CDC konečně zveřejnila své analýzy VAERS pro monitorování bezpečnosti vakcín COVID prostřednictvím FOIA. A nyní je jasné, proč se je snažili skrýt. (Foto: Flickr)
Konečně! Zacharymu Stieberovi z Epoch Times se podařilo přimět CDC, aby zveřejnila výsledky monitorování bezpečnostních signálů VAERS pro vakcíny COVID-19, a ty vykreslují velmi alarmující obraz (viz jeho reportáž a datové soubory zde, nebo pokud je to za paywallem, tak zde). Analýzy zahrnují hlášení VAERS pro mRNA vakcíny COVID za období od uvedení vakcíny na trh 14. prosince 2020 do konce července 2022. CDC přiznalo, že analýzu bezpečnostních signálů zahájilo teprve 25. března 2022 (shodou okolností tři dny poté, co jim právník organizace Children’s Health Defense napsal a připomněl naši žádost FOIA o její provedení).
[UPDATE: T. Coddington zanechal v komentářích odkaz na webovou stránku, kde zpřístupnil údaje v souborech Excel].
Stejně jako já se možná divíte, proč CDC čekalo více než 15 měsíců, než provedlo první analýzu bezpečnostních signálů VAERS, přestože v dokumentu zveřejněném na svých webových stránkách uvedlo, že s ní začne počátkem roku 2021 – zejména proto, že VAERS je propagováno jako náš systém včasného varování o bezpečnosti vakcín. Možná se také divíte, jak mohli celou dobu trvat na tom, že vakcíny COVID-19 jsou podrobovány nejpřísnějšímu monitorování bezpečnosti, jaké kdy svět poznal. K tomu se vrátím později. Nejprve uvedu několik základních informací o analýze, kterou provedli (které můžete přeskočit, pokud jste v obraze), a poté popíšu, co zjistili.
Již v červnu 2022 odpovědělo CDC na žádost o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím (Freedom of Information Act, FOIA) o sledování bezpečnostních signálů v rámci systému hlášení nežádoucích účinků vakcín (VAERS) – ten, o kterém uvedlo, že jej bude provádět každý týden počínaje začátkem roku 2021. Jejich odpověď zněla: nikdy jsme to nedělali. O něco později pak uvedli, že to dělali od počátku. Ale v srpnu 2022 se konečně vyjasnili a řekli, že to skutečně dělali, ale jen od 25. března 2022 do konce července. S tím se můžete seznámit zde.
Analýza, kterou měli provést, používá takzvané proporcionální poměry vykazování (PRR). Jedná se o typ analýzy disproporcionality, která se běžně používá ve farmakovigilanci (tj. sledování nežádoucích účinků po uvedení léků/vakcín na trh). Základní myšlenkou analýzy disproporcionality je vzít nový lék a porovnat ho s jedním nebo více existujícími léky, které jsou obecně považovány za bezpečné. Hledá se disproporcionalita v počtu nežádoucích účinků (NÚ) hlášených pro konkrétní NÚ z celkového počtu hlášených NÚ (protože obecně nevíme, kolik lidí daný lék užívá). Poté porovnáváme se stávajícími léky považovanými za bezpečné a zjišťujeme, zda je u nového léku hlášen vyšší podíl konkrétních nežádoucích účinků než u stávajících léků. (V tomto případě se zkoumají vakcíny, ale přesto se používá PRR, i když se obecně mnohem lépe ví, kolik vakcín bylo podáno).
Existuje mnoho způsobů, jak provést analýzu disproporcionality. PRR je jedním z nejstarších. Dalším je empirické bayesovské vytěžování dat, které měl na VAERS provádět FDA. PRR se vypočítá tak, že se počet hlášení pro danou nežádoucí příhodu vydělí celkovým počtem hlášení pro novou vakcínu nebo celkovým počtem hlášení. Poté se vydělí stejným poměrem pro jeden nebo více stávajících léků/vakcín považovaných za bezpečné. Zde je jednoduchý vzorec:
Pokud tedy například polovina všech nežádoucích účinků hlášených u vakcín COVID-19 a srovnávací vakcíny (srovnávacích vakcín) připadá na myokarditidu, pak je PRR 0,5/0,5 = 1. Pokud se čtvrtina všech nežádoucích účinků srovnávací vakcíny týká myokarditidy, pak je PRR 0,5/0,25 = 2.
Tradičně platí, že aby se PRR počítal jako bezpečnostní signál, musí být hodnota PRR 2 nebo vyšší, musí mít hodnotu chí-kvadrátu 4 nebo vyšší (což znamená, že je statisticky významný) a pro daný AE musí být hlášeny alespoň 3 příhody. (To také znamená, že pokud je u vakcín COVID hlášeno množství různých AE, které nikdy nebyly hlášeny u žádné jiné vakcíny, nebude se to počítat jako bezpečnostní signál. Ve své analýze bezpečnostních signálů z roku 2021 jsem jich našel přes 6 000.
Bezpečnostní signál samozřejmě nemusí nutně znamenat, že existuje problém nebo že vakcína způsobila nežádoucí příhodu. Má však spustit poplašné signály, které vybídnou k bližší kontrole, jako v tomto letáku CDC:
Ach ano, sdílený s veřejností – poté, co nejprve odmítl sdílet výsledky a měsíce se zdržoval po opakovaných žádostech o informace o svobodném přístupu k informacím! Uvidíme, že CDC neprovedlo cílenější studii téměř žádného z nežádoucích účinků s „novými vzorci“ (AKA bezpečnostní signály).
Deník Epoch Times získal od CDC analýzy bezpečnostních signálů za 3 týdny pro údaje VAERS aktualizované 15., 22. a 29. července 2022. Zde se zaměřím na poslední z nich, protože mezi nimi je jen malý rozdíl a jsou úplnější. Analýza bezpečnostního signálu porovnává nežádoucí příhody1 hlášené do systému VAERS pro vakcíny mRNA COVID-19 od 14. prosince 2020 do 29. července 2022 s hlášeními pro všechny vakcíny, které nejsou vakcínami COVID, od 1. ledna 2009 do 29. července 2022.
PRR jsou vypočítány zvlášť pro děti ve věku 5-11 let, zvlášť pro děti ve věku 12-15 let a zvlášť pro děti starší 18 let. Pro každou věkovou skupinu jsou k dispozici samostatné tabulky pro nežádoucí účinky ze všech hlášení, nežádoucí účinky z hlášení označených jako závažné a nežádoucí účinky z hlášení neoznačených jako závažné.2 Připomeňme, že závažné hlášení je takové, které zahrnuje smrt, život ohrožující příhodu, novou nebo prodlouženou hospitalizaci, postižení nebo trvalé poškození nebo vrozenou anomálii. Zaměřím se na hlášení všech nežádoucích účinků.
Mají také tabulku, která vypočítává PRR porovnáním hlášení pro vakcínu Pfizer COVID-19 s hlášeními pro vakcínu Moderna a naopak, opět pro všechna hlášení, pouze závažná hlášení a nezávažná hlášení. V těchto tabulkách nebyla žádná pozoruhodná zjištění, takže se jimi nebudu zabývat. [Edit: Zapomněl jsem, co Norman Fenton ve své analýze zaznamenal: celkový podíl hlášení se závažnými nežádoucími účinky je 9,6 % u vakcíny Moderna oproti 12,6 % u vakcíny Pfizer]. To není až tak překvapivé, protože obě vakcíny jsou si velmi podobné, a tak by při vzájemném porovnání měly vykazovat relativně podobné nežádoucí příhody, a případné rozdíly pravděpodobně nejsou dostatečně velké, aby je analýza PRR zachytila. [I když rozdíl v celkové míře závažných nežádoucích účinků, které nejsou specifické pro určitý typ události, pouze pro to, jak je závažná, byl významný].
Zdá se, že CDC vypočítala PRR pro každý různý typ nežádoucí příhody hlášené u všech zkoumaných vakcín COVID – i když je možné, že analyzovala pouze podskupinu. Zdá se být jasné, že mezi nežádoucími účinky, které zkoumali, splňují jediné, které jsou zahrnuty do tabulek, alespoň jednu ze dvou podmínek: hodnotu PRR alespoň 2 a hodnotu chí-kvadrátu alespoň 4 (chí je řecké písmeno χ a vyslovuje se jako „kai“). Pokud byly obě podmínky splněny, zvýraznily nežádoucí příhodu žlutě, což zřejmě znamená bezpečnostní signál. Nebyly uvedeny žádné nežádoucí účinky vakcín COVID s méně než 3 hlášenými příhodami, ačkoli u vakcín jiných než COVID bylo uvedeno mnoho nežádoucích účinků, které měly od roku 2009 hlášenu pouze 1 nebo 2 příhody. Tabulky CDC je stále zahrnují a zvýrazňují je žlutě, pokud je hodnota PRR větší než 2 a hodnota chí-kvadrátu větší než 4, což naznačuje, že tyto události jsou počítány jako bezpečnostní signály.
Rozdělím to podle věkových skupin a srovnání Pfizer vs. Moderna. Začněme skupinou 18+.
V seznamu se objevuje 772 nežádoucích účinků. Z nich je 770 označeno žlutě a mají hodnoty PRR a chí-kvadrát, které je kvalifikují jako bezpečnostní signály. Některé z nich jsou nové kódy související s COVID-19 a očekávali bychom, že ty vyvolají signál, protože v předchozích letech neexistovaly, aby byly hlášeny u jiných vakcín. Pokud je tedy odečteme, zůstane nám 758 různých typů nežádoucích příhod, které nespadají pod COVID a které vykazovaly bezpečnostní signály.
Těchto 758 bezpečnostních signálů jsem rozdělil do různých kategorií. Obrázek níže ukazuje celkový počet nežádoucích účinků hlášených pro každou z hlavních kategorií bezpečnostních signálů:
Projděme si některé z těchto kategorií a podívejme se, jaké typy nežádoucích účinků vyvolaly největší počet hlášení:3
Nežádoucí účinky si můžete prohlédnout v tabulkách v Excelu, které poskytlo CDC a které zveřejnily The Epoch Times a organizace Children’s Health Defense na odkazech v horní části tohoto příspěvku.
Pokud na tom všem něco vypadá alespoň vzdáleně jako světlý bod, pak je to fakt, že seznam bezpečnostních signálů pro děti ve věku 12-17 let a 5-11 let je mnohem kratší než pro děti starší 18 let. Ve skupině 12-17 let je 96 AE, které lze považovat za bezpečnostní signál, a ve skupině 5-11 let je to 67 AE. Když vyjmeme nové AE z doby platnosti COVID, je zde 92 bezpečnostních signálů pro 12-17leté a 65 pro 5-11leté. Zde jsou ty nejznepokojivější:
Nevím, proč je seznam AE pro tyto věkové skupiny mnohem kratší. Je možné, že seznam AE u jiných vakcín pro tyto věkové skupiny je mnohem kratší, takže v případě, že AE byly hlášeny u vakcín mRNA COVID, ale ne u jiných vakcín, nebude to z definice započítáno jako bezpečnostní signál.
Bylo nám řečeno, že existence bezpečnostního signálu nemusí nutně znamenat, že AE je způsoben vakcínou, a já tento předpoklad přijímám. Zdá se však, že současnou praxí je ignorovat bezpečnostní signály, odmítat je jako šum bez jakýchkoli důkazů a co nejdéle odkládat jejich vyšetřování. Zásada předběžné opatrnosti nám však přikazuje předpokládat, že bezpečnostní signál naznačuje příčinnou souvislost, dokud se neprokáže opak. Vzhledem k tomu, že bylo uznáno, že mRNA vakcíny COVID mohou způsobit myokarditidu a perikarditidu (často označovanou jako myo-perikarditida), můžeme tyto nežádoucí účinky považovat za jakési měřítko a navrhnout, aby minimálně každý nežádoucí účinek se signálem stejné nebo větší velikosti byl považován za potenciálně kauzální a důkladněji prošetřen.
Po vyřazení nových AE z období COVID je 503 AE s PRR větším než myokarditida (PRR=3,09) a 552 s PRR větším než perikarditida (PRR=2,82).5 To znamená, že 66,4 % AE mělo větší bezpečnostní signál než myokarditida a 77,3 % bylo větších než perikarditida. Jaké to byly hodnoty, můžete zjistit pomocí tohoto souboru v programu Excel poskytnutého CDC a seřazením karty 18+ podle sloupce 12/14-07/29 PRR (sloupec E). Pak se stačí podívat, které AE mají PRR větší než u perikarditidy a myokarditidy.
U 12-17letých je 1 bezpečnostní signál větší než myokarditida (je to „zvýšený troponin“) a 14 bezpečnostních signálů větších než perikarditida (kromě myokarditidy), mezi které patří: inkompetence mitrální chlopně, zvonková obrna, silné menstruační krvácení, genitální ulcerace, průlomová infekce vakcíny a řada ukazatelů srdečních abnormalit.
U dětí ve věku 5-11 let je srovnání s myo/perikarditidou méně zárodečné, protože se zdá, že tímto nežádoucím účinkem trpí méně. Přesto však můžeme provést srovnání: existuje 7 bezpečnostních signálů větších než perikarditida, včetně Bellovy obrny, dysfunkce levé komory, inkompetence mitrální chlopně a „lék neúčinný“ (což pravděpodobně znamená, že stále dostali COVID). Existuje 16 bezpečnostních signálů větších než myokarditida (kromě perikarditidy), které kromě výše uvedených zahrnují také: perikardiální výpotek, zvýšení diastolického krevního tlaku, inkompetenci trikuspidální chlopně a vitiligo. Sinusová tachykardie (vysoká srdeční frekvence), zánět slepého střeva a menstruační porucha jsou těsně pod myokarditidou.
Pokud si nyní představíme bezpečnostní signál jako signál, který má jak sílu, tak jasnost, pak PRR můžeme považovat za ukazatel toho, jak silný signál je, zatímco chí-kvadrát je měřítkem toho, jak jasný nebo jednoznačný signál je, protože nám dává pocit, jak pravděpodobný je signál pouze v důsledku náhody: čím větší je hodnota chí-kvadrátu, tím méně pravděpodobný je signál v důsledku náhody. Chí-kvadrát 4 znamená, že existuje pouze 5% pravděpodobnost, že pozorovaný signál je způsoben náhodou. Hodnota chí-kvadrátu 8 znamená, že je pouze 0,5% pravděpodobnost, že je pozorovaný signál způsoben náhodou6.
Ve skupině 18+ je 57 AE s Chi-kvadrátem větším než myokarditida (Chi-kvadrát=303,8) a 68 s Chi-kvadrátem větším než perikarditida (Chi-kvadrát=229,5). Opět se můžete podívat, jaké jsou, když přejdete do výše odkazovaného souboru Excel a seřadíte je podle sloupce D.
Ve skupině 12-17 let jsou 4 AE s větším Chi-kvadrátem než myokarditida (Chi-kvadrát=681,5) a 6 větších než perikarditida (Chi-kvadrát=175,4).
Ve skupině 5-11 let je 22 AE s Chi-kvadrátem větším než myokarditida (Chi-kvadrát=30,42) a 34 AE s Chi-kvadrátem větším než perikarditida (Chi-kvadrát=18,86).
Oprostěme se od některých výtek používaných k odmítnutí údajů VAERS, které nepochybně zazní, pokud se pokusíte na analýzu CDC upozornit.
Zdroj: substack.com