Sleduji internet a čtu zprávy, ale o petici s požadavkem o podání obžaloby na prezidenta Miloše Zemana se poprvé dozvídám až z Parlamentních listů.cz, zde. Možná čtu nepozorně, proto mi mohla tato skutečnost uniknout, nicméně tentokrát jsem tuto skutečnost „zaregistroval“ a nestačím se divit. Státní zastupitelství přijalo petici, údajně s podpisy 11 tisíc našich občanů, což je více než požadovaný počet pro projednání na schůzi horní komory. Návrh ústavní žaloby by však muselo podat nejméně 27 senátorů a k Ústavnímu soudu by doputoval v případě, že by s ním souhlasily tři pětiny poslanců a senátorů. Z pohledu zákona je to správné, že se oprávněný orgán zabývá záležitostí, na kterou poukazují občané. Jiná věc je, zda obsah petice je opodstatněný a tedy, zda naplňuje ve všech svých parametrech podstatu trestného činu, jak petice údajně předkládá.
Jaký osud petice nakonec postihla lze vyvodit z výroků senátní ústavní komise i postoje členů ústavněprávního výboru horní komory, podle nichž není relevantní důvod pro podání žaloby. „Žádný z předmětných výroků samostatně ani jejich souhrn nepředstavují ústavní delikt, protože jde o výroky bez doložitelných dopadů na svrchovanost a celistvost republiky, jakož i na její demokratický řád,“ shodla se komise pod vedením bývalé ústavní soudkyně Elišky Wagnerové. Zaplať pánbůh, že alespoň někdo má rozum.
Nabízí se však jiný neméně závažný paradox, kde už nejde o rozum, ale záměr a sice, pokud se nemýlím, bylo minimálně třikrát (včetně mě samotného) podáno trestní oznámení na poslance za TOP09, konkrétně na lídra K. Schwarzenberga a europoslance za TOP 09 J. Štětinu z podezření ze spáchání tr. činu velezrady, podněcování k válce a šíření poplašné zprávy. Za sebe mohu konstatovat, že mé trestní oznámení skončilo na úrovni okresního odd. Policie ČR, tedy dříve, než vůbec mohlo být doručeno státnímu zástupci. Osud dalších podání mě není přesně znám, ví se jen tolik, že se ani nedostaly na úroveň, na které byla řešena petice s trestním oznámením na prezidenta Miloše Zemana. Podívejme se však blíže na predikované trestné činy, kterých se měl dopustit jak prezident Miloš Zeman, tak jmenovaní pánové z TOP 09 Schwarzenberg a Štětina.
Miloši Zemanovi je petenty kladeno za vinu, že se kontroverzními výroky k rusko-ukrajinskému konfliktu dopustil vlastizrady. Chápu, že skalní oponenti a antizemanovci hledají sebemenší důvody, jak napadnout, případně nařknout M. Zemana z něčeho, co mu může „zlomit vaz“, jenže problém je v tom, že je to právě Zeman, který má trumfy v ruce. Je si totiž přesně vědom, na rozdíl od svých nepřátel , že ví, co říká, resp. co si může dovolit říct. Ostatně jeho výroky k rusko-ukrajinskému konfliktu nejsou jediné, které mohou být považovány za tzv. kontroverzní (viz např. nejmenování profesorů, Peroutkův článek, Pussy Riot apod.) Ze strany antizemanovců, pravdoláskařských sympatizantů a členů pražské kavárny je to jen zoufalá, bezradná a hlavně beznadějná snaha dostat Zemana na distanc.
Mezi antizemanovci jsou lidé, např. Bulvární novinář, spratek Pavel Novotný, kteří M. Zemana nenávidí až tak, že se o něm veřejně vyjadřuje, že je vychcaný, nebo že je to blb, kretén apod. Že Pavel Novotný a ostatní nemají úroveň, že jejich snaha dehonestovat M. Zemana těmi nejsprostšími, nejvíce urážejícími názvy či příměry, včetně házení vajec a máváním červených karet je věc známá, ale jen dokazuje ubohost jejich počínání. Vyvolané sepsání petice pak už bylo jejich čiré zoufalství v naději, že se trestní oznámení ujme a prezident Miloš Zeman bude souzen za vlastizradu.
Na druhé straně jsou tu dva protagonisté zcela evidentního podněcování k válce, šíření poplašné zprávy a také z vlastizrady, a sice již jmenovaní pánové Karel Schwarzenberg a jeho militantní gorila Jaromír Štětina. Jestliže podle některých lze považovat napadené výroky M. Zemana za podezření z vlastizrady, pak výroky a jednání pánů J. Štětiny a K. Schwarzenberga mnohem jednoznačněji naplňují znaky podněcování k válce, šíření poplašné zprávy a jak z jejich mandátu poslance pod slibem věrnosti České republice vyplývá, je relevantní i podezření z jejich vlastizrady. Jejich slova totiž nejsou vedena nějakou virtuální hrozbou, ale zcela faktickou hrozbou, kterou chtějí vůči Rusku prosadit, aby jej takto donutili respektovat vojenskou sílu armád USA a NATO, které by mohly v případě vágního neuposlechnutí či nerespektování legitimních požadavků představitelů západu, tedy včetně požadavků Schwarzenberga a Štětiny, vyeskalovat ve vojenský konflikt, tedy válku proti Rusku. Jde o evidentní militantní přípravu na možnou útočnou válku, do které by, jako členská země paktu NATO, byla vtažena i Česká republika, podle § 406 Příprava útočné války. Kromě toho europoslanec Štětina veřejně prohlašuje, že jsme ve válečném stavu s Ruskem, což naplňuje znaky tr. činu šíření poplašné zprávy.
Kromě tohoto jednání lze i podle § 407 Podněcování k útočné válce spatřovat ze strany Karla Schwarzenberga i Jaromíra Štětiny naplňování tohoto trestného činu, neboť oba veřejně podněcují k útočné válce ve formě přípravy, protože demonstrací vojenské síly nemají v úmyslu jen protivníka zastrašit, ale v případě vlastního uvážení a potřeby i reálnému přistoupení k útočné válce proti Rusku. Jinak by jejich výhružky a podněty k projevu vojenské síly a postavení se údajné agresi Ruska neměli žádnou validitu!
Při srovnání obsahu obou trestních oznámení, tedy jak ze strany petentů, tak ze strany občanů je patrné, nakolik je jednání té které strany blíže k naplnění podstaty ze spáchání trestného činu, jak je uvedeno. V případě petice je patrná snaha politiků petici se žalobou prosadit až do nejvyšších pater justice, v případě trestního oznámení ze strany občanů je naopak patrná tendence ji co nejdříve zmařit a poslat k ledu, neřku-li přímo do kopřiv. I zde se v plné nahotě ukazuje falešná či nepravdivá proklamace o právním státě, o němž se sice hodně a často v politických kruzích mluví, ale málo či vůbec se nerealizuje (viz tisíce případů až do nebes volajících). Jestli si někdo takto představuje, že Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí, pak je to přesně naopak. Ale „oni“ to zřejmě chápou úplně, ale úplně jinak, že?
Jiří B a ť a , 2. září 2015