Porada hlav států Šanghajské organizace pro spolupráci SCO právě dobíhá. Brzy se tedy můžeme těšit na analýzy a závěry na základě informací odsud vzešlých. (Foto: Flickr)

Nicméně ještě předtím stojí za povšimnutí ukazatele ilustrující jak úspěšně a s jakou dynamikou rozvoj spolupráce v rámci tohoto krystalizačního jádra nové mezinárodní spolupráce probíhá. A co by to mohlo ilustrovat výmluvněji než dynamika nárůstu dovozů a vývozů mezi Čínou a ostatními zeměmi tohoto seskupení?

Kdy podle čísel 16.9 zveřejněných Generální celní správou Číny (GAC) letos za měsíce leden až srpen objem těchto obchodů dosáhl 1,73 bilionu yuanů (250 miliard $), tj. došlo 26 procentnímu meziročnímu nárůstu. To proběhlo v době, kdy svět stojí na pokraji nové globální recese a rozvratu dodavatelských řetězců a probíhají ekonomické konflikty. Vitalita a odolnost spolupráce těchto zemí tvořících i kořeny, z nichž vyrůstá globální Iniciativa pásu a cesty (BRI), je tedy značná, a kdo se k tomu přidá, je proti probíhajícímu rozvratu trhů ve zbytku světa částečně zaštítěn.

Obchodu Číny se zbytkem světa se v té době docela dařil, ač hrozící světovou recesí vyvolaný pokles světové poptávky je rizikem i pro čínský ekonomický růst. Za uvedených osm měsíců narostl objem čínského zahraničního obchodu o 6,3 procenta, jenže číslo objemu obchodů s SCO je tak ohromné, že tuto hodnotu převyšuje o úchvatných 15,9 procenta, což naznačuje, že spolupráce uvedeného seskupení se dostává na novou úroveň a závratnou rychlostí vytváří nové ekonomické příležitosti.

Export Číny do těchto zemí za osm měsíců dosáhl 1,07 bilionu yuanů, tj. z roku na rok narostl o úžasných 25,4 procenta a importy odsud do Číny vyrostly na 655,1 miliardy yuanů, tedy meziročně ještě více, konkrétně o 27 procent. Hlavními položkami byly energie, zemědělské produkty a strojírenské zboží.

Jelikož se svět zrovna nachází v době energetické krize i nedostatku potravin, je schopnost trhu v tomto seskupení potřebné dodávky zajistit a kompenzovat tak rozvrat globálních dodavatelských řetězců příjemným příslibem, že členství v SCO a spolupráce s ním zajišťuje vyšší energetickou a potravinovou bezpečnost, takže růst HDP a blahobytu v těchto zemích letos zřejmě překoná chmurné vyhlídky mimo tento blok, čímž atraktivita SCO nepochybně naroste.

Pro Čínu jsou zvláště atraktivní dovozy energetických komodit z SCO. Letos tato země z SCO v prvních osmi měsících dovezla 117 milionů tun ropy, uhlí a zemního plynu v celkové hodnotě 372,6 miliardy yuanů, což znamená nevídaných nárůst o 70,4 procenta a na celkového hodnotě čínských importů ze zemí SCO to má podíl 56,9 procenta.

Vedle nárůstů dovozů energií z SCO narostl do Číny i import další momentálně globálně nedostatkové položky, tj. zemědělských produktů, kdy jich za tu dobu dovezla za 49,24 miliardy yunaů, což znamená 11 procent meziročního nárůstu.

Jednou z potíží, která momentálně ohrožuje čínský hospodářský růst, je pokles globální poptávky spojený se stagnací až s útlumem světové ekonomiky. Nicméně i v této těžké době čínské exporty do členských zemí SCO rostly, kdy poptávka zde byla po klasickém čínském zboží, jako jsou stroje, elektrická zařízení a výrobky se značným podílem lidské práce. Čína a další země SCO jsou si tedy v této těžké době vzájemnou zárukou pokračujícího hospodářského růstu i v časech, kdy se jinde ve světě růst nekoná. Čínské vývozy strojů a elektrických zařízení k ostatním členům SCO za leden až srpen letos obnášely 563,96 miliardy yuanů, tj. z roku na rok nárůst o 19,7 procenta, kdy tyto položky představují 52,6 procenta celkové hodnoty čínských exportů do tohoto seskupení zemí.

Výrobky pokročilých průmyslů, jako elektronická zařízení, technika pro automatické zpracování dat a součástky pro ni a další elektrická zařízení přesáhl hranici 10 miliard yuanů a meziroční nárůsty byly dvouciferné, kdy až takový nárůst v tomto odvětví na trhu SCO v minulosti ještě neproběhl, což naznačuje, že dostává novou dynamiku.

Důvodem této nové dynamiky nejsou jen dobré vztahy mezi zeměmi Šanghajské organizace pro spolupráci a jejich dobře se vzájemně doplňující ekonomiky, kdy si jedna druhé nabízí právě to, co druhá strana potřebuje, ale také infrastrukturní projekty, jež proběhly v poslední době, a dále probíhají, které ve střední a severovýchodní Asii vytváří úplně nové obchodní prostředí. Provoz se totiž rozběhl na nové dálnici mezi Čínou Kyrgyzskánem a Uzbekistánem, zrovna tak jako na dálnici mezi Čínou, Tádžikistánem a Uzbekistánem, kdy k těmto silničním spojům jsou už zčásti vybudované nebo se budují další doplňující trasy do hloubi střední Asie a do Ruska. Je tu také první dálniční most mezi Čínou a Ruskem přes řeku Amur z Blagoveščensku do Heihe, na němž se provoz rozběhl v červnu. V blízké době se očekává, že další dynamiku do těchto obchodů přinese první železniční most mezi Čínou a Ruskem mezi čínským městem Tongjiang v severovýchodní čínské provincii Heilongjiang a ruským městem Nizněleninskoje.

Přes země SCO také probíhá vlakové spojení zemi Čínou a Evropou po tzv. Eurasijském pevninském mostě představujícím jednu z hlavních částí Iniciativy pásu a cesty (BRI). Kdy kromě spojení mezi Čínou a Evropou tyto trasy představují také čím dál více další spojení se zeměmi ASEAN, např. s Vietnamem, a se zeměmi SCO ve střední Asii. EU je tedy čím dál více zapojená i do spolupráce se seskupeními zemí v asijských oblastech, do kterých je zapojená Čína.

Od ledna do srpna 2022 vyrazilo mezi Čínou a Evropou 10 622 nákladních vlaků, tj. meziroční 6 procentní nárůst. Přispělo to tedy ke zmírnění dopadů současné těžké situace na mezinárodních trzích jak na Asii, tak na Evropu a plní se tak vize vysoce kvalitního rozvoje spojovaného s trasou tzv. Nové Hedvábné stezky čili s Iniciativou pásu a cesty, která zajišťuje stabilitu a hladký průběh fungování regionálních i globálních průmyslových dodavatelských řetězců a vytváří nové investiční příležitosti.

Přesto však v poslední době v Evropské unii, kde se v současném globálním konfliktním prostředí vyostřují vnitřní střety mezi tvůrci skutečných hodnot a ideologických hodnot, kdy evropským zámořskými zájmy ovlivněným ideologům se takováto úspěšná globalizace a sklizeň plodů ze svobodného globálního trhu, jaký prý vyznávají, příliš nelíbí, a vykřikují něco o přílišné „závislosti“ EU na Číně.

Zdroj: cri.cn