Pozorovatel týdeníku Péter Fehér připomenul, že Maďarsko bylo mezi prvními zeměmi, které uznaly nezávislost Ukrajiny v roce 1991 a prováděly vůči Kyjevu přátelskou politiku.Avšak po oranžové revoluci z roku 2004 se podle slov autora vrátili na Ukrajinu fašisté, kteří podporovali německou armádu za Druhé světové války, a jejich potomci. Kvůli tomu se stávala zahraniční politika Kyjeva stále neklidnější, a tito fašisté se „za tiché americké pomoci“ dostali v konečném důsledku k moci.„Výsledek nenechal na sebe dlouho čekat, protože už v roce 2017 byl připraven nový ukrajinský zákon o vzdělání, který měl „vytlačit“ maďarštinu ze Zakarpatska. Kdy se k moci dostal Zelenskyj, slíbil, že zákon opraví, nové zákonodárství však postavení Maďarů ještě zhoršilo. Na tyto protimaďarské nálady zareagoval ministr zahraničí a obchodu Maďarska Péter Szijjártó, který v roce 2017 prohlásil, že „Ukrajina vrazila Maďarsku nůž do zad“, píše v závěru novinář.Napětí ve vztazích Kyjeva a Budapešti vzniklo na pozadí diskusí o ukrajinském zákonu o vzdělání, který podstatně omezil možnost vyučování v jazycích národních menšin. Zákon nabyl platnosti 28. září roku 2017 a měl být uplatňován po etapách až do konce roku 2020.