Střední východ byl dosud jednou z nejnesvářenějších oblastí světa, kde i všichni významnější aktéři, jako Saúdská Arábie, byli všelijak přímo či nepřímo zapleteni do krvavých konfliktů. (Foto: Flickr)

Čína však se všemi stranami neutrálně navazovala čím dál užší vzájemně výhodnou partnerskou spolupráci, aniž by zaujímala jakékoliv postoje k místním konfliktům, což jí někteří vyčítali.

S technologickým a průmyslovým rozvojem se ale oblast začíná dost měnit, a to i uvnitř jednotlivých zemí, kde nastupují mladé pragmatické, ne tolik radikálními ideologiemi a extrémistickými náboženskými doktrínami postižené generace. A tyto zprůmyslněné země s tržními ekonomikami mají díky rozvoji, ke kterému Čína v posledních letech významně přispěla, náhle čím dál větší apetit ke vzájemně výhodné spolupráci místo konfrontace. Ani Saúdská Arábie pod novým korunním princem už nelpí na středověku a vytyčila pro ekonomiku a společnost moderní Saúdskou vizi 2030.

A od smlouvy mezi Saúdy a Čínou o vzájemné spolupráci 2016 jsou obě země zapojeny do vzájemného propojování oblasti a jejího napojování na širší zejména asijskou kooperaci v rámci Nové hedvábné stezky, čili Iniciativy pásu a cesty (BRI). Ve společném prohlášení obou zemí z roku 2016 se praví:

„V procesu společného prosazování Ekonomického pásu Hedvábné stezky a iniciativy Námořní Hedvábné stezky je Čína ochotna koordinovat rozvojové strategie s arabskými státy, aby do hry vstoupily vzájemné výhody a potenciály, prosazovat kooperaci v mezinárodních výrobních kapacitách a zlepšovat spolupráci, prosazovat mezinárodní spolupráci výrobních kapacit a zlepšovat kooperaci v oborech budování infrastruktur, zařizování obchodu a investic, v jaderné energetice, kosmických satelitech, nových energiích, zemědělství a ve financích tak, aby se dosáhlo společného pokroku a rozvoje ve prospěch lidu obou našich zemí.“

A ta spolupráce se už projevuje ve výrazném zapojení Saúdů do celo-asijské spolupráce, transformací jejich celkových priorit, kde někdejší závislost na USA šla na vedlejší kolej, a buduje se nové předivo tržních a diplomatických vztahů, kdy k významným partnerům patří k zatrpklosti Washingtonu Čína i Rusko, s nimiž království v podstatě spolupracuje na vytvoření nového multipolárního světa a na skoncování s americkým unipolarismem.

Roku 2020 Saúdská Arábie po 30 letech od Sadámova vpádu do Kuvajtu obnovila spolupráci a vzájemně se otevřely hranice s Irákem. Začala si rozumět s Tureckem, s nímž měla napjaté vztahy a obě země ruku v ruce budují tu Hedvábnou stezku (BRI).

Ač vztahy s Íránem se dosud nenormalizovaly, tak vlastně kooperují přes Irák, kdy v závěrečné fázi je v současnosti budování prvního 1500 km dlouhého železničního íránsko-iráckého spojení obou zemí z Shalamcheh do Basry, na kterou se mají napojit návazné trasy do Sýrie a Libanonu, čímž vznikne jižní koridor BRI.

Styky mezi Saúdskou Arábií, ale i UAE a Kuvajtem a Íránem se zase pozvolna navazují, kdy diplomatické vztahy mezi Íránem UAE a Kuvajtem jsou už obnoveny, neboť si uvědomují, že bez Íránu, hlavního pilíře napojení širší Eurasie na Střední východ ve strategii Číny i Ruska k budování mezinárodního dopravního koridoru Sever-jih jakožto jižní trasy Iniciativy pásu a cesty toto napojení nevznikne. 

Ropné země Středního východu v podstatě vnímají nerealisticky rychlé tempo Zelené transformace Západu stanovené utopickými ideology Velkého resetu a nikoliv inženýry a ekonomy, jako určitou výpověď normálních vztahů a ne příliš přátelský akt.

S Čínou, která sice též hledá cesty k transformaci energetiky na budoucnost, ale realistickým způsobem, si však dobře rozumí. V srpnu 2022 podepsala saúdská ropná společnost Aramco s čínským petrochemickým gigantem Sinopec Memorandum o porozumění k širší spolupráci a integraci. Šéf Aramco k tomu řekl: „Zajistit Číně pokračování bezpečnosti uspokojení jejích energetických potřeb zůstává naší nejvyšší prioritou, a to nikoliv po dalších pět let, ale po 50 let a více.“

Od II. světové války se privilegované postavení US dolaru jako světové měny opíralo hlavně o výlučné prodeje středovýchodní ropy za tuto měnu. Teď ale už Saúdové v předzvěsti post-dolarového světa nadhazují možnost prodeje Číně za yuany, když je Čína největším obchodním partnerem Saúdské Arábie, kdy obchod s ní loni obnášel 87 miliard $, a do které prodává 25% své ropy.

Saúdové pochopili, že svět se mění a mají-li mít budoucnost, musí se na něj adaptovat, což by starým způsobem – jako satelit USA – nemohli. Teď potřebují skutečný hospodářský růst ne jen tržby z ropy, plné zapojení do mezinárodní spolupráce a propojenost s regionem a širším světem skrze železnice aj., k čemuž je BRI skvělou příležitostí. I trh ropy musí fungovat tak, aby do něj měli prodejci co mluvit, a nejen spekulanti s ropou na zahraničních burzách, takže je třeba spolupracovat např. s Ruskem aj.

I v energetice sází na širší portfolio, takže v Saúdském království staví čínské firmy druhou jadernou elektrárnu v oblasti – po UAE – s instalovaným výkonem 2,7 GW. Jde o provoz 4. generace s plynem chlazenými reaktory. Kromě toho kolem vzniká kompletní průmysl celého palivového cyklu. Umožní to značný růst energetiky, kdy jim více ropy zbyde na prodej a budou moci v masovém měřítku rozjet např. odsolování mořské vody, které je pro jejich růst při jejich vodních zdrojích nezbytné.

Čínské společnosti také budují nové velkoměsto NEOM u Rudého moře, 450 km rychlostní železnici z Mekky do Meddíny napojující se na další železnici k jordánské hranici a staví dalších 460 km železničních větví. 

Další vysokorychlostní železnice za 200 miliard $ zvaná Saúdský pozemní most povede 2 100 km napříč Arabskou pouští, aby propojila státy Rady spolupráce v Zálivu s očekávaným pozdějším napojením na další projekty jako železnice do severního Egypta, trasa do jižního Jemenu a po 26 km dlouhém mostě před úžinu Bab al Mandab na okraji Rudého moře do Afriky. Optimisté předpokládají, že díky tomuto projektu by konečně mohl být uzavřen mír s Jemenem a projektu se říká Most Afrického rohu.

Tedy stejně, jako to probíhalo po celou lidskou historii společné projekty vodních děl, cest, přístavů, obchodních tras a využívání výhod vzájemně se doplňujících ekonomik přinášely mír a spolupráci a díky nim v pásech kolem takových tras, jako byla Hedvábná stezka, ubylo válek a sporů a přibýval vzájemný obchod, narůstaly investice a blahobyt. Úplně stejně teď funguje Nová Hedvábná stezka (BRI) a všechny ty investiční projekty na ní napojené s růstem obchodu a nově se formujících spolupracujících seskupení napříč tou spletí tras, kterou BRI představuje. Z té spleti se vynořuje nové světové uspořádání, k němuž historie právě směřuje.

Zdroj: cri.cn