustále mění, protože interakce mezi tělesy se šíří nekonečnou rychlostí (Newton). C (rychlost světla) x 10 na osmou odhadoval Laplace (1749-1827). Někteří mladší fyzikové, i když v menšině, dnes s tímto názorem obecně souhlasí, eventuálně by ještě dvě, tři nuly přidali. Shodně pokládají Einsteinovo tvrzení, že C je limitní rychlost a nic se nemůže pohybovat rychleji, za absurdní blábol. A. E. předpovězené gravitační vlny a gravitony zatím nikdo nikdy nezaznamenal. Gravitace je fenomén, atribut hmoty, o němž toho mnoho nevíme. A o rychlosti interakcí a zprostředkovateli, kterým se šíří, také ne. Jsou gravitační vlny, nebo částice-gravitony jen výplodem Einsteinových myšlenkových experimentů? Všechny pokusy včetně laboratorních o detekci gravitonů a vln byly doposud neúspěšné (100 let). Že by bizarní funkci toho instantního přenosu gravitačních sil přece jen splňoval prokletý „Éter“? Historická ignorance zavinila, že někde v minulosti se na křižovatce konfliktních hypotéz zvolila špatná ulice. Genius odvržením éteru vykročil do „krásné“ ulice, ale i ta někde končí. Newton, Leibnitz, Laplace, Maxwell, Poincarré, Mach se obrací v hrobech. Podle posledních informací jsou přípravy projektu, jenž, potvrdí existenci reliktních gravitačních vln, svědka exploze „ničeho v něco“ už v plném proudu. Přínos pro lidstvo prý bude ohromující.
Před 3-4 roky zaplavila TV kanály informační tsunami o experimentu, jenž neměl v historii obdoby. LHC (Velký hadronový urychlovač) vyslal svazek urychlených částic do Grand Sasso (I). Neutrina dorazila o něco dříve, což bylo šokující a v rozporu s relativitou. Vědci k prvním naměřeným hodnotám neměli důvěru a experiment opakovali více než 1000x navíc v utajení. Konečně po třech měsících světu výsledek oznámili. Dinosauři se z šoku probrali a zahájili nevídanou mediální masáž, jež byla pravidelně prezentována v pořadech na CNN a FOX. Chátrající trámoví „synagogy relativity“ se zachvělo. To co následovalo, byla neskutečná až trapná fraška. Do té doby „mraky“ zcela neznámých „expertů fyziky“ dostalo životní šanci se konečně zviditelnit na TV obrazovce a projevit názor dle předem dohodnutého scénáře. LHC experiment je absurdní a neplatný, protože jak všichni víme, (včetně moderátorek, jež uznale pokyvovaly dutými hlavami, aniž měly páru o čem je řeč) teorie relativity byla nesčetněkrát prokázaná a C je limitní rychlostí v našem vesmíru (pokládat miliardy světelných let vzdálené oblasti vesmíru za „naše“ je odvážné tvrzení). A jak jinak, debata o experimentu posléze vyšuměla.
Případ LHC/Grand Sasso byl uzavřen vystoupením italské fyzičky, která tupě a hrůznou angličtinou co by oficiální mluvčí vysvětlovala, že chybička se vloudila a piedestal nejgeniálnějšího vědce všech dob stojí nadále pevně na svém místě. Závady na urychlovači byly odstraněny a zakrátko nato jsme byli informováni, že další experiment simulující tzv. počátek vzniku vesmíru byl víceméně úspěšný. Pesimistické prognózy o zrodu „černé díry“, jež by pohltila LHC a Švýcarsko, se nenaplnily, ale cíle prý bylo dosaženo. Existence Higgsových božských částic, jak byly předpovězeny skotským fyzikem před 50 lety. O Nobelovu cenu se podělil s nějakým Belgičanem. I když Hawking, guru kosmologie tvrdil, že se jejich přítomnost nepotvrdí a sekundární vznik černé díry je blbost, názory 72 letého, těžce nemocného kosmologa nikoho nezajímaly. Prozatím, i když velmi opatrně až vágně, oznámila armáda expertů LHC, že dlouho očekávaný experiment potvrzující existenci Higgsových alias božských částic byl úspěšný. Nikdo je po pravdě neviděl, mají totiž iluzivní dobu života a v té chaotické změti záznamů drah na monitorech je jejich existence zatím nejasná. Přesto v božských experimentech hodlají „expertokrati“ intenzivně pokračovat do doby než se symptom „Kuhnovské krize“, v níž se momentálně fyzika motá, překoná. A někdo už navrhl, aby se vybudoval další, mnohem větší urychlovač za XXL miliard Euro. Přece nebudeme tápat? „Time si money“. Jasná zpráva pro tisíce vědců/fyziků celého světa. Nezoufejte! Budeme pokračovat dál v našem poslání a tažení. Proti čemu? Proti všemu!
Nakonec elementárním částicím, včetně i těch „hypo/pseu/virtu“ vděčíme za zázrak, že vůbec jsme. Čas je implicitně obsažen ve všech hypotézách „velkého třesku“. Ale co to je čas? Gloriovaný Hawking rozlišuje ve své populární knize „stručná historie času“(A brief history of time, 1988) dokonce časy tři a pokládá je za pseudo-vektory. Entropická šipka času směřuje od uspořádanosti k chaosu, kosmická šipka souhlasně se směrem rozpínání vesmíru. Psycho-šipka zřejmě neměla na vybranou a ukázala stejným směrem. Pro pobavení cituji anglického herce Baileyho, který knihu koupil, aby si ji na dovolené přečetl a dověděl se, kde žije. Záhy si uvědomil, že nepřekousne ani název. Čas je přece historie od -°° do+°° signalizoval mozek, tak jak může mít stručnou historii? Hawking je pozoruhodné individuum. V té knize navíc uvádí, že Newton koncept absolutního prostoru nepřijal. Za tento nelogický krok byl prý často kritizován. Takže buď je autor vůl a překladatel není, jak tomu v mnoha případech je, nebo v tom hybridu lidského mozku/paměťového čipu došlo ke zkratu. Pojmy absolutního prostoru/času odmítal už Berkley, Leibnitz, po nich Poincarré a Mach. Ani Hawkingovu myšlenkovou perlu o čase neberte vážně. „Vtírá se myšlenka, že tzv. imaginární čas je vlastně ten správný skutečný čas a to, čemu říkáme reálný čas je pouze výplodem našich představ. Vesmír v reálném čase začíná a končí v singularitách, kde neplatí vědecké zákony“. Připouští snad Hawking, že Leibnitz, Poincarré, Mach byli názorově na podstatu času mnohem blíže pravdě než jejich odpůrci?
Co jsou singularity? Nic než matematické konstrukce, kterým jsou přiřazovány vlastnosti nemající nic společného se skutečností. Je to bod, do něhož teoretičtí fyzikové (ne všichni) vkládají své naděje, když neví kudy kam. Singularita „sežere“ úplně vše. Je imunní vůči jakýmkoliv nesmyslům. Nekonečná hustota, gravitace, teplota, energie se odvíjí od nekonečného počtu hypotetických, virtuálních a pseudo částic, což v tzv. imaginárním čase nepředstavuje žádný problém.
Pozn. Autora. V poslední V. části bude zmínka o Machovi, jeho názoru na rotující objekty (Newtonovo vědro) a K. Godellovi. Jeho teorém inkompletnosti (logické soudy) je právě ve fyzice/kosmologií zneužíván k argumentaci a obhajobě planých výroků. V tomto století se doslova roztrhl pytel s přednáškami/semináři o Bohu a módním „Big Bangu“. Jde o lukrativní business. Dávno odepsaní vědci obráží světová turné a za velký prachy perou lidem do palic větší hřeby než Římané Kristovi do končetin. Jednak to nebolí a pár stovek za knihu s autogramem od preláta či vědce lze oželet. Boží kazatelé Halík/Duka, nebo teoretičtí fyzici Larry Krauss/Michio Kaku – pastoři „Big Bangu“ vás nespasí.
Předchozí části: http://www.nwoo.org/?s=Pokus+o+n%C3%A1vrat+k+z%C3%A1kladn%C3%ADm+kamen%C5%AFm